Předpisy pro hromadné garáže z hlediska elektromobility a požární bezpečnosti
V ČR se debata v souvislosti s riziky moderních vozidel soustřeďuje především na elektrovozidla. Ve světě si však mnozí uvědomují, že je tento problém třeba řešit komplexněji, protože všechna dnešní vozidla mají jiná rizika, než měla vozidla před 50 lety. Poslechněte si přednášku Ing. Josefa Krále z konference Požární bezpečnost staveb 2023.
Článek zpracovala redakce TZB-info podle přednášky Ing. Josefa Krále
Co k tomuto zvýšení rizika přispívá je například složení vozidel. Od 60. let, kdy došlo k tzv. plastové revoluci, se začal výrazně navyšovat podíl plastů ve vozidlech. Dnes máme v autech z plastu skoro vše v interiéru, sedačky, nárazníky, potrubí, a u 85% aut i nádrže na pohonné hmoty.
V současnosti existuje mnoho druhů pohonů, které bychom měli brát v úvahu, protože každý typ má svoje rizika. Jsou to například interní spalovací motory (ICE), bateriová elektrická vozidla, hybridní elektrická vozidla, plug-in hybridní bateriová el. vozidla (PHEV), elektrická auta s palivovými články (FCEV), vozidla na LPG či CNG. Při zkouškách, kdy byla různá vozidla cíleně zapalovaná, vycházely z hlediska výkonu požáru nejhůře hybridy a to z důvodu kombinace benzínu a baterie. Všechna tato rizika bychom měli chápat a pracovat s nimi při návrhu nových předpisů pro hromadné garáže.
Jako příklad je uveden požár ve vícepodlažních garážích v Liverpoolu v roce 2017, kde bylo zničeno 1 400 vozidel, který zapříčinila technická závada na vozidle s pohonem na kapalné pohonné hmoty (ICE). V tomto objektu byla instalována pouze EPS, nebylo instalováno zařízení pro odvod tepla a kouře, protože šlo o otevřené garáže, instalace SHZ také nebyla legislativně požadována. Požár nakonec nabyl takových rozměrů, že v určitou chvíli bylo nutné ukončit zásah uvnitř budovy a hasiči pouze zvenku zajišťovali, aby se požár nerozšířil do okolí. Při následném vyšetřování se zjistilo, že autům povolily plastové nádrže a po podlahách tekl hořící benzín, který následně propálil dilatační spáry v železobetonovém skeletu a tekl mezi patry. Tato zkušenost vedla k zamyšlení nad rizikem hromadných garáží a uvědomění, že staré předpisy nestačí, pokud se během let vozidla takto výrazně změnila. Požár na nových autech se totiž šíří mnohem rychleji, snadněji přeskočí z jednoho vozidla na druhé a je mnohem silnější.
U nás se zhruba před 2 lety začala připravovat novela Vyhlášky č. 23/2008 Sb. právě ve vazbě na elektromobilitu. Do probíhajících jednání mezi Generálním ředitelstvím HZS a dotčenými ministerstvy vstoupila i ČKAIT. Profesní aktiv zabývající se požární bezpečností staveb vypracoval připomínky k novele vyhlášky, kde jako inženýři a odborníci upozorňují na úskalí, která v tomto návrhu jsou. Na základě toho byli také přizváni do Pracovní skupiny k technickým podmínkám požární ochrany garáží, kterou na jaře roku 2023 vytvořilo Generální ředitelství HZS. Dokud nebudou vyřešeny požadavky této vyhlášky, došlo k pozastavení prací na ČSN 73 0838. Jako podklad pro politická jednání byla provedena rešerše požadavků na garáže v Evropě, při které se zjistilo, že v současné době nemá žádný stát komplexně vyřešenou elektromobilitu a všude probíhají podobné debaty. Na základně porovnání zahraničních předpisů byly navrženy 4 kategorie garáží z hlediska jejich velikosti – do 10 stání, 11–40 stání, 41–200 stání, 201 a více stání. U stávajících garáží se tyto kategorie budou vztahovat k jednomu požárnímu úseku z důvodu zachování kontinuity původního PBŘ těchto staveb, u nových garáží se kategorie budou vztahovat již na celkovou kapacitu objektu.
Ing. Josef Král, konference Požární bezpečnost staveb 2023. Foto: Libor Makrlík
V tabulce ve videu je konkrétněji ukázán návrh koncepce řešení v rámci porovnání požadavků dle stávající ČSN 73 0804, původního návrhu vyhlášky č. 23/2008 Sb. a úpravy navrhované v rámci Pracovní skupiny. Řeší se zde pět kritérií, a to jsou požadavky na požární odolnost nosných a požárně dělících konstrukcí, požární uzávěry, a dále aktivní požárně bezpečnostní zařízení, jako je detekce, hašení a větrání. Délky únikových cest zůstávají stejné jako dnes. Zde bylo zjištěno, že délky odpovídají zhruba zahraničním předpisům v rozmezí 40–60 metrů pro více směrů úniku.
Tabulky jsou zpracovány pro všechny 4 kategorie garáží dle počtu stání a dále se dělí na požadavky pro stávající a nové garáže, ale také pro nadzemní a podzemní podlaží. Je zde také vidět, v jakých řešeních panuje shoda a jaké body jsou sporné.
Na konci srpna 2023 proběhlo jednání na úrovni ministrů, kde byli seznámeni s dílčími závěry, prozatím ale stále nedošlo k dohodě. Bylo upozorněno také na důležitost ekonomické stránky, kterou aktuálně řeší speciální podskupina. Ta dělá různé rozbory a také developeři dokládají kalkulace nákladů.
Co se týče požární odolnosti konstrukcí, u nových staveb jí spočítáme a navrhneme. U stávajících konstrukcí však nastává problém s prokázáním požární odolnosti ve vazbě na dobu, kdy byl objekt postaven. Proto si dal Profesní aktiv za cíl vytvořit metodiku/technickou pomůcku, která bude k dispozici přes systém PROFESIS, kde bude možné analyzovat dle roku výstavby podle jakých norem by se měla tato odolnost stanovovat/posuzovat, a to nejen pro garáže, ale pro všechny stavby.
Ing. Josef Král, konference Požární bezpečnost staveb 2023. Foto: Libor Makrlík
V případě detekce požáru je třeba odpovědět na otázku, co by měla detekce dělat. Může ovládat různá návazná zařízení a také by měla někam požár hlásit. Včasná detekce ve vazbě na požár vozidel se ukazuje jako zásadní, tak aby mohl být protipožární zásah zahájen co nejrychleji. To by však měla detailněji řešit nová norma, ve vyhlášce by měly být stručně a jasně definované pouze limity a hranice. Nejdůležitější je však zajištění návaznosti koordinace požárně bezpečnostních zařízení.
Dalším bodem jsou stabilní hasicí zařízení, které mají prioritně omezit šíření požáru na další vozidla. U polostabilních zařízení PHZ se ukazuje problematika návrhu především z hlediska zavodnění a velikosti systému. Nevíme totiž zcela jasně, jaké bude chování systému předtím, než se zavodní, v návaznosti na požár auta a nízkou výšku garáží. U doplňkového hasicího zařízení DHZ nebude nově již požadován průkaz zajištění dodávky vody od vodáren.
Ing. Josef Král, konference Požární bezpečnost staveb 2023. Foto: Libor Makrlík
Důležité je i zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT). Z hlediska návrhu systému je třeba především říct, co se od něj očekává, zda má primárně chránit osoby, usnadňovat zásah hasičů anebo obojí. Jeho účinnost může být problematická ve vazbě na nízké stropy a nejasnou neutrální rovinu. Např. nucené ZOKT s proudovými ventilátory se dá použít jen pro zásah hasičů, navíc jeho návrh je velmi komplikovaný, jak již bylo řečeno v přednášce Ing. Tomana, týkající se tohoto tématu. U stávajících garáží potom může být problém dodatečně instalovat ZOKT z hlediska prostorových nároků, především pokud jsou v objektu nízké stropy. Dále je třeba vyřešit kam dát záložní zdroj, kudy přivádět a odvádět vzduch atp. O tomto problému se bude určitě ještě debatovat a hledat vhodné řešení.
V tuto chvíli ale nemáme v ČR zmapován stav současných garáží a jejich vybavení z hlediska požární bezpečnosti, pro další plánování chybí mnoho informací a dat, proto bude v budoucnu zřejmě probíhat nějaký screening i v tomto směru, jak objasňuje na závěr pan Ing. Král.
