Návrhové normy v požárně bezpečnostním řešení stavby
V ateliéru D stavební fakulty ČVUT Praha se na začátku února uskutečnil celodenní seminář s názvem Požárně bezpečnostní řešení stavby a návrhové normy. Připravila jej stavební fakulta ČVUT ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra ČR, Profesní komora požární ochrany a Česká asociace ocelových konstrukcí.
V ateliéru D stavební fakulty ČVUT Praha se na začátku února uskutečnil celodenní seminář s názvem Požárně bezpečnostní řešení stavby a návrhové normy. Připravila jej stavební fakulta ČVUT ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra ČR, Profesní komora požární ochrany a Česká asociace ocelových konstrukcí.
Seminář byl systematicky rozdělen do čtyř bloků a přednášející postupně seznamovali s možnostmi integrace statistických výpočtů do požárně bezpečnostního řešení stavby. V dopolední části zazněly příspěvky, které ocenily dosavadní úspěšnost české požární ochrany osob a majetků (statistika ukazuje, že v ČR ve ztrátách na majetku je na čtvrtém místě a ve ztrátách na životě je na osmém místě ve světových tabulkách), a řešily se legislativní otázky využití evropských návrhových norem (plk. Ing. Rudolf Kaiser). Z diskuse vyplynulo, že evropská legislativa nepředstavuje pro české subjekty vážný problém. Důležitá je ovšem efektivní spolupráce projektantů, architektů a statiků s požárními specialisty a hasiči a následně také s investory a státní správou. Podle slov profesora Františka Walda, který byl garantem a moderátorem semináře, je problematika požární ochrany multidisciplinárním oborem. Podílí se na ní většina účastníků ve výstavbě, s čímž souvisí nutnost sjednocení terminologie a symboliky. A to je jedna z výhod včasného zapojení do evropského normativního procesu. „Je třeba postupovat tak, abychom připravili srozumitelný jazyk pro všechny zúčastněné a zároveň vytvořili ekonomicky výhodné a bezpečné řešení nových objektů,“ uvedl profesor Wald.
Požární bezpečnost staveb je jedním ze šesti základních požadavků Směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států v oblasti stavebních výrobků. Na semináři se řešily kromě statistických výpočtů a tepelně mechanických zatížení také dílčí nároky na požární bezpečnost staveb: například zachování nosnosti a stability konstrukce u různých materiálů (dřevěných, betonových, ocelových, spřažených ocelobetonových konstrukcí), dále omezení rozvoje a šíření ohně a kouře v objektu, omezení šíření požáru na sousední objekty, možnost bezpečné evakuace osob a účinný a bezpečný zásah jednotek hasičského záchranného sboru. Z výkladu přednášejících vyplynulo, že nový přístup při navrhování, povolování a užívání staveb, jenž přinesl zákon č. 183/2006, nemusí být ve výkladu vždy srozumitelný; nejčastěji to bývá nejasná struktura textu a návaznost na další dokumenty – nový stavební zákon je podle účastníků diskuse „ne zcela zažitý a dotažený všemi účastníky ve stavbě“. Požárně bezpečnostní řešení by mělo být vždy komplexní součástí projektu, podle něhož lze správnost provedení a užívání stavby ověřit i po desetiletí! Na projektech by neměly pracovat nezávisle jednotlivé profese (požární a stavební specialisté a statici), ale od samého začátku by měl fungovat profesionální tým. Spolupráce vždy vyžaduje jasnou formulaci úkolů a kompetencí. Dalším problémem je podle diskutujících to, že Česká republika má sice dostatek odborníků, nicméně pro výpočty se velmi často užívá nepříliš vhodný software, při návrhu jsme prý limitováni absencí národně ověřených programů pro modelaci požáru. Doporučují se spíše evropské databáze programů, které jsou shrnuty například v projektu DIFISEK.
Seminář přinesl podle účastníků relativně nové poznatky z hlediska technického i z hlediska možné spolupráce projektantů, architektů a požárních specialistů. Podstatné je podle slov profesora Walda rozumět navrhované metodice, najít společnou řeč se všemi zúčastněnými a nesporně také využít poznatků a ověřit je v praxi tak, aby budovy byly nejen nízkoenergetické, ale také bezpečné a zdravotně nezávadné. „Využijme potenciálu Evropy, hledejme poučení z globálního světa,“ apeloval profesor Wald a doporučil ke sledování evropský network na internetové stránce http://fire.fsv.cvut.cz/ifer/index.htm. Ten podle jeho slov umožňuje lépe porozumět pokroku v jednotlivých oblastech sloučením odlišných pohledů na požární inženýrství. Oslovuje specialisty napříč všemi vědními disciplínami v různých zemí. Network navrhli odborníci z ČVUT v Praze a Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra ČR. Jsou zde naplánovány aktivity až do března roku 2014. Například 10. a 11. února příštího roku bude na ČVUT ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru MV ČR a Profesní komorou požární ochrany organizována konference na téma Využití požárního návrhu budov, která bude zaměřena na aplikaci software v pasivní i aktivní požární ochraně. Portál TZB info bude zcela jistě opět u toho.