Jaká témata zazněla na 30. ročníku ostravské požární konference?
Jubilejní 30. ročník mezinárodní konference Požární ochrana na půdě ostravské univerzity (VŠB TU Ostrava) se zabýval bezpečnostní elektromobilů nebo dopadů novely stavebního zákona na požární bezpečnost staveb.
Dvoudenní zářiová konference se konala v prostorné aule VŠB Technické univerzity Ostrava, organizovala ji Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství a Česká asociace hasičských důstojníků ve spolupráci s MV-Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR (MV-GŘ HZS ČR). Hlavním tématem konference byla Současnost a budoucnost v bezpečnosti. Zástupce pořadatele Ing. Lenka Černá ji hodnotí jako přelomovou s ohledem na zajištění bezpečnosti obyvatel a jejich majetku a vysoce aktuální vzhledem k probíhajícím událostem. „Letošní jubilejní třicátý ročník hodnotím jako velmi vydařený, byť připravovaný ve složité době. Věřím, že rok 2022 bude pro nás návratem k tradičnímu schématu i k normálnímu životu se všemi jistotami bez dramatických opatření,“ uvedla.
Očekávaná témata a výzvy
Přednášející v jednotlivých odborných sekcích (Požární ochrana, Věda a výzkum v požární ochraně, Zkušebnictví v požární ochraně) představili témata věnující se aktuálním trendům napříč oblastí bezpečnosti, včetně konkrétních zásahů (např. lesní požáry, srážky vlaků, výbuchy či ničivá tornáda). K nejvíce očekávaným vystoupením patřila přednáška nového generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D., MBA, který představil vize směřování vývoje HZS ČR. Ve druhém příspěvku pak podrobněji rozebral zásah HZS MSK v květnu 2021 při požáru na autovrakovišti v Ostravě – Vítkovicích, jemuž velel. Velký zájem vzbudil také o blok prezentací věnovaný elektromobilitě a novým energetickým zdrojům v automobilovém průmyslu. Hojně diskutováno bylo též téma novely stavebního zákona a jeho dopad na výkon státního požárního dozoru. Pevné místo v programu a své věrné posluchače měla také odborná sekce Zkušebnictví v požární ochraně, kde jsou pravidelně představovány nové směry a trendy – v letošním roce například téma nosných konstrukcí z textilního betonu nebo velkorozměrových ohňových zkoušek fasád.
Oblasti dalšího směřování vývoje
Generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky zmínil čtyři hlavní oblasti, kterým je třeba se věnovat současně a opravdu velmi intenzivně: „Organizační struktura a personální zajištění, ekonomické zabezpečení činností HZS ČR, oblast operačního řízení a rozvoje IZS, a požární prevence a ochrana obyvatelstva. Každá z těchto uvedených oblastí má samozřejmě svá specifika, nicméně k zajištění co možná nejvyšší úrovně bezpečí pro obyvatele ČR je nutné postupovat ve všech těchto oblastech synergicky, a samozřejmě ve spolupráci z řadou dalších subjektů, ať již v rámci státní správy nebo soukromých,“ uvedl Vladimír Vlček s tím, že český záchranný sbor je na velmi dobré úrovni a neustále se zlepšuje. „Obecně lze říct, že činnosti, které zajišťuje HZS ČR, případně celý systém IZS, jsou i v mezinárodním srovnání na velmi dobré úrovni, v některých oblastech patříme dokonce k těm nejlepším. Abychom takto dobře fungující systém dokázali udržet i nadále, bude potřeba do něj investovat nemalé prostředky. Ty se však obyvatelům mnohonásobně vrátí v podobě uchráněných škod, zachráněných lidských životů apod.,“ dodal následně v rozhovoru.
Stavební zákon jako never ending story
Mnoho účastníků zajímala zcela přirozeně také stavební problematika a legislativa – tedy zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon a zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (podepsán prezidentem 15. 7. 2021). Důležitý je i zákon o požární ochraně (č. 133/1985 Sb.), a to především dopad jeho změny na výkon státního požárního dozoru (v případě schválení předpokládaná účinnost od 1. 1. 2022). Plk. Ing. Tomáš Pavlík, z MV-GŘ HZS ČR ve svém příspěvku zdůraznil tři důležité termíny účinnosti zákona: 1. 1. 2022, 1. 1. 2023, a 1. 7. 2023 a popsal institucionální a procesní změny. První termín se týká zřízení nové soustavy státní stavební správy (Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, Specializovaný a odvolací stavební úřad se sídlem v Praze a Krajské stavební úřady), druhý termín stanovuje přechod stávajících úředníků stavební úřadů pod územně samosprávnými celky – k dotčeným orgánům státní správy plk. Pavlík poznamenal, že pod státní úřad bude integrována většina stávajících, k celkové integraci nedojde u ministerstev kultury a životního prostředí a také v případě hasičského záchranného sboru. Od 1. 7. 2023 je pak bude celý nový stavební zákon v účinnosti. Tomáš Pavlík dále připomněl důležitost implementace základních požadavků požární bezpečnosti staveb uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 a také to, že 1. 1. 2021 vstoupil v platnost zákon, který mění současný zákon o požární ochraně a zákon o integrovaném záchranném systému. Zároveň vyzval ke sledování sněmovní tisku, kde čeká na schválení již zmíněná novela o požární ochraně (PS 1027).
Nové technologie a výzkum v požární ochraně
Nemalé zastoupení měly na konferenci Požární ochrana 2021 sekce Věda a výzkum v požární ochraně a Zkušebnictví. Přednášejí poukázali na rychlý vývoj nových materiálů a technologií, jež přinášejí do života nejenom pozitiva, ale často i nemalá rizika. Proto se podle slov organizátorů akce jeví jako velice důležité sledování rozvoje vědy a s dostatečně rychlou reakcí reagovat na požadavky moderní digitální doby, a to vše zařazovat do programu konferencí. Hasičské záchranné sbory pracují v současné době v širším týmu odborníků, především se zaměřením na IT technologie, bezpečnost, prevenci a zdraví obyvatel. Situace je nutí rozumět i takovým pojmům, jako je Průmysl 4.0 (čtvrtá průmyslová revoluce), BIM (informační model budovy), Internet věcí (Internet of Things, ve zkratce IoT), sledují i rizika elektromobility a nových energetických zdrojů a řadu dalších neméně důležitých věcí. Pořadatelé konference si kladou za úkol oslovovat stále širší spektrum odborníků i z oblastí, které byly dosud pro požární ochranu zcela neznámé. Pregnantně to shrnul ve svém příspěvku nazvaném Nové výzvy požární prevence například plk. Martin Plicka z HZS Moravskoslezského kraje; za velmi zajímavý odborný příspěvek z hlediska nového vývoje materiálů lze označit práci laboratoře v rámci UCEEB ČVUT v Praze.
„V současné době jsou ve stavebnictví stále více používány kompozitní materiály s alternativními druhy výztuží, jako jsou technické textilie či FRP výztuže (FRP = Fiber Reinforced Polymer). Materiály, využívající technické textilie z uhlíku, případně skla či čediče se nazývají textilní betony (TRC = Textile Reinforced Concrete). Textilie jsou většinou impregnovány syntetickými pryskyřicemi, jež zlepšují jejich mechanické vlastnosti za běžné teploty. Nejčastěji jsou pak tyto výztužné materiály kombinovány s vysokohodnotnými betony (HPC = High Performance Concrete) a dosahují tak vynikajících mechanických vlastností za běžné teploty,“ uvedl Richard Furst z výzkumného týmu.
Vysoce hodnocen byl návštěvníky konference hodnocen také příspěvek, který sledoval aktuální poznatky při vytváření nových postupů zásahu na zařízení vozidlo s Li baterií. Jeho autory byli Jan Karl z MV GŘ HZS ČR a Ondřej Suchý z Technického ústavu požární ochrany (TÚPO).
„S rozvojem elektromobility a velkého rozvoje využívání Li-baterií všude kolem nás je nutné, aby se i hasiči patřičně připravili na možnost zásahu při mimořádné události spojené s Li-bateriemi, které mají specifický způsob hoření a chování při hašení. Technický ústav požární ochrany se zabývá a shromažďuje možné způsoby efektivního hašení a provedení ideálního zásahu na zařízení/vozidlo s Li-baterií. Možné způsoby testujeme a rádi bychom vám představili dosavadní poznatky z této oblasti. V následujícím období máme v plánu přistoupit ke zkouškám hašení Li-baterií již zabudovaných do vozidel, abychom ověřili vytipovaná hasiva i postupy při hašení celého elektrovozidla,“ uvedli autoři s pozváním do TÚPO.
„K nejvíce sledovaným přednáškám letošní konference patřil vystoupení nového generálního ředitele HZS ČR. Nicméně stále rostoucí zájem (i v mezinárodním měřítku) sledujeme hlavně u bloků prezentací věnovaných elektromobilitě a novým energetickým zdrojům v automobilovém průmyslu obecně. To je, řekla bych, nejvíce diskutované téma, a to včetně možných energetických důsledků zavádění elektromobility (hovořil o nich Jan Macek z ČVUT) a také zkušenosti se zásahy na vozidlo s Li baterií (zkoušky TZÚS). Budeme v tomto zcela jistě pokračovat i v dalších letech,“ doplnila informace Lenka Černá společně s poděkováním všem účastníkům a přednášejícím. Další ročník se bude konat opět na začátku září. Bude už jednatřicátý.
Fotografie Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství (SPBI)
Přednášky ke stažení na stránkách organizátora konference http://spbi.cz/
