Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Bezpečnostní rizika ve školní praxi z pohledu požární ochrany

26.10.2024

RNDr. Martina Hrušková, Ph.D.,, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

V rámci konference Požární ochrana 2024 na půdě Vysoké školy báňské (VŠB-TUO) se řešila kromě jiných i otázka bezpečnosti v českých školách. Martina Hrušková z Jihočeské univerzity se zaměřila na na specifickou oblast legislativního rámce požární ochrany – únikovou cestu ve školských zařízeních. Nastínila zajímavou úvahu směrem ke slabšímu místu jinak velmi dobrého a funkčního systému, který je podložen evidencí i evropskými technickými normami (EN 1125, EN 179 and EN 13637; CFPAEUROPE Guidelines, 2022).

Foto: Pexels

Úvod

V oblasti školství se ale čím dál tím jasněji ukazuje, že v oblasti bezpečnosti je potřeba k velmi kvalitní legislativě týkající se požární ochrany zohlednit ještě dva další faktory, kterými jsou (a) útočník ve škole (znesnadnění sebezáchrany osob proti útočníkovi v budově) a (b) lidský – dětský a teenagerovský – faktor. V případě, že se dítě nebo dospívající rozhodne svévolně opustit školu, tak mu v podmínkách aktuálního legislativního rámce požární ochrany (únikový východ ven volně prostupný) a při současných ekonomických a personálních podmínkách ve školách nezabraňuje nic. V době mimo mimořádnou událost s nutností evakuace osob se tak bohužel razantně a neúměrně zvyšuje míra bezpečnostního rizika pro děti a dospívající (dopravní bezpečnost a další). Riziko profesního selhání se pak neúměrně zvyšuje i u dohlížejícího pedagoga, neboť za každé dítě v době vyučování zodpovídá konkrétní pedagogický pracovník, který kromě vzdělávání také zároveň dohlíží na 20 i více dětí najednou.

Výběr z legislativy týkající se únikových cest ve školních budovách

Základním předpisem k nouzovým východům a únikovým cestám je jednak příloha k nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a zákon č. 262/2006 Sb. (§ 102, Zákoník práce; v budoucím znění platném od 1. 1. 2025). Dále pak vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb, konkrétně § 23 Stavba užívaná k činnosti školy a školského zařízení, jejíž znění od 1. 1. 2025 je již k dispozici. Dalším závazným dokumentem byla ČSN 73 0802 (Technor, 2009; Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty; platnost do prosince 2023), která byla nahrazena ČSN 73 0802 ED. 2 (Technor, 2023; Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty; aktuální verze platnost od října 2023 doposud).

Útočník ve škole

Útoky mezi samotnými žáky ve školách nejsou bohužel výjimečné. Tragédie z let 2014 (Žďár nad Sázavou) a 2023 (Praha) se staly podnětem pro zařazení základních, středních a vysokých škol mezi tzv. měkké cíle. Také se ty školy, které byly v době před útoky v režimu „otevřená škola“, začaly více zaměřovat na zabezpečení školy proti vstupu cizích osob. Možností zabezpečení jsou v různých úrovních. Od útoku ve Žďáru nad Sázavou roku 2014 zůstává po zhodnocení provozu škol a s ohledem na názory zaměstnanců škol a veřejnosti stejné stanovisko MŠMT. „V tuto chvíli bezpečnostní rámy ne. Nevím, jestli by byly dostatečně schopné vyřešit situaci a nakolik by to byla komplikace pro běžný život škol. Jako vláda chceme rozhodovat na základě dat a analýz, na to by byla nutná analýza a řešit to se školskými asociacemi. V tuto chvíli nechci dělat unáhlená rozhodnutí,“ komentoval v roce 2022 zabezpečení škol ministr Petr Gazdík. (Novotná, 2022)

Situace se však i v souvislosti s kovidovou dobou pozměnila. V posledních letech zaznamenáván nárůst výskytu psychických onemocnění (NÚDZ, 2023) a také zvyšující se počet útoků žáků mezi sebou (Asociace bezpečná škola, 2023), bylo by vhodné posílit psychologickou prevenci a podporu v samotných školách a také znovu uvážit možná bezpečnostní rizika v situaci, kdy je útočník ve škole. Zamyšlení by se mohlo týkat podmínky otevírání dveří ve směru úniku (snižuje možnost sebezáchrany) nebo technickou inovaci dveří, které jsou součástí únikové cesty. Dveře většiny školních tříd totiž není možné zabarikádovat a bránit je před vstupem útočníka, který se pohybuje po škole. „Z protipožárních důvodů se dveře musí otvírat směrem na chodbu, což poskytuje výhodu útočníkům. U dveří každé třídy by měl být klíč v prosklené skříňce, která umožňuje dveře třídy uzamknout zevnitř, a tím se chránit,“ řekl generál ve výslužbě Andor Šándor (poradce a analytik v oblasti bezpečnosti) v roce 2018, klíč vedle dveří však už současná legislativa neumožňuje. Dále A. Šandor v roce 2018 k sebezáchraně žáků sdělil: „Studenti škol se učí i jiné možnosti, jak bránit dveře své třídy proti útočníkům. Postačuje pásek, který provléknou za kliku a drží tím dveře. Nemohou stát přímo za dveřmi a držet dveře vahou svého těla. Útočník by je mohl snadno zasáhnout.“ (Mareš, 2018) Otázkou však je, kolik dětí pásek nosí, příp. jaké technické vylepšení dveří by tuto improvizovanou pomůcku mohlo nahradit.

Dětský a teenagerovský faktor

Zhodnocení bezpečnostních rizik v současné legislativě by se také mělo týkat věkového složení všech osob, které ve školních budovách jsou. Za většinu z nich (děti a dospívající) ze zákona zodpovídá po celou dobu vyučování určený pedagogický pracovník (zákon č. 561/2004 Sb.). Jak uvádí například Krutil (2019), tak není neobvyklé, že se děti (i předškolní) rozhodnou v průběhu vyučování samostatně školu opustit. Pozornost pedagoga pověřeného dohledem (dohlíží a vzdělává najednou na 20 dětí i více) není neomezená a opuštění bezpečného prostoru mateřské nebo základní školy volně prostupným únikovým východem tak není pro děti a dospívající obtížné. Současné ekonomické a personální podmínky téměř všech českých škol neumožňují trvalý dohled dospělých u únikových vchodů. Za tohoto stavu se jeví jako vhodné znovu zhodnotit všechna bezpečnostní rizika, nejen rizika vzniku mimořádné situace v objektu (statistika požárů ve školách, například Podjukl, 2024), ale i ta, která se týkají pobytu malých dětí bez dohledu dospělého mimo školku nebo školu (dopravní bezpečnost a další). Poněkud jiné bezpečnostní riziko bylo zaznamenáno u dospívajících na středních školách a učilištích. Únikový východ dospívající kvůli krátkodobému odchodu ze školy zabezpečují proti dovření, čímž zvyšují riziko vstupu nežádoucích osob do budovy školy. Za tohoto stavu by bylo vhodné přihlédnout i k tomu, že evakuace všech dětí i dospívajících ve školních budovách probíhá vždy za dohledu pověřených dospělých.

Pokud se za současné ekonomické situace nedá čekat navýšení finančních prostředků na osoby dohlížející, aby únikový východ z budovy nebyl zneužit, je potřeba dohodnout se na úrovni zabezpečení, která bude zohledňovat celou paletu bezpečnostních rizik. Čidlo s alarmem by mohlo nevhodně upozornit útočníka na pohyb osob, odchodové tlačítko ve výšce 2 metrů s elektromagnetem pak zcela neodpovídá legislativě v její současné podobě atd. Nicméně věřme, že postupně dojde odborná veřejnost k pokročilejšímu technickému řešení únikových dveří, které by vyhovovalo také školní praxi.

Závěr

V oblasti školství se čím dál tím jasněji ukazuje, že v oblasti bezpečnosti je potřeba k velmi kvalitní legislativě týkající se požární ochrany zohlednit ještě dva další faktory, kterými jsou (a) útočník ve škole a (b) lidský – dětský a teenagerovský – faktor. Technické parametry dveří únikové cesty a technické parametry únikových dveří z budovy škol by si v jinak velmi dobrém a funkčním systému ochrany zasluhovaly ještě o něco více pozornosti.