Oheň v komíně, škoda od elektrických akumulačních kamen
Při nízkých venkovních teplotách jsou v aktivním provozu nejrůznější zdroje tepla pro vytápění. Níže uvedené příklady dokumentují chybějící péči a jsou varovným příkladem.
Oheň v komíně
Ve Všehrdově ulici v Hořicích (okres Jičín) začalo 23. ledna 2019 o půl sedmé večer hořet v komíně rodinného domu.
Na místo zásahu vyjeli profesionální hasiči a dobrovolní hasiči z Hořic a také dobrovolní hasiči z Miletína. Tři jednotky průzkumem zjistily, že po přiložení do kamen začaly z komína létat jiskry a došlo k zakouření prostoru. Hasiči objekt odvětrali a pomocí termokamery prohlédli celou plamenovou cestu. K poškození komínového tělesa naštěstí nedošlo.
Otázka zní: „Mohlo by v komíně hořet, kdyby bylo použito předepsané palivo a komín byl řádně, minimálně čtyřikrát ročně, čištěn?“
V obchodě zhořely textilie za půl milionu korun
Tři jednotky požární ochrany byly 24. ledna 2019 v 6 hodin a 34 minuty zalarmovány kvůli nahlášenému požáru v obchodě v Komenského ulici v Kostelci nad Orlicí. Došlo tam k zahoření textilu v krabicích kvůli nedodržení jejich bezpečné vzdálenosti od elektrických akumulačních kamen.
Při příjezdu profesionálních hasičů z Rychnova nad Kněžnou a dobrovolných hasičů z Kostelce nad Orlicí a Častolovic nebylo již plamenné hoření viditelné, ale objekt byl silně zakouřen. Z obytných prostor nad obchodem hasiči museli evakuovat čtyři osoby, všechny se dostaly ven v pořádku bez zranění.
Hasiči prostory odvětrali a vynášeli další materiál ven mimo objekt. Škoda byla předběžně vyčíslena na 535 tisíc korun, ale díky včasnému zásahu se podařilo uchránit hodnoty ve výši až 5 milionů korun.
Otázka zní: „Proč nerespektovali pracovníci obchodu zásadní příkaz spojený s provozem elektrických akumulačních kamen a rovněž i konvektorů, a to neumísťovat v jejich blízkosti hořlavé látky?“
Doplňující poznámka - Josef Hodboď, TZB-info:
Povrch elektrických akumulačních kamen může dosáhnout poměrně vysokých teplot a stejně tak i výdech horkého vzduchu krytý kovovou mřížkou na vrchu kamen. Pokud textil nebyl přímo ve styku s kamny, tak i intenzívním sáláním tepla z povrchu kamen mohla vzrůst teplota povrchu přilehlé hromady textilu nad zápalnou teplotu. Analýza příčiny může poukázat i na to, že uskladněný textil neměl stabilitu, samovolně se sesul, opřel o stěnu kamen, případně z části i zakryl horní větrací mřížku. Možná že působením tepla změkl plastový koš, ve kterým byl textil, textil se sesypal na kamna a tím se vytratila původní bezpečná vzdálenost uložení textilu. Podcenění dlouhodobého působení sáláním přenášeného tepla na předměty, které jsou při běžné teplotě nehořlavé, je bohužel časté. Zvláště na horských chalupách je vidět, jak lidé pro rychlé vysušení ukládají části oděvu i na elektrická topidla, v blízkosti ocelových kouřovodů atp.