Požáry tržnic představují pro hasiče stále velké riziko

Čtyřicet pět minut po půlnoci 25. února 2020 přijali hasiči na tísňové lince 112 oznámení, že hoří jeden prodejní stánek v areálu tržnice Svatý Kříž u Chebu. Operační a informační středisko HZS Karlovarského kraje (KOPIS) vyslalo jednotky požární ochrany (jednotky PO) z I. stupně požárního poplachu – dvě družstva hasičů ze stanice Cheb, družstvo z jednotky Správy železnic Cheb a družstvo dobrovolné jednotky PO Cheb­ Háje. O tři minuty později oznamovatel požáru znovu volal na tísňovou linku a upřesnil, že požár se již šíří i na další prodejní stánky. Na dotaz operátora nevyloučil, že uvnitř stánků mohou být tlakové láhve a zábavní pyrotechnika. Naopak by se ve stáncích neměly nacházet žádné osoby.

Stanice Cheb je od tržnice vzdálena tři kilometry, šest minut od přijetí tísňového volání bylo na místě požáru první družstvo hasičů se sloužícím velitelem čety, který okamžitě oznámil na KOPIS, že požár již zasáhl celou jednu řadu prodejních stánků a nemá k dispozici dostatek sil a prostředků (SaP). Na místo zásahu si vyžádal jednotky PO a zároveň oznámil, že prvotní zásah zaměřil na ochranu dalších prostorů před rozšířením požáru. Na základě dohody o přeshraniční spolupráci byla na místo povolána také jednotka hasičů z německého Waldsassenu. Uvnitř hořících stánků došlo k výbuchům tlakových láhví, na místo události se dostavilo velké množství vietnamských prodejců, kteří se snažili z vnitřku stánků odnést co nejvíce zboží. Ve čtyři hodiny ráno velitel zásahu oznámil lokalizaci požáru, před desátou dopoledne pak jeho likvidaci. Požár způsobil škodu přesahující jeden milion korun, příčinou byla technická závada na elektroinstalaci, která byla podle přítomného soudního znalce z oboru elektro provedena velmi neodborným způsobem.

Charakteristika požáru tržnic s prodejními stánky

Tržnice s prodejními stánky (tržnice) jsou ve většině případů dočasného charakteru a jejich konstrukce je z hořlavých materiálů. Požáry tržnic představují pro zasahující hasiče řadu skrytých nebezpečí a komplikací. Vzhledem k velkému množství nevhodně uskladněného materiálu (textil, plast, hořlavé kapaliny, tlakové láhve, nebezpečné chemické látky a jiné) dochází k intenzivnímu hoření a rychlému šíření požáru. Na rozvoj požáru má dále vliv hořlavost samotných prodejních stánků, jejich přístavků a přístřešků. Kvůli nedodrženým odstupovým vzdálenostem se požár může nekontrolovatelně rozšířit na okolní hořlavý materiál. Požáry tržnic jsou charakterizovány velkým vývinem toxických zplodin hoření a nebezpečím výbuchu. Jde o požáry, které vyžadují soustředění velkého počtu SaP a hasebních látek.

Příhraniční spolupráce

Tržnice se v Karlovarském kraji nacházejí u státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Vzhledem k předpokládanému rozsahu požáru a potřebě SaP se jeví jako výhodné využití dobrovolných jednotek Freiwillige Feuerwehr (FFW) ze sousedního státu. Nařízením Karlovarského kraje č. 7/2016, kterým se stanoví Požární poplachový plán Karlovarského kraje, jsou vybrané jednotky FFW zařazeny jako páté jednotky PO v I. stupni požárního poplachu v příhraničních oblastech. Pro zásahy u požáru tržnic jde o jednotky FFW Waldsassen, FFW Selb, FFW Klingenthal a FFW Johanngeorgenstadt. Vzhledem ke své taktice se jednotky FFW na místo zásahu dostaví ve velkém počtu a s několika kusy mobilní požární techniky (výjimkou nejsou hadicové vozy, výšková technika). Na základě praktických zkušeností ze zásahové činnosti je vždy jednotkám FFW přidělen jeden samostatný úkol, např. zajištění trvalé dodávky hasební vody nebo likvidace požáru jednoho požárního úseku.

Vybrané požáry tržnic v Karlovarském kraji

Hasiči zasahovali u požáru tržnice na Svatém Kříži na Chebsku v letech 2011, 2017, 2018 a 2020. Dále u požáru tržnice ve Vojtanově v roce 2010. Požár tržnice se nevyhnul ani hasičům z Kraslic na Sokolovsku v roce 2012. Ve všech případech šlo o požár několika desítek prodejních stánků, ve kterých bylo uskladněno velké množství hořlavého materiálu. Sálavým teplem došlo k dalším škodám, a to např. na zaparkovaných automobilech nebo okolních budovách. Během zásahů došlo také ke zranění zasahujících hasičů nebo škodám na majetku jednotek PO. Škody způsobené jednotlivými požáry jsou v řádech milionů korun. Lik­vidace požárů si vyžádala vyhlášení II. stupně požárního poplachu a spolupráci s jednotkami FFW ze Spolkové republiky Německo. Vzhledem k nedostatku hasební vody byly na místo zásahu prio­ritně vysílány velkoobjemové cisterny. Během hasebních prací se dále využily prostředky pro zvýšení hasebních účinků vody.

Komplikace během zásahu

Během zásahu jednotek PO dochází ke snaze trhovců neustále evakuovat zboží, a to i z již hořících prodejních stánků. Kolem těchto stánků jsou často zaparkována osobní vozidla, která slouží např. jako sklad prodávaného zboží. Vozidla brání průjezdu mobilní požární techniky a během požáru hrozí jejich poškození sálavým teplem. Hasiči tak musejí během zásahu osobní vozidla odtahovat ve spolupráci se samotnými trhovci, nebo sami. Vzhledem k nedostatečné znalosti českého jazyka u trhovců tak dochází k nepochopení pokynů velitele zásahu a zbytečným komplikacím hned v úvodu zásahu. Tržnice se nacházejí mimo obydlené části obcí u státních hranic. Ve většině případů jde o místa s nedostatkem hasební vody (slabá hydrantová síť, žádné nebo nevyhovující přírodní zdroje). Jedním z řešení pro zajištění dostatečného množství hasební vody je zřízení čerpacího stanoviště s nádržemi (zdrojem hasební vody mohou být např. dešťové srážky nebo podzemní vrt). Průběh zásahu dále negativně ovlivňuje skladování zboží mimo schválený prostor a nedodržení odstupových vzdáleností. Na stávající stavební konstrukce se přidávají další stříšky a přístřešky (např. krycí nebo zavětrovací plachty), které se zaplňují zbožím. Celé řady prodejních stánků jsou pak jedním požárním úsekem bez konstrukcí nebo uzávěrů bránících přenesení požáru. Tím vznikají „požární mosty“, které nekontrolovatelně rozšiřují požár nejen na prodejní stánky. Po požáru tržnice v dubnu 2012 v Kraslicích došlo na původním místě k výstavbě nových prodejních prostor. Šlo již o železobetonové konstrukce s běžnými obchodními prostory, které splňují bezpečnostní, požární a hygienické normy. U tržnic se dále v těsné blízkosti mohou nacházet čerpací stanice, restaurace nebo velká parkoviště plná zaparkovaných vozidel.

Čerpací stanoviště

Po několika rozsáhlých požárech tržnice na Svatém Kříži v letech 2011, 2017 a 2018 bylo ve spolupráci s vedením tržnice vybudováno v roce 2019 čerpací stanoviště pro zajištění dostatečného množství hasební vody v celkové kapacitě 80 m³. Jde o hloubkový vrt, který pomocí čerpadla přivádí vodu do dvou nádrží o objemu 20 m³ umístěných pod čerpací stanicí. Tento zdroj vody je přístupný jednotkám PO nadzemním hydrantem. S využitím čerpadel je voda z čerpací stanice dále rozváděna do dalších dvou podzemních nádrží o objemu 20 m³. U těchto nádrží mohou zase jednotky PO čerpat vodu savicemi nebo plovoucími čerpadly. Čerpací stanoviště bylo plně využito při požáru tržnice v únoru 2020.

Nebezpečí na místě zásahu

Při rozsáhlých požárech tržnic jsou zasahující hasiči ohroženi řadou faktorů. Mezi nejčastější skrytá nebezpečí patří exploze propanbutanových láhví u spotřebičů, které slouží k vytápění nebo vaření v jednotlivých prodejních stáncích. Při posledním požáru tržnice v únoru 2020 na Svatém Kříži došlo ke zranění příslušníka HZS Karlovarského kraje, a to právě při explozi tlakové láhve v jeho těsné blízkosti. Výjimkou nejsou ani exploze zábavní pyrotechniky. Zábavní pyrotechnika je skladována v nevyhovujících prostorech a ve velkém množství všech kategorií. Během požáru tak dochází k nečekaným explozím, kdy je zábavní pyrotechnika vystřelována horizontálním i vertikálním směrem. Tím dochází nejen k ohrožení zasahujících hasičů a jejich mobilní požární techniky, ale také okolních prodejních stánků.

Dalším skrytým nebezpečím je úraz elektrickým proudem. Prodejní stánky jsou mezi sebou propojeny pomocí pohyblivých volně ložených prodlužovacích kabelů bez možnosti vypnutí elektrické energie. Prodlužovací kabely jsou často vedeny vzduchem mezi jednotlivými sestavami prodejních stánků, které tvoří jeden samostatný požární úsek. Tyto prodlužovací kabely mají nejrůznější odbočky z hlavního vedení, které jsou neodborně spojeny. Jsou nataženy pod přístřešky a omotány kolem hřebíků, bez platné revizní zprávy. Při následném rozebírání konstrukcí a dohašování skrytých ohnisek požáru hrozí zasahujícím hasičům propadnutí do nejrůznějších skrýší a neoznačených prostor, kde trhovci skladují značkové zboží nebo psychotropní a omamné látky.

Kontrolní akce

Příslušníci HZS ČR včetně HZS Karlovarského kraje zařazení na úseku kontrolní činnosti provádějí v rámci výkonu státního požárního dozoru pravidelné kontroly tržnic, především ve spolupráci s Policií ČR. Kontroly ze strany HZS ČR jsou zaměřeny na porušování předpisů požární bezpečnosti. Ze strany Policie ČR jde např. o vyhledávání osob v pátrání, kontrolu pobytu cizinců, přítomnost drog a samotnou ochranu příslušníků HZS ČR. Mezi hlavní nedostatky, které jsou zjištěny při kontrolách, patří nedodržení podmínek stanovených v požárně bezpečnostním řešení stavby. Nejčastěji je to umisťování zboží mimo schválený prostor nebo nedodržení odstupových vzdáleností mezi jednotlivými stánky. Dále jsou při kontrolách zjištěny nedostatky v nedodržování lhůt provádění kontrol a revizí elektrorozvodů a elektrických spotřebičů, rozvodů plynu, hromosvodů, plynových spotřebičů a v neposlední řadě i spalinových cest. Nejsou odstraněny nedostatky zjištěné revizními techniky a kominíky. Kontroloři se setkávají s nesprávně umístěnými nebo neprovozuschopnými hasicími přístroji. Výše pokut za zjištěné nedostatky se pohybuje v rozmezí 1 000 až 10 000 Kč a jsou většinou řešeny s trhovci na místě příkazovým blokem. V závažnějších případech jsou zjištěné nedostatky řešeny ve správním řízení. Vymahatelnost pokut se v rámci Karlovarského kraje pohybuje blíže ke 100 %. I přes časté kontroly a vyžadování nápravných opatření zůstávají prostory tržnic velmi rizikovým objektem jak pro samotný vnik požáru, tak i během jeho likvidace pro samotné zasahující.

Závěr

Zkušenosti hasičů z Karlovarského kraje s objekty tržnic a nebezpečím požárů v těchto prostorách jsou aplikovatelné pro celé území České republiky. Rizika spojená s likvidací požáru tržnic jsou totožná prakticky v každém takovémto objektu. Dosud nejvážnějším případem v rámci požáru tržnic je událost z 6. listopadu 2008, kdy krátce po půlnoci začala hořet tržnice Sapa v Praze. I zde se zasahující hasiči museli potýkat se všemi popisovanými riziky, která se ani 12 let po této události nedaří zcela eliminovat.