Kolik baterií elektromobilů shořelo ve světě za posledních 14 let? Méně než tradičních aut v ČR za půl roku

Osobní auto se spalovacím motorem obvykle obsahuje 50 litrů kapaliny, jejímž hlavním účelem je doslova co nejlepší hoření. Proto se jí také říká palivo. Pohon aut spalovacím motorem funguje na principu tisíců výbuchů za vteřinu, kdy je hořlavá kapalina spalována pod vysokým tlakem a za vysokých teplot (a za vzniku hluku, emisí a vibrací). A je to považováno za bezpečné a spolehlivé.

Naproti tomu osobní elektrická auta obsahují okolo 500 kilogramů baterií. Ty sice mohou vzplanout, ale výrobci článků, baterií, nabíječek, i samotných aut se tomu snaží ze všech sil předejít.

Jako příklad lze uvést test německé Dekry z roku 2019, kdy poslala Nissan Leaf první generace do sloupu při rychlosti výrazně nad rámec norem Euro NCAP. Při nárazu zafungovaly všechny ochrany jak uvnitř baterie, tak mezi baterií a autem, a nic hořet nezačalo. Nissan Leaf první generace se přitom začal vyrábět v roce 2010 a byl tak jeden z vůbec prvních sériově vyráběných elektromobilů. Oproti dnešním elektromobilům tak bateriové moduly Leafu neměly třeba ani kapalinové chlazení a byly ochlazovány pouze vzduchem. Video z celého crash testu najdete například zde.

Crash test Nissanu Leaf provedený nad rámec norem se obešel bez požáru.

Pohon elektrického auta funguje na bázi točivého magnetického pole a díky vysoké účinnosti se hřeje velmi málo. Bez hluku, bez emisí a bez vibrací.

Navzdory tomu je požár elektromobilu jednou z hlavních obav, kterou lidé vůči elektromobilům uvádějí. U spalovacích motorů přitom tato obava nefiguruje. A dokonce ani u plug-in hybridů, které kombinují obě technologie, tedy spalovací motor a vysokokapacitní baterie. Jako by přítomnost vysoce hořlavého paliva dělala baterie bezpečnější.

Tyto předsudky však nejsou rozšířené jen v České republice. Australská organizace EV FireSafe se proto rozhodla zmapovat požáry baterií elektromobilů ve světě. Zjištěná čísla jsou pro neznalého čtenáře neuvěřitelná.

Celosvětově není evidováno ani 600 požárů elektromobilních baterií

Za sledované období 2010–2024 organizace EV FireSafe zvládla v celém světě napočítat celkem 511 požárů baterie elektromobilů. Pro srovnání, klasických automobilů na benzín a naftu, potažmo plyn jen v ČR (tedy ne ve světě) shoří okolo 1 500 ročně neboli v průměru 4 denně.

Znovu:

• Požáry baterií elektromobilů, 15 let, celý svět: 511
• Požáry vozidel se spalovacím motorem, rok 2023, samotná ČR: 1 677 (údaj GŘ HZS ČR)

Jednoduchý – a správný – závěr zní: baterie elektrického auta nejen, že běžně nehoří, ale srovnání s auty se spalovacími motory hoří také výrazně méně často.

Organizace dohledává příklady, kde bylo opravdu potvrzené, že hořela baterie elektromobilu a bylo to nějakým způsobem zdokumentované. Ať už policisty nebo hasiči, nebo alespoň fotografií v médiích. Je tedy pravděpodobné, že skutečné číslo bude o něco vyšší, než uvedených 511.

Ale za prvé, tyto nespočítané požáry nejspíš nejde dohledat, a tedy ani ověřit. Kdyby to šlo, tak by je v EV Firesave do statistiky zahrnuli. Navíc když si vezmeme mediální pokrytí a popularitu každého shořelého elektromobilu, lze těžko předpokládat, že by si nějaké noviny nechaly ujít možnost něco takového zdokumentovat a pořádně „rozmáznout“.

A za druhé i kdyby požárů bylo ve skutečnosti třeba pětkrát více, stále je tento počet a poměr k celkovému počtu elektrických aut nesrovnatelně nižší než u aut se spalovacím motorem.

Podle IEA je v roce 2024 na celém světě v provozu 40 milionů elektromobilů. K největšímu nárůstu prodejů a tím i požárů, došlo v posledních 4 letech. Do roku 2017 přitom ve světě hořelo méně než 10 baterií elektromobilu ročně.

V ČR bylo v roce 2023 bezmála 6,6 milionů aut, z toho přibližně 27 600 osobních vozidel na baterie (bez hybridů).

Nejčastější příčina požáru baterie elektromobilu

EV FireSafe dále přináší zajímavou statistiku ohledně požárů baterií elektromobilů za uvedené období 2010–2024. Jedním z prvních údajů je příčina požáru baterie.

• 119 požárů: následek dopravní nehody nebo proražení od předmětů na cestě
• 45 požárů: výrobní vada na baterii, která vedla ke svolávací akci
• 28 požárů: ponoření auta do vody
• 22 požárů: auto bylo zasaženo požárem zvenčí

U 51 % zjištěných případů přitom není důvod požáru známý. Uvedený, leč neupřesněný důvod je, že tyto příčiny nebyly vůbec vyšetřovány. Proč tomu tak bylo, se tedy můžeme jen domnívat.

To ale přece stejně vypadá, že elektrická auta začnou nejčastěji hořet při nehodě. Ano, ale za 15 let se tak prokazatelně stalo pouze ve 119 případech. Takový počet aut se spalovacím motorem při nehodě v ČR shoří během několika měsíců.

Nejčastější místo požáru baterie elektromobilu

Většina požárů baterie elektromobilu proběhla mimo budovu. EV FireSave za posledních 15 let eviduje:

• 173 požárů vozidla zaparkovaného venku
• 155 požárů během jízdy
• 117 požárů v uzavřených místech (garáže)

Celkem 80 požárů vzniklo při nabíjení vozidla a 10 do hodiny od nabíjení.

Čísla to nejsou vysoká, ale vypadají děsivě. Může se vůbec samovznítit auto se spalovacím motorem? Samozřejmě, že ano, typicky od netěsnosti palivového potrubí. Nebo kvůli zkratu v elektroinstalaci – což je společné jak pro spalovací, tak pro elektrická auta. Nebo zaparkujete s horkým výfukem na suché trávě. A chcete-li něco děsivějšího, co může nastat klidně i u vaší naftové octavie, zkuste vyhledat jev nazvaný „diesel runaway“ neboli nekontrolovatelné spalování nafty. Navzdory tomu nikdo nemá obavu z požáru auta, má-li spalovací motor.

Nejčastější způsob hoření baterie elektromobilu

Baterie elektromobilu nevybuchují v podobě ohnivé koule. V uvedené statistice naprostá většina případů, 489, probíhala tak, že z baterie pod vysokým tlakem unikaly hořlavé plyny, což se projevilo šleháním plamenů o vysoké teplotě. To jistě není nic příjemného, ale ani tak dramatického jako filmové výbuchy.

K výbuchu ale dojít může zprostředkovaně – unikající plyny z porušené baterie se mohou nahromadit v uzavřeném prostoru a následně vybuchnout. Takových případů EV FireSave za posledních 15 let dohledala jen 22.

Kdo to platí? A odkud se berou data?

Organizace EV FireSafe je placena australskou vládou, konkrétně ministerstvem obrany. Tamní vláda nejspíš shledala, že s přibývajícími bateriemi v autech i rodinných domech je potřeba širší osvěta, a to jak občanů, tak bezpečnostních složek. EV FireSafe tak nejen poskytuje informace, ale i školení a kurzy.

Organizuje spolupracuje například s hasičskými organizacemi z Austrálie – Australasian Fire Agencies Council, Velké Británie – National Fire Chief's Council, Spojených států – National Fire Protection Association a různými výrobci elektromobilů, mj. s Teslou.

Jak to, že je požárů tak málo, když jsou jich plná média?

První důvod je, že požárů elektromobilů je tak málo, že každý vzbudí velkou pozornost. V ČR v roce 2024 dosud víme o třech požárech čistě elektrických vozidel – jeden Jaguar I-Pace, jeden Peugeot e-208 a jeden starý Peugeot 106 electric, přičemž první elektrické auto v ČR shořelo až v roce 2022. Zároveň už u těchto tří požárů v ČR platí, že ne vždy je příčinou požáru baterie.

Požáry aut se spalovacím motorem jsou přitom na denním pořádku a jsou tedy tak časté, že už si jich nikdo ani nevšímá. 4 hořící auta se spalovacím motorem denně, to je 28 hořících aut týdně a více než 100 hořících aut měsíčně! A nezajímá to vůbec nikoho. Dovedete si ale představit ten poprask, jaký by vzniknul, kdyby v ČR shořely 4 elektromobily v jeden den? Nejspíš by je do druhého dne zakázali.

Situaci také trochu komplikuje, že statistika požárů elektrických vozidel od českých hasičů nezahrnuje jen auta. Za loňský rok v ní můžeme tak dohledat 45 požárů vozidel na elektrický pohon. To není tak málo, jenže „Poskytovaná statistika osobních vozidel na elektrický pohon zahrnuje nejen elektrovozidla, ale i hybridní vozidla, elektrokola, elektrokoloběžky apod.“ A baterie elektrokola nebo elektrokoloběžky je zcela jiná písnička než baterie elektromobilu, na které jsou kladeny mnohem větší bezpečnostní nároky. Baterie elektrických koloběžek, skútrů a dalších vozítek tak hoří mnohem častěji.

Druhý důvod je ten, že mezi čtenáři je velká poptávka po obsahu, který potvrdí, že elektromobily jsou horší než auta se spalovacím motorem. A třetí, že takový obsah ochotně vzniká. Ale jak to udělat, když je požárů elektromobilů tak málo?

Pak si tvůrci obsahu musí vymýšlet, dodělávat k obrázkům havarovaného elektroauta plameny, nebo požáry aut se spalovacím motorem vydávat za požár elektromobilu. Kdyby se dal požár elektromobilu skutečně potkat na každém rohu, nejspíš by něco takového nebylo zapotřebí.