Požární bezpečnost fotovoltaických systémů, bateriových úložišť a elektromobilů
Poslechněte si přednášku z konference portálu TZB-info Požární bezpečnost staveb 2022. Vladimír Mózer z Fakulty stavební ČVUT v Praze hovoří o požadavcích, základních pravidlech a chybách instalací fotovoltaických systémů a bateriových úložišť v budovách.
Z hlediska obecných požadavků požární bezpečnosti FV systémů je třeba zabezpečit, aby se na stavbách instalací fotovoltaických systémů nezvyšovalo riziko vzniku a šíření požáru. Vhodné materiálové a konstrukční provedení FV systému a rovněž i budovy samotné je klíčové právě z pohledu šíření požáru a minimalizace potenciálních škod. Důležitým aspektem je také zamezení šíření požáru z exteriéru do interiéru a naopak, případně na jiné objekty. Zejména větší FV instalace si vyžadují také specifické uspořádání, aby byl umožněn efektivní požární zásah.
Na aditivní fotovoltaické systémy, tedy ty, které se osazují na hotové konstrukce, jako jsou např. fasády nebo střechy, nejsou konkrétní požadavky z hlediska požární bezpečnosti zatím formálně ukotveny. Vedle aditivních systémů jsou i systémy integrované, které jsou přímo součástí stavební konstrukce nebo ji tvoří. Integrované systémy rovněž otevírají otázku klasifikace stavebních konstrukcí, protože tyto systémy nejsou kompatibilní s tím, jakým způsobem jsou posuzovány a zkoušeny běžné stavební výrobky. Připravovaná ČSN 73 0847 Požární bezpečnost staveb – fotovoltaické a solární systémy se zaměřuje zejména na aditivní zařízení. Předmětem rozborového úkolu na UCEEB budou i systémy integrované, resp. jak je do připravované ČSN zahrnout.
Mezi nejčastější chyby v instalacích fotovoltaických systémů patří špatné napojení či dimenzování svorkovnic, konektorů a spojů, nedostatečné odlehčení kabeláže, tedy mechanické zatěžování svorek, nedostatečné odizolování připojení, nevhodné komponenty, poddimenzování kabeláže a nevhodné umístění měniče např. na přímém slunci, příp. jeho vystavení nepříznivému počasí.
Základní pravidla instalace fotovoltaických systémů z hlediska zajištění požární bezpečnosti zahrnují dimenzování dostatečně velkých skříní rozvaděčů z důvodu zamezení kumulace tepla, ochranu kabeláže v nehořlavých chráničkách nebo žlabech a její dostatečné upevnění, co nejméně hořlavých součástí. Pro vyloučení přenosu požáru mezi interiérem a exteriérem se doporučují požární ucpávky na všechny prostupy. Je rovněž nutné respektovat vnitřní oddělení požárních úseků, a tudíž také v exteriéru by pole mělo být bez přesahu na sousední požární úsek apod. V neposlední ředě by instalace měla být vybavena indikací poruchových stavů.
Samotné fotovoltaické panely zásadně nešíří požár po svém povrchu, jiná je však dynamika šíření požáru po konstrukci pod nimi, a to z důvodu většího zahřívání střešního pláště a jeho tepelného namáhání. Pro testování konstrukcí pak nemusí být dostatečná klasifikace Broof t3. Plánovaná norma pro zkoušení fotovoltaických instalací z hlediska požáru je novým úkolem evropské normalizace a reflektuje na uvedený problém.
V přednášce dále zazněly informace o opatřeních pro bezpečný požární zásah a odpojení systému, příklady správného i chybného řešení fotovoltaiky z hlediska požáru, dále informace k připravované ČSN 73 0838 o řešení garáží z hlediska požární bezpečnosti a také otázky rozborového úkolu UCEEB o požární bezpečnosti bateriových úložišť.
Poslechněte si také přednášku Pavla Hrziny s analýzou rizik fotovoltaických systémů, bateriových úložišť a elektromobilů a přednášku Petra Ošlejška, náměstka generálního ředitel HZS ČR, s poznatky ze zásahů hasičů na těchto zařízeních.
