Prověřovací a taktická cvičení hasičského záchranného sboru na památkových objektech
Národní památkový ústav má stále snahu zvyšovat požární ochranu památkových objektů ve své správě. Proto i nadále spolupracuje, na základě dohody o spolupráci uzavřené v roce 2010, s MV- GŘ Hasičského záchranného sboru. Na začátku r. 2015 bylo přijato Usnesení vlády České republiky č. 92 ke Zprávě o stavu požární ochrany kulturního dědictví, které vypracovalo MV-GŘ HZS ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Usnesení uložilo ministrovi kultury a vnitra pokračování spolupráce na tomto poli a podání nové zprávy do 31. 12. 2019.
Aktuálně: Zveme Vás na konferenci Požární bezpečnost staveb 2019
Zaměstnanci obou institucí tj. generálního ředitelství NPÚ a MV-GŘ HZS připravili nový plán spolupráce a stanovili si další úkoly pro její pokračování. Jedním ze stěžejních úkolů bylo vytvoření návrhu period, na provádění pravidelných prověřovacích nebo taktických cvičení na památkových objektech ve správě NPÚ, sestaveného z poznatků získaných při posuzování památkových objektů ve spolupráci s HZS v několika předchozích letech. Mezi těmito kritérii byly např. složité podmínky pro zásah, nedostatek požární vody, návštěvnost, dostupnost pro hasičskou techniku. Poté byly památkové objekty zařazeny do čtyř kategorií. Četnost prověřovacích a taktických cvičení byla stanovena na 3, 5, 7 a 0 let. Do kategorie 1 byly zařazeny památkové objekty, z pohledu hodnocení jako nejrizikovější, s periodou konání cvičení 1x za 3 roky. Do kategorie 4 byly zařazeny zříceniny, kde je riziko možného zahoření nejnižší. Přesto má NPÚ s MV-GŘ HZS dohodu, že pokud se ukáže potřebnost provedení cvičení na těchto objektech, tak bude HZS zajištěno. Důležitým aspektem tohoto plánu je, že se taktická nebo prověřovací cvičení HZS uskuteční i na památkových objektech, kde se dosud nikdy neuskutečnila.
V letošním roce bylo provedeno již 14 taktických cvičení HZS na památkových objektech NPÚ a další se do konce roku ještě připravují. Hlavními náměty cvičení jsou možnosti:
- využití vodních zdrojů pro prvotní zásah nacházejících se v areálu památkového objektu (např. požární nádrž) nebo v jeho bezprostředním okolí,
- dálkové dopravy vody ze vzdálených rybníků, nádrží, koupališť, řek apod.,
- kyvadlové dopravy vody,
- evakuace osob a materiálu,
- využití nástupních ploch před a v areálu památkového objektu,
- využití instalovaných nezavodněných požárních potrubí („suchovodů“).
Dalšími náměty jsou:
- dojezdové časy na místo hašení,
- prověření stávající dokumentace zdolávání požáru nebo operativní karty,
- složité podmínky pro zásah – orientace v památkovém objektu.
Ve výčtu jsou uvedeny nejdůležitější činnosti, které jsou prověřovány a následně vyhodnoceny pro zajištění nápravných opatření, pokud se najdou nedostatky na straně NPÚ nebo HZS. Dále je cvičením prověřena i dokumentace zdolávání požáru (pokud ji musí mít objekt ze zákona zpracovánu) nebo operativní karta, která nastiňuje zasahujícím hasičům situaci v objektu a kolem něj. Ukazuje se, že pro památkový objekt je výhodou zpracování minimálně operativní karty, i když to právnické ani fyzické osobě zákon neukládá. Hasičům umožňuje rychlejší orientaci v okolí objektu jako je např. využití příjezdových cest, jejich počet, vodních zdrojů, případně venkovních hydrantů, ale i v objektu z hlediska umístění a přístupnosti hlavních uzávěrů plynu, vody, elektřiny, vstupů atd.
Využití požární vody přímo v areálech památkových objektů je často problematické. Častým důvodem je nedostupnost pro jejich umístění na kopcích a skalách, neboť řada zámků bývala v minulosti hradem. Hrady měly především obranný charakter, chránily obchodní stezky i samotné majitele před nájezdy loupeživých rytířů nebo v časech válek. Na zámek byly přestaveny v dobách, kdy šlechta začala požadovat větší pohodlí a jejich obraný účel částečně zanikl.
Při přestavbách, v dobách minulých, ale i nedávných, se na zajištění požární vody nekladl takový důraz jako dnes. Proto původní hradní cisterny byly často zasypány nebo byly využívány jen jako zdroj užitkové vody. V současné době jsou na některých objektech tyto cisterny obnovovány pro využití jako zdroj požární vody pro prvotní zásah HZS. Další variantou je instalování nezavodněných požárních potrubí od blízkých vodních toků. Všechna tato řešení přispívají k rychlejšímu požárnímu zásahu. Pro objekty jsou výhodná zejména v případě dlouhých dojezdových časů jednotek HZS nebo úzkých příjezdových cest, kterými požární automobily neprojedou na místo zásahu.
Jako příklad lze uvést zámek Vranov nad Dyjí (obr. 1) a Náchod (obr. 2).
Obr. č. 1
Obr č. 2
Na obrázcích 3, 4 a 5 jsou záběry z taktického cvičení HZS. Na zámku Vranov nad Dyjí byla námětem evakuace osoby z nejhůře dostupného místa tj. z nejvzdálenější části půdních prostor, dodávka vody do areálu zámku a zdolání požáru na půdě. Na místě zasahovalo celkem 30 hasičů. Na prvním snímku je vidět příprava hasičského hadicového vedení od hlavní vstupní brány do areálu zámku. Na dalších obrázcích je vidět snášení zraněného dělníka z lešení lezeckou skupinou HZS Jihomoravského kraje. Ta se specializuje na záchranné práce prováděné ve výškách, podzemí, vodě a těžko dostupných terénech. Její součástí jsou i paramedici (hasiči se zdravotním vzděláním k poskytování první pomoci, tam kam se nedostane lékař). Cvičení ukázalo připravenost místních hasičů k zásahu. Přesto je na obou stranách stále, co zlepšovat. Pro objekt by bylo přínosem vybudování nezavodněného požárního potrubí od řeky Dyje. O této variantě se vážně uvažuje, neboť dostat požární vodu v dostatečném množství do objektu, v co nejkratší době, je jednou z priorit správy tohoto objektu.
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5
Další taktické cvičení HZS proběhlo na státním zámku v Náchodě, kde se hasiči zaměřili na záchranu 3 zraněných osob uvízlých ve věži. Věž je vysoká 45 m, široká 11 m a tloušťka zdí je 3,5 m (obr. 6, 7 a 8). Věž byla pro stížení podmínek cvičení zakouřena. Hasičům se povedlo všechny osoby evakuovat, ale v omezeném prostoru to nebylo nic jednoduchého.
Obr. 6
Obr. 7
Obr. 8
Na závěr tohoto článku je popsáno rozsáhlé taktické cvičení uskutečněné dne 16. 10. 2017, jímž bylo cvičení na státním hradě Karlštejn (obr. 9 až 17). Jeho námětem byl požár v obytných prostorách Purkrabství, záchrana osob a zásobování požární vodou. Jelikož se na nádvoří Purkrabství nedostanou žádné cisternové automobilové stříkačky, bylo zřízeno hadicové vedení požární vody od první brány hradu. Nejprve byla doprava vody řešena kyvadlově a po zřízení dálkového hadicového vedení z obce Mořina vzdálené 2,7 km za pomoci velkokapacitního čerpadla SOMATI. Pro hašení bylo vyzkoušeno i nezavodněné požární potrubí, které bylo instalováno na Velkou věž na začátku 20. století při rozsáhlé rekonstrukci hradu. Vodu hasiči do půdních prostor vytlačili, ale na konci vedení byl již menší tlak. Přesto se ukázalo, že instalace nezavodněných požárních potrubí ve venkovních prostorách má smysl. Důležitá je, jak jejich pravidelná údržba a provádění kontrol provozuschopnosti, tak i jejich prověření při taktickém cvičení HZS. Taktického cvičení se na tomto objektu zúčastnilo celkem 50 hasičů ze 14 profesionálních a dobrovolných jednotek požární ochrany.
Obr. 9
Obr. 10
Obr. 11
Obr. 12
Obr. 13
Obr. 14
Obr. 15
Obr. 16
Obr. 17
Na závěr je potřeba konstatovat, že taktická a prověřovací cvičení HZS jsou pro památkové objekty velkým přínosem, neboť prověřují nejen připravenost složek integrovaného záchranného systému, ale i zaměstnanců, pracujících na objektu. Především na nich jednou bude záležet, jak se zachovají v případě mimořádné události. Jak rychle zareagují a přivolají složky IZS. Jak se připraví na jejich příjezd, aby poskytli správné a přesné informace o situaci na objektu.
The National Monument Institute is continuously trying to increase the fire protection of heritage buildings in its administration. Therefore, it continues to cooperate, on the basis of a cooperation agreement concluded in 2010, with the Military Directorate of the Fire Rescue Service. At the beginning of 2015, the Government Resolution of the Czech Republic No. 92 was adopted on the Report on the Fire Protection of Cultural Heritage, prepared by the Ministry of Interior - DG HZS in cooperation with the National Monument Institute. The resolution imposed on the Minister of Culture and the Interior the continuation of cooperation in this field and the submission of a new report by 31 December 2019.
