Vyšetřovatelé požáru využívají pokročilé modelovací programy

Mohli bychom v úvodu stručně popsat práci vyšetřovatele požáru a jeho spolupráci s projektanty, architekty, stavaři a dalšími profesemi?

Práce vyšetřovatele je velmi rozmanitá a mezioborová. Úkolem vyšetřovatele požárů je nejen zjistit okolnosti vztahující se ke každému požáru, například místo a doba vzniku požáru, osoba, u které požár vznikl, následky požáru (přímá škoda způsobená požárem, zraněné a usmrcené osoby), výše uchráněných hodnot a tak dále, ale především stanovit příčinu vzniku požáru včetně jejího řádného odůvodnění, stanovit cesty šíření ohně a určit případné porušení předpisů o požární ochraně. Musíte mít znalosti stavařské, elektrikářské, a zejména pak znalosti v oblasti požární bezpečnosti staveb. Tento vzdělanostní trojboj se dá propojit a získat studiem na některých bezpečnostních fakultách, jako je například Fakulta bezpečnostního inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě.

Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen HZS ČR) v rámci výkonu státního požárního dozoru (dále jen SPD) vykonává ještě řadu dalších činností kromě vyšetřování příčiny vzniku požárů, a to zejména posuzování požární bezpečnosti staveb nebo kontrolní činnost. V tomto kontextu si tedy dokážeme v rámci vyšetřování pomoci i sami. Při zjišťování příčiny vzniku požáru spolupracují vyšetřovatelé požárů zejména s orgány činnými v trestním řízení (Policie ČR), a také s orgány státní správy a samosprávy, orgány státního odborného dozoru, fyzickými osobami, fyzickými podnikajícími osobami a právnickými osobami a expertizními pracovišti v rámci HZS ČR a Policie ČR.

Součástí práce vyšetřovatelů požárů je také v rámci zjišťování příčin vzniku požárů posouzení, zda v objektu byly provedeny stavební konstrukce, výplně stavebních otvorů, požárně dělící konstrukce, prostupy požárně dělícími konstrukcemi, požárně bezpečnostní zařízení (atd.) dle schválené projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem. Závěry z vyšetřování by pak měly sloužit k nastavování nových pravidel a standardů v oblasti požární bezpečnosti materiálů, konstrukcí výrobků a podobně. Zde je velmi úzká spolupráce s Českou komorou autorizovaných inženýrů, Českou agenturou pro standardizaci a dalšími institucemi.

Jakým způsobem se proměnila za léta vaší praxe pozice vyšetřovatele požáru?

Tento obor se neustále vyvíjí tak, jako všechno kolem. Obrovskou výhodou dnešní doby jsou nové technologie, prostřednictvím nichž lze sdílet informace. Velmi důležité je vnímat jednotlivé případy celorepublikově. Obrovský pokrok je pak v oblasti počítačových simulací požáru, evakuací a dalších záležitostí. Může to znít úsměvně, ale vyšetřovatel musí být také dobrým fotografem. V dnešní době si můžeme sáhnout na nové obrazové materiály získané pomocí sférického fotoaparátu, 3D laserového scaneru či dronu. Troufám si říci, že nám nyní již z požářiště nic neunikne. Samotné vyšetřování trvá na místě samém v rozsahu hodin až dní. Podání vysvětlení a výslechy osob jsou záležitostí, které trvají zase v řádech dnů až týdnů. A časem se objevují právě z výslechů nové okolnosti. Zachycení každého detailu požářiště musí být provedeno maximálně pečlivě. Vy se již nemůžete na uklizené místo požáru vrátit, musíte vycházet jen ze zpracovaných materiálů. Využíváme nová zařízení, jakými jsou například kabinový RTG systém a přesné přístroje pro stanovení teplot vznícení, vzplanutí, klimatickou komoru, osobní termovizní kamery a další. Novinkou jsou nezbytné stáže v zahraničí, čerpání podkladů ze zahraniční literatury a podobně.

Stáže nabízejí i určitá srovnání. Jak si v tomto směru vedeme v porovnání s ostatními vyspělými státy Evropy?

Situace nejen v Evropě ale i ve světě je různá v závislosti na místní legislativě daného státu. V některých zemích provádí vyšetřování požárů policejní orgány, někde pracovníci pojišťoven ve spolupráci s policií, někde příslušníci hasičských sborů. Srovnáme-li se s vyspělými státy v rámci Evropy, pak jsme hodnoceni vysoko, co se vyšetřování požárů a odbornosti týče. Vychází to nejen z dlouhé tradice vyšetřování požárů v České republice, ale rovněž z nastaveného systému vzdělávání vyšetřovatelů požárů. Někteří naši vyšetřovatelé požárů absolvovali mimo jiné také vzdělávání ve špičkových vzdělávacích zařízeních v Anglii a USA. V ČR je nastavena velice dobrá spolupráce s Policií ČR. Systém Integrovaného záchranného systému, který funguje v ČR, je ve světě unikátní a v dobrém nám jej závidí mnoho států. Toto se samozřejmě kladně odráží také do oblasti vyšetřování požárů.

Která cesta (zahraniční příklad) by nám byla podle vašeho názoru nejbližší?

Myslím si, že pravidla v ČR jsou nastavena velmi dobře. Ze zahraničí je v tuto chvíli potřeba čerpat znalosti ohledně nových sofistikovaných metod a postupů a získávaní většího nadhledu nad danou problematikou. Očekával bych však větší tlak pojišťoven na vybavenost požárně bezpečnostními zařízeními, zde mířím na detekci požárů a různá stabilní hasící zařízení. A dále pak větší zapojení pojišťoven v rámci preventivního působení.

Lze vůbec zahraniční metody včetně systémů prevence a spolupráce s veřejnou a státní správou nějak smysluplně převzít?

Částečně ano, ale lépe je zdokonalovat již zavedené místní systémy. My v rámci spolupráce HZS ČR a Policie ČR využíváme špičková expertizní pracoviště (Technický ústav požární ochrany Praha, Kriminalistický ústav Praha, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Chemické laboratoře HZS ČR a Odbory kriminalistické techniky a expertíz), které poskytují velmi dobrou odbornou podporu pro vyšetřovatele požárů v rámci expertizních zkoumání. Tato expertizní pracoviště disponují přístrojovým vybavením a technologiemi na světové úrovni. Velmi důležitá je také spolupráce s vysokými školami působícími v oblasti požární ochrany. Jsou využívány pokročilé modelovací programy, které obsluhují odborníci z řad vysokoškolských pedagogů (např. na VŠB TU Ostrava) nebo z řad expertů (Technický ústav požární ochrany Praha). Zde je ještě dostatek tvůrčího prostoru a možností sáhnout si na nějaký zajímavý projekt. V rámci bezpečnostního výzkumu jsme například nedávno rozsáhle zkoumali řešení požární bezpečnosti staveb téměř v 15 zemí světa. Dá se říci, že v této oblasti jsme se částečně inspirovali v Dánsku a nově budeme rozdělovat stavby do kategorizace staveb, která bude určovat de facto jednak požadavky na výkon státního požárního dozoru a požadavky na zpracovatele požárně bezpečnostního řešení stavby.

Mohli bychom shrnout ty největší tuzemské problémy, které je třeba aktuálně řešit?

Chybí potřebný vzdělávací institut, který by byl na úrovni vzdělávacích zařízení v Anglii, USA, popřípadě ve Švédsku, a také pracoviště, kde by se daly dělat rozsáhlé experimenty (experimentální měření vlivu ventilace pro tvorbu ohniskových stop, arc mapping, simulace šíření požáru v objektu, v otevřených technologiích, simulace vlivu požáru na různé typy konstrukcí apod.). Dále bych podpořil vzdělanost příslušníků v oblasti ovládání software zaměřených na počítačovou simulaci. Velkým problémem je personální zázemí. Nahradit zkušeného vyšetřovatele požárů není vůbec jednoduché. Čím širší vzdělanostní záběr a delší praxi má, tím lépe. Jsou tu ale i další požadavky. Je potřeba, aby uměl jednat s lidmi, kteří jsou vystaveni stresující situaci, kdy jim oheň zničí majetek, dojde ke zranění či usmrcení. Je třeba si uvědomit, že lidé postiženi požárem ztrácí i svou veškerou materiální historii.

Co se vám již podařilo a co na vás ještě čeká?

Snažíme se vzdělávaní dohnat stážemi v zahraničí a získávat tak jiný pohled na věc. Například Hasičskému záchrannému sboru Moravskoslezského kraje se podařilo nedávno vyslat tři vyšetřovatele požáru na vzdělávací program do The Fire Service College, v Gloucestershire ve Velké Británii. Obdobnou zkušenost mají i kolegové z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří absolvovali obdobný výukový program v USA. Následovaly výměnné stáže i v dalších státech. Snahou je uvedené vědomosti a systémy (například) s podporou České asociace hasičských důstojníků předat kolegům dál, což se víceméně daří. Kolegové z GŘ HZS ČR se snaží vymýšlet různá nová zaměstnání, kurzy a účast na projektech, které by samotné vyšetřování posunuly ještě dál. Důležitá je také spolupráce s vysokými školami a propojování lidí z praxe s akademickou obcí. Velký potenciál vidíme v digitalizaci stavebnictví (BIM, 3D modelování), čemuž musíme nyní věnovat velkou pozornost.

Postoje se jistě mění i v souvislosti s novelou stavebního zákona. Co považujete za hlavní a důležité změny z tohoto pohledu?

Situace s novelou stavebního zákona nebyla na začátku meziresortního připomínkování vůbec jednoduchá. Byli jsme postaveni před návrh, který by pozici výkonu státního požárního dozoru zásadním způsobem utlumoval. Což je z hlediska požární bezpečnosti, ochrany obyvatelstva, krizového řízení a integrovaného záchranného systému nepřípustné a dříve nebo později by se to do praxe promítlo. Výkon státního požárního dozoru se neprovádí jen posuzováním dokumentace a ověřováním splnění podmínek požární bezpečnosti staveb vyplývajících z posouzené dokumentace, ale je také, jak je patrno z tohoto povídání, i vykonáváním kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně a dále právě zjišťováním příčin vzniku požáru. Jednotlivé části výkonu státního požárního dozoru na sebe navazují. Jen tak dokážeme včas reagovat na negativní aspekty, se kterými se jako vyšetřovatelé v praxi setkáváme. Je potřeba zároveň zmínit, že se ztotožňujeme se základním cílem záměru nové právní úpravy v oblasti veřejného stavebního práva, tj. zefektivnění dané oblasti, která povede k odstranění obstrukcí, průtahů a bariér ve stavebním řízení.

Dalším důležitým krokem do budoucna pro možné sjednocení přístupů a odborné úrovně příslušníků a projektantů požární bezpečnosti staveb bude již zmíněná navrhovaná kategorizace staveb. Bude nově ukotvena nejen v předpisech na úseku požární ochrany, ale i ve vazbě na stavební právo. Povede na zaměření výkonu státního požárního dozoru na „požárně rizikové stavby“ a omezení výkonu státního požárního dozoru u staveb s „menšími riziky“ a dále pak na zpracovatele požárně bezpečnostního řešení stavby.

Mohli bychom komentovat aktuální příklad požáru a jeho vyšetřování ve spolupráci se stavebními inženýry?

Všeobecně při vyšetřování složitých požárů (buď velkého rozsahu nebo složitého svými následky či co se příčiny vzniku týče) je možno sestavit vyšetřovací skupinu, která je složena z odborníků z řad HZS ČR, Policie ČR, expertizních pracovníků, ale i externích odborníků (např. pracovníků vědeckých pracovišť, přizvání znalců apod.). Aktuálně byli stavební inženýři zapojeni do vyšetřování tragického požáru v Bohumíně ze srpna tohoto roku, kdy měli za úkol posoudit stavbu bytového domu z hlediska požární bezpečnosti a zda byla stavba provedena v souladu s normativními požadavky platnými v době výstavby objektu a v době její rekonstrukce. Častější využití stavebního inženýrství lze spatřovat v roli statického posuzování stability u záchranných a likvidačních prací během a po různých mimořádných událostech jako jsou výbuchy a intenzivní dlouhodobé působení ohně, kdy dochází k narušení mezních stavů stavebních konstrukcí.

Co všechno musí obsahovat závěrečná zpráva?

Výsledky a závěry zjišťování příčiny vzniku požáru se uvádějí do odborných vyjádření, případně znaleckých posudků. Tyto dokumenty jsou listinnými důkazy uznávanými soudy v ČR. Rozsah odborného vyjádření je pevně stanoven Metodikou GŘ HZS ČR a také vyhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. Obsahem jsou prakticky veškeré skutečnosti a souvislosti, které byly při požáru zjištěny. Když to vezmu velmi obecně, musíme si umět odpovědět na otázky: Co se stalo? Za jakých podmínek a okolností se to stalo? Proč se to stalo? Mohl za to někdo? Byla nastavena správná organizační a technická preventivní opatření? Šlo tomu běžnou znalostí problematiky zabránit?

Jaké jsou nejčastější závady předcházející požáru? Která jsou ta největší nebezpečí?

Každý rok dochází v průměru v ČR k 18 000 požárů, z nichž v budovách jich bylo asi 4 700, což je zhruba 26 % z celkového počtu požárů. Také příčiny požárů jsou dlouhodobě prakticky neměnné. Na prvním místě je nedbalost. Ta tvoří 35 % z celkového počtu požárů budov, na druhém místě jsou technické závady, ty jsou zastoupeny 22 %, a dále pak úmysly a další, například špatné spalinové cesty. Nejčastější nedbalostí je manipulace s otevřeným ohněm. Nedbalost, ať již nevědomou a už vůbec ne vědomou natož úmyslné jednání, zřejmě nejde i sebelepší prevencí zcela odstranit. Mechanismy preventivního působení v rámci HZS ČR jsou nastaveny v rozumné šíři vzhledem k personálním kapacitám. Neustále se však snažíme hledat nové možnosti preventivního působení, abychom lidskou nedbalost maximálně omezili. Zlepšení lze očekávat při nastavení podpory vůči zřizování vzdělávacích a výcviková center (Centra zdraví a bezpečí). Jedná se o areály, které svou podobou připomínají malé město s kompletní infrastrukturou a vybavením umožňujícím realizaci specificky zaměřených programů. Jednotlivé lokality a objekty nabízejí zázemí pro teoretickou i praktickou přípravu v rámci prevence rizik. Občané zde budou připravování na rizika, se kterými se mohou v životě běžně setkat, budou pak připraveni pomoci sobě nebo druhému a dokáží si včas přivolat potřebnou pomoc.

Početnou množinou příčin vzniku požáru jsou technické závady. Může jít o závadu na elektroinstalaci, spotřebiči, výrobku (např. baterii) či dopravním prostředku. Pokud se podíváme na elektroinstalaci v objektech, tak dochází velice často k problémům v místech spojů, tedy elektrické zásuvky, rozvodné krabice, velký vliv má stáří elektroinstalace a její pravidelná údržba. Také přetížení elektrických obvodů bývá příčinou vzniku požáru a používání neschválených výrobků. Všeobecně lze říci, že systém je tak bezpečný, jak je bezpečný jeho nejslabší článek. U automobilů dochází nejčastěji k únikům provozních kapalin na horké povrchy motoru nebo výfukového systému, často také dochází k technickým závadám na elektroinstalaci v důsledku mechanického poškození, vlivem nadměrné vlhkosti či vlivem hlodavců.

Existují i případy úmyslného způsobení požáru, třeba s vidinou vyplacení pojištění. Jak jsou časté?

V praxi se setkáváme i s úmyslným založením požáru, od těch méně závažných jako jsou odpadové nádoby, až po naprosto tragické požáry, jakým byl bezesporu nedávný požár panelového bytového domu v Bohumíně. Pohnutky pachatelů jsou obdobné jako u jiných trestných činů, vydírání, závist, žárlivost, náhlý zkrat, pojistný podvod. Ano, i tyto případy jsou známy. Zde, více než jinde, je velmi důležitá úzká spolupráce s kolegy z Policie ČR, Služby kriminální policie a vyšetřování. Úkolem vyšetřovatelů požárů je stanovit příčinu vzniku požáru, v těchto případech jako úmyslné zapálení, ale motiv jednání pachatele a okolnosti, které vedly k tomuto jednání pachatele, jsou předmětem šetření Policie ČR. Z poslední doby mohu uvést případ výbuchu a následného požáru v okrese Nový Jičín, kdy v dnešní době již pravomocně odsouzený pachatel tohoto trestného činu nechal vybuchnout výbušniny připevněné na propan-butanových tlakových lahvích jako simulaci výbuchu zemního plynu ve snaze získat pojistné plnění od pojišťovny, u které předtím provedl pojištění nemovitosti na velmi vysokou částku. V tomto případě probíhala velmi intenzivní spolupráce mezi HZS Moravskoslezského kraje a Policií ČR, následovalo několikaměsíční intenzivní a velmi detailní ohledání místa výbuchu a požáru, kdy vyšetřování Policie ČR vedlo k obvinění a také k odsouzení pachatele tohoto trestného činu. Při tomto výbuchu došlo bohužel k usmrcení dvou osob, které měly fyzicky onen pojistný podvod provést.

Práce vyšetřovatele požáru jistě není jednoduchá a nemůže ji dělat každý. Jaké požadavky musí adept na tuto profesi splnit a jaký je zájem mladých lidí?

Vyšetřovatel požárů je zařazen ve služebním poměru k HZS ČR. Obecné podmínky přijetí občana do služebního poměru jsou dány v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kde je mimo jiné uvedeno, že občan musí být osobnostně, fyzicky a zdravotně způsobilý a musí splňovat požadovaný stupeň a obor vzdělání, který je stanoven na dané služební místo. Nemyslím si, že práce vyšetřovatele je úplně nejvhodnější pro začátečníka. Obecně je možno uvést, že adept na profesi vyšetřovatele požárů by měl mít již nejen teoretické znalosti, ale také praktické zkušenosti. Pokud chcete být dobrým vyšetřovatelem musíte mít značnou praxi a jak jsem uvedl v úvodu, velmi se vám hodí znalosti stavařské elektrikářské a z oblasti požární bezpečnosti staveb, musíte mít přehled o právních předpisech v oblasti požární ochrany, přestupkového a trestního práva, znalosti v oblasti fyziky, chemie, fyzikální chemie.

Pokusme se na závěr o prognózu s přihlédnutím na možnosti nových digitálních technologií, mohl by počet požárů v budoucnu skutečně ubývat?

Vývoj jde ve všech oblastech neustále dopředu. Ruku v ruce s tím musí jít i oblast bezpečnosti. Počet požárů se dlouhodobě ročně téměř nemění, poměr příčin vzniku požárů se také dlouhodobě nijak výrazně nemění. Může dojít k lehké korekci směrem k nižším počtům, a to preventivním působením, například ve zmíněných centrech bezpečí, která jsou ročně schopna pojmout až 50 000 osob. Je zde tedy značný výchovný potenciál. V tuto chvíli řešíme požární bezpečnost elektromobilů, baterií, bude potřeba se připravit na využití dalších alternativních paliv jako je vodík. Bude docházet k vyššímu uplatnění udržitelného a ekologického materiálu (recyklovatelného). Vzrostou urbanistické nároky, které se budou promítat v zahušťování měst, vzrostou požadavky na využití podzemních prostor a častěji se budeme potkávat s výškovými objekty.

Co však lze zcela jistě ovlivnit, jsou následky požárů. Již nyní probíhá řada projektů, jejichž cílem je vybavit domácnosti autonomními hlásiči požárů a detekcí nebezpečných plynů (např. projekt České asociace hasičských důstojníků ve spolupráci s HZS Moravskoslezského kraje a Moravskoslezským krajem a městem Ostrava). Zřejmě dojde ke zpřístupnění i dalších požárně bezpečnostních prvků, jako je použití menších stabilních hasících zařízení, například vysokotlaké mlhy v rezidenčních zařízeních.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů ve vaší činnosti.

plk. Ing. Miloš Střelka

Absolvoval na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě obor technika požární ochrany a bezpečnost průmyslu. U HZS prošel všemi pozicemi z oblasti požární prevence: stavební prevence, kontrolní činnost, preventivně výchovná činnost, vyšetřovatel požáru. Od roku 2015 do současnosti pracuje jako náměstek pro prevenci a CNP krajského ředitele HZS Moravskoslezského kraje. Je členem TNK 27 Požární bezpečnost staveb.