Konference Požární ochrana v Ostravě již po sedmadvacáté

Široké spektrum odborných sekcí

Úvodní blok přednášek patřil budoucnosti požární ochrany v ČR – jako první ji představil generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) plk. Ing. Daniel Miklós, MPA. Zmínil mimo jiné i vysoce sledovanou Koncepci požární prevence 2018 – 2021 schválenou 27. března 2018. Jedná se o stěžejní dokument, kde dochází k poměrně zásadním změnám v přístupu k požární prevenci a zejména v oblasti navrhování požární bezpečnosti staveb. K celkové koncepci se vyjádřila i plk. Ing. Květoslava Skalská z GŘ HZS ČR. Uvedla, že změny musejí být vždy řešeny na základě diskuse se všemi zainteresovanými stranami, což nebývá vždy jednoduché, důležitá je hlavně osvěta už v dětském věku (jako příklad lze uvést projekt Hasiči pro školy prezentovaný též na konferenci).

„Problematika se dotýká širokého spektra adresátů. Od povinností občanů, stavebníků, projektantů, provozovatelů činností, osob s odbornou způsobilostí na úseku požární ochrany až po státní instituce, kraje a obce. Není ale cílem zbořit všechno vytvořené a fungující, tvorba regulací musí vycházet ze společensky uznaných předpokladů. Ochrana před negativními účinky požáru bude vždy kompromisem mezi společensky akceptovatelnou mírou ochrany, mírou omezení uživatelů předpisů a finanční náročností,“ zdůraznila ve svém příspěvku Květoslava Skalská.

Vysoce sledovanými přednáškami byly v zahajovacím dni konference Požární ochrana 2018 i příspěvky zahraničních účastníků na téma nové technologie a také prezentace zástupců HZS Moravskoslezského kraje, kteří hovořili o milnících v upgrade operačních středisek v souvislosti s orkánem Herwart (územím České republiky se prohnal 29. října 2017). Je patrné, že živelním katastrofám se do budoucna nevyhneme, s největší pravděpodobností jich bude přibývat, a proto je nutné investovat do nových technologií, které pomohou škodám předcházet. „Celkové náklady na realizaci opatření do roku 2021 by měly činit 622,4 mil. Kč. HZS ČR se musí adaptovat na měnící se vnější podmínky v souvislosti s výskytem závažných meteorologických jevů. V návaznosti na zrealizovaná opatření budou stanoveny zvýšené limity propustnosti v operačním řízení a v rámci těchto limitů bude ze strany HZS ČR garantována služba,“ uvedl Ing. Vladimír Vlček ve své prezentaci.

Podobná témata se řešila také v odborné sekci Technologie pro bezpečnost, kde byli taktéž bohatě zastoupeni zahraniční přednášející. „Jedná se o vysoce sledovaná témata v rámci naší konference. Dotazníky nepoužíváme, ale řekla bych, že se jedná o nejvíce sledované přednášky. Zahraniční pohled je vždy zajímavý, zejména pro srovnání, jak je na tom Česká republika,“ komentuje program Lenka Černá a chválí též spojení původních odborných sekcí Požární represe a Požární prevence. „Velký ohlas měla i praktická ukázka výbušnosti prachů, a to jak v mobilní laboratoři na pódiu, tak ve větším rozsahu na parkovišti. Dle ohlasů z kuloárů by mohl být do budoucna větší podíl příspěvků se zkušenostmi z praxe,“ dodává a představuje další akce SPBI a FBI tematicky zaměřené nejen na požární ochranu, ale obecně na bezpečnostní inženýrství (požární bezpečnost staveb, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana obyvatelstva a další). Chválí rovněž prezentovaný aktuální projekt Technika pro budoucnost (Centrum simulačních a trenažérových technologií), který startuje již zmíněné téma pro další konferenci, a tím je Vzdělání pro budoucnost (přehled všech plánovaných akcí najdete na stránkách SPBI).

Změny v koncepci navrhování požární bezpečnosti staveb

Ve výčtu všech odborných sekcí na ostravské konferenci (Požární ochrana, Protivýbuchová prevence, Zkušebnictví v požární ochraně, Věda a výzkum v požární ochraně a Technologie pro bezpečnost) je třeba zmínit hlavně sekci Požární ochrana, kde zazněl příspěvek doc. Ing. Petra Kučery, Ph.D. (VŠB TU Ostrava) s názvem „Příprava změn v koncepci navrhování požární bezpečnosti staveb.“ Čekali na ni zejména projektanti, stavaři, architekti a lidé z oboru technické zařízení budov. Docent Kučera seznámil přítomné s veřejnou zakázkou na službu v aplikovaném výzkumu, vývoji a inovacích v rámci programu Bezpečnostní výzkum, jež si klade za cíl sestavit návrh změn v oblasti navrhování požární bezpečnosti pro ČR. Hlavní účastníci toho projektu jsou zástupci dvou technických univerzit: FBI VŠB TU Ostrava a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT Praha (UCEEB ČVUT Praha). Dalšími zainteresovanými partnery jsou Centrum technické normalizace pro požární ochranu PAVUS a řada významných odborníků a projektantů v oblasti požární bezpečnosti staveb, kteří pracuji samostatně. V projektu se vychází z analýzy zahraničních přístupů v oblasti navrhování požární bezpečnosti staveb s přihlédnutím na postupy ve vybraných evropských státech a dalších mimoevropských státech, zejména USA. Nabízí nejenom vyhledávání regulatorních požadavků na řešenou oblast, ale také zhodnocení základních parametrů požární bezpečnosti ve vztahu k jednotlivým typům staveb a vzhledem k míře přijatelnosti rizik.

„Pečlivý rozbor se provádí na vybraných případových studiích nespecifických staveb z hlediska zajištění podmínek požární bezpečnosti staveb. Výsledky rozboru zahraničních přístupů budou sloužit k předložení návrhu změn stávajícího systému norem kodexu požární bezpečnosti staveb ČSN 7308xx a souvisejících norem. Očekává se, že bude na základě míry podrobnosti projektového řešení podle charakteru provozu a konkrétních podmínek posuzovaného objektu sestavena kategorizace staveb s rozdílnými požadavky na zajištění požární bezpečnosti podle jejich požární rizikovosti a budou vhodně zakotveny metody odlišného postupu, respektive požárního inženýrství pro oblast projektování i posuzování požární bezpečnosti staveb v ČR,“ uvedl ve svém příspěvku docent Kučera. Stranou by nemělo zůstávat ani zavádění nových informačních technologií (BIM modelování, GIS) a možnosti jejich budoucího využití. Nadto mají být předloženy možné procesní postupy posuzování dokumentace požárně bezpečnostního řešení (rozhas výkonu státního požárního dozoru) a stanoveny odpovědnosti všech zainteresovaných stran ve vazbě na stavební právo.

O čem se ještě hovoří

Konference Požární ochrana v Ostravě nabídla i celou řadu dalších neméně zajímavých témat, které se v určitých bodech prolínaly. K vzájemnému propojování profesí docházelo nejenom v sálech, ale i v kuloárech u vystavených posterů. Asi nejvíce diskutujících bylo možné najít u tématu zajištění bezpečnosti kulturních a sportovních akcí. Tématem se zabývá Ing. Jana Pupíková, Ph.D. (VŠB TU), která odpovídala na dotazy v prostorách nové auly. Opatření k zabezpečení kulturních akcí se týkala mnoha oblastí bezpečnosti, stěžejními byly zejména zabezpečení požární ochrany, zdravotnické zabezpečení a fyzická bezpečnost. „Jelikož neexistuje žádný komplexní dokument, který by stanovoval postupy pro přípravu a realizaci opatření, kterým by se pořadatelé mohli řídit, mohu prezentovat pouze doporučené postupy,“ podotýká a odkazuje na práci týmu na VŠB TU (Program bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015 až 2022 pod záštitou MV ČR) a na publikaci, kterou vydalo Ministerstvo vnitra ČR v roce 2017 (zde). Dalšími vysoce sledovanými postery (včetně ukázek) byly ty, které ukazovaly způsoby hašení. Zdá se, že tlakovzdušná pěna používaná již od konce 90. let minulého století má opravdu velký potenciál. „Oproti běžné vzduchomechanicky naplněné pěně vykazuje vyšší podíl malých bublinek při stejném čísle napěnění. Lépe tak ulpívá na pevných látkách a lépe odolává tepelné radiaci. Kromě přímého hašení chrání pěna povrch před sálavým teplem vyzařovaným hořením. K dalším pozitivním vlastnostem patří snížení teploty vody k hašení,“ vysvětluje Ing. Adam Thomitzek (VŠB TU), který se zabývá velkorozměrovými experimenty s tlakovzdušnou pěnou, výzkumem a vývojem modelů požáru a posuzováním požární bezpečnosti staveb.

A čím byl letošní ročník konference Požární ochrana 2018 v Ostravě opravdu výjimečný? Zcela jistě smysluplnou reakcí na moderní trendy ve společnosti (tématem byla Bezpečnost a Průmysl 4.0) a hledáním možností, jak využívat znalostí i z jiných oborů k záchraně lidských životů a předcházení či alespoň minimalizaci živelných katastrof. Odborná sekce Technologie pro bezpečnost byla opravdu svým programem výjimečná, stejně jako sekce Věda a výzkum v požární ochraně. Zcela jistě pomohlo podle ohlasu návštěvníků i sloučení sekcí Požární bezpečnost staveb a Požární represe, které si dosud trochu konkurovaly. Povedenou inovací bylo i umístění zajímavých přednášek zahraničních hostů do hlavního bloku přednášek. Další ročník konference bude podle sdělení organizátorů nejenom o nových technologiích, ale hlavně o možnostech vzdělávání a prevence pro budoucnost.