Rozhovor: Požární ochrana výškových staveb
Ing. Martin Pospíšil, Ph.D., člen prezidia Profesní komory požární ochrany se aktivně podílí na přípravě a aktualizaci norem, které ovlivňují praxi v oblasti požární ochrany. Je předním expertem na požární bezpečnost historických památek a výškových budov. Mimo jiné má na starosti požárně bezpečnostní ochranu Pražského hradu. V rozhovoru odpovídá i na problematiku panelových domů z hlediska požární bezpečnosti.
Čemu konkrétně se jako člen prezidia Profesní komory požární ochrany věnujete?
Mluvím za více něž 160 právnických a podnikajících fyzických osob, které se zabývají požární ochranou. Myslím, že moje role je v první řadě pracovat na správném provádění podnikatelské praxe v požární ochraně a prevenci.
Osobně se za komoru také věnuji poradenství pro odbornou i laickou veřejnost, ale také přednáškové a lektorské činnosti.
Patříte také k největším odborníkům na výškové stavby. Co říkáte připravované úpravě norem pro výškové dřevostavby?
Je pravdou, že v současné době je na stole rozborový úkol, který řeší rozšíření možností realizace dřevostaveb nad současné platných 9, respektive 12 metrů požární výšky. Necítím se být odborníkem na dřevostavby, a tak jen vyslovím vlastní názor na danou problematiku. Stávající rámce a mantinely pro projektování považuji za uspokojivé.
Dřevo vnímám jako velmi příjemný stavební materiál. Dle mého soudu ale patří na hory a vesnice. Tam jsou tří nebo čtyřpodlažní budovy stejně maximem. Použití dřevěných nosných konstrukcí při navrhování jednopodlažních budov, koncertních či přednáškových sálů, aquaparků, sportovních zařízení je taky naprosto v pořádku a kodex současně platných norem nám to umožňuje. Pro návrh výškových budov v městských aglomeracích považuji za vhodnější užití železobetonu, ocelových nebo zděných konstrukcí. Uvědomme si, že při vysokých nárocích na požární odolnost u výškových budov jsou dřevěné konstrukce stejně kryty v protipožárních obkladech.
Ing. Martin Pospíšil, Ph.D., člen prezidia Profesní komory požární ochrany, na konferenci Požární bezpečnost staveb
Jaké systémy požární ochrany by měly být implementovány ve výškových dřevostavbách?
Při záměru realizovat takový objekt by měl zadavatel brát v potaz, že výškový objekt z materiálu na bázi dřeva bude oproti stejnému s nehořlavým konstrukčním systémem vybaven EPS samočinným hasicím zařízením.
Dotkli jsme se městských aglomerací. Stále máme v Česku dost panelových sídlišť a přemýšlím nad životním cyklem těchto objektů. Jak je řešeno jejich požární zabezpečení?
Panelové domy, jak je známe, byly z hlediska požární bezpečnosti navrhovány dle typových podkladů pro výstavbu. Lze říct, že bylo uvažováno s částečným členěním na požární úseky. Dveře do bytů, do strojovny výtahu a do sklepů měly požární odolnost. Schodišťová vertikála, obvykle jako jedna úniková cesta, byla odvětrána přirozeně, a to okny na každém podlaží, případně otvory v nejvyšším místě. Ty byly ovládány táhly a lanovody z různých míst. Na fasádě se respektovaly požární pásy k zabránění, respektive omezení šíření ohně vnějškem objektu. Konstrukce byly nehořlavé a zateplení se v té době příliš nenosilo. Pokud jsou všechna opatření, která jsem vyjmenoval, funkční, je panelový dům poměrně dobře ochráněn.
Co byste označil za kritická místa pro šíření požáru v panelovém domě?
Instalační šachta a také společná stoupačka za sociálním zařízením bytu, která je oddělená stěnou bez protipožárního utěsnění. Jde o snadné cesty k šíření požáru vertikálním směrem objektu.
Jak jsou navrženy a testovány záchranářské plány pro panelové domy?
Až na několik výjimek v České republice, kdy jde o objekty s výškou nad 45 metrů, se panelové bytové domy nepovažují za objekty se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu zákona o požární ochraně a plány se nezpracovávají. Velmi častou diskutovanou otázkou je zamezení pohybu osob při evakuaci dětskými kočárky, naskládanými botníky a dalším nábytkem. V mnoha případech již došlo k újmě na zdraví jen proto, že se osoby nedostaly v nastalém zmatku včas mimo oblast požáru. Za řešení nicméně zodpovídá provozovatel budovy.
Také hotely nebo administrativní objekty byly realizovány jako panelové domy. U nich pak vyplývá zákonná povinnost pro provozovatele zpracovat dokumentaci zdolávání požáru.
Jakým způsobem jsou panelové domy vybaveny pro rychlou detekci požárů a co by se mělo zlepšit?
Panelové domy, míněny především objekty pro bydlení, nebyly standardně detekcí požáru vybavovány. Takže individuálně si už mnozí do chodby na strop namontovali zařízení autonomní detekce požáru. U objektů navrhovaných pro ubytování je postupně doplňován systém elektrické požární signalizace.
S jakými nejčastějšími chybami se setkáváte při funkčních zkouškách objektů před předáním do provozu?
U složitějších objektů je velmi důležitá těsná spolupráce s autorem PBŘ nebo autorizovanou osobou v oblasti požární bezpečnosti staveb. Bezpečnostním standardem u složitějších objektů je obvykle elektrická požární signalizace, samočinné hasicí zařízení a různé druhy požárního odvětrání. Koordinace funkce těchto zařízení a zapracování podmínek PBŘ do realizace stavby je právě povinností autorizované osoby. Častým trablem před kolaudací je matice návazností elektrické požární signalizace. Co se v případě požáru zapne, vypne, v jakých časech a stavech. Obdobně je to pak se způsobem vypínání elektrické energie.
Mnohdy problémy nastávají několik týdnů nebo měsíců po úspěšné kolaudaci s předáním objektu a dokladů provozovateli objektu. Setkal jsem se s případy, kdy právě v tento moment docházelo k zásadním ztrátám informací o fungování objektu. Proto je na místě, aby například správa objektu do procesu přizvala autorizovanou osobu či osobu odborně způsobilou v oblasti požární bezpečnosti.
Přednáška: Zajištění požární bezpečnosti objektů pražského sídliště
Ing. Martin Pospíšil, Ph.D.
Vystudoval obor požární bezpečnosti a bezpečnosti průmyslu na Vysoké škole báňské v Ostravě. Požární bezpečnosti se věnuje od roku 1997. Zastává funkci člena prezidia Profesní komory požární ochrany a působí jako referent požární ochrany Pražského hradu. Také je jednatelem společnosti, která poskytuje komplexní služby v oblasti požární ochrany. Patří k největším odborníkům v zemi na požární bezpečnost historických a výškových staveb. Je autorem požárně bezpečnostního řešení staveb, mezi něž patří například multifunkční kongresové centrum v pražské Libni O2 Universum, výzkumné centrum ELI v Dolních Břežanech, fotbalové a hokejové stadiony. Zabýval se koordinací staveb výškových budov jako City Tower a City Empiria na pražské Pankráci, výškové budovy Filadelfie na Praze 4 apod.
Profesní komora požární ochrany (PKPO) podporuje vytvoření zdravého konkurenčního prostředí na komerčním trhu a přispívá k růstu kvality požární ochrany, bezpečnosti a prevence. Přispíváme ke zvyšování odbornosti fyzických i právnických osob v oblasti ...
