Dobře zvolená vzduchotechnika zachrání vaše životy a majetek
Škody způsobené požárem lze posuzovat podle různých kritérií: od ekonomických ztrát přes zranění až k těm největším – ztrátách na životech. Díky technologickému pokroku však dnes může požární ochrana směřovat od pasivní k aktivní, která je mnohem účinnější.
Naše společnost za požáry platí velkou cenu. Roční náklady na požáry v Evropě se podle odhadů každoročně blíží závratné sumě 126 bilionů Euro. K této částce došla organizace Fire Safe Europe, která se zavázala k posílení opatření proti požárům v celé Evropě. Více než majetek by nás ale měly zajímat lidské životy. Přibližně 70 000 lidí je každý rok v Evropě hospitalizováno se závažnými zraněními způsobenými požáry. Ty mají navíc během roku za následek okolo 4 000 lidských životů.
Nejhorší požáry budov, které mají na svědomí lidské životy, lze zdokumentovat po celém světě.
Místo/země | Rok | Zranění / ztráty na životech | |
---|---|---|---|
Kostel, Chile | 1863 | zemřelo 2 500 osob | nejhorší požár v historii vůbec |
Divadlo, Japonsko | 1893 | zemřelo 1 995 osob | |
Divadla, Čína | 1845 | zemřelo 1 670 osob | smrt diváků zavinila chybějící požární ochrana budov |
1871 | zemřelo 900 osob | ||
Kino, Čína | 1977 | zemřelo 694 osob z toho 597 dětí | důvodem uhoření byl nedostatek únikových východů |
Metro, Ázerbájdžán | 1995 | 289 osob uhořelo/270 osob zraněno | požár zavinila technická závada na vagoně |
Noční podnik,Beverly Hills, USA | 1977 | 165 osob zemřelo/200 osob zraněno | požár zavinilo selhání požární ochrany |
Noční klub, Rusko | 2009 | 156 osob zemřelo | požár zavinila pyrotechnika, která podpálila výzdobu |
Lanová dráha, Rakousko | 2000 | 155 osob zemřelo/zachránilo se pouhých 12 | 152 osob uhořelo v tunelu, 3 osoby se udusily plyny |
Výškový bytový dům, Londýn | 2017 | 79 osob zemřelo | jeden z důvodů tragédie je malé protipožární zabezpečení |
Hudební klub, Rumunsko | 2015 | 64 osob zemřelo | požár zavinila pyrotechnická show na koncertě |
Diskotéka, Švédsko | 1998 | 63 osob zemřelo/190 osob zraněno | úmyslné založení požáru |
Domov důchodců, Rusko | 2007 | 62 osob zemřelo | |
Léčebný ústav, Rusko | 2006 | 45 osob zemřelo | signalizace požáru fungovala, ale únikové východy zůstaly zavřené |
Pro jasnější představu se podívejme na rok 2017, kdy vzniklo na území ČR v průměru denně 46 požárů se škodou 10 mil. Kč; včasným zásahem byly uchráněny hodnoty za 26,5 mil. Kč denně. Největší souhrn škod byl v ČR zaznamenán v roce 2002 (téměř 3 732 mld.), v roce 2017 byl více než 3 653 mld. Nejvíce usmrcených osob v důsledku požáru bylo v roce 2006 (144). Nejvíce zraněných bylo v roce 2015 (1449). Nejvíce požárů bylo v roce 2017 ve Středočeském kraji (2 404), až za ním zůstala Praha (1974).
Od pasivní k aktivní požární ochraně
Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, mnoho požárů se odehrává v budovách. Ochrana je klíčová k minimalizaci ztrát na majetku a k záchraně životů – proto je třeba tuto oblast neustále zlepšovat. Hasicí trysky vyvinuté v roce 1860 a detektory kouře vyvinuté v roce 1940 zůstávají dodnes nedoceněné, většina nynější dostupné požární ochrany je pouze pasivní.
Vzhledem k rychlému rozvoji technologií a probíhající tzv. čtvrté průmyslové revoluci se toto vše mění. Požární ochrana se stane brzy aktivním systémem díky získávání dat, analýze informací a zlepšením komunikace mezi zařízeními.
Vize a inteligentní systémy současnosti
Představme si budovu řízenou inteligentním „6D" systémem, který je schopen upravovat v reálném čase vnitřní klima v závislosti na měnících se podmínkách. Technologie, kde by byly snímače schopné rozlišit potřeby jednotlivých osob na základě jejich zdravotního stavu. Sken zornic či jiné snímače zjišťující zdravotní stav jsou zřejmě ještě dalekou budoucností, nicméně již dnes máme k dispozici inteligentní systémy nejen v oblasti požární bezpečnosti, ale v celém oboru vzduchotechniky.
Zajištění bezpečnosti osob a ochrana majetku zejména při požáru je v současné době řešena několika systémy. EPS (elektronická požární signalizace) je schopna určit zdroj a okamžitě informovat řídicí systém. Na základě těchto přesných dat o poloze, která je možno doplnit i o další data (jako je např. teplota, vlhkost, množství CO2, počet osob atd.) se spustí ochranné mechanismy. Dojde k okamžitému uzavření vzduchotechnického potrubí mezi jednotlivými požárními úseky za pomoci požárních klapek, čímž je zabráněno možnému rozšiřování požáru. Pokud je instalováno zařízení pro odvod kouře a tepla, (což je pro zjednodušení sekundární vzduchotechnický potrubní systém), aktivuje se požární odvětrávací ventilátor, otevřou se kouřové klapky a spustí se okamžité odsávání zakouřeného prostoru. Tyto komponenty spolu s čidly a datovými toky velice účinně zkracují čas mezi zjištěním požáru a jeho následným vyřešením, např. za pomoci hasičského záchranného sboru.
Lindab: průkopník a inovátor aktivní požární ochrany
Požární ochrana v pojetí společnosti Lindab musí být chápána jinak, než jako pouhá reakce na požár. Inteligentní systémy mají aktivně předvídat nebezpečné situace a vyhodnotit stupeň pravděpodobnosti požáru. Pokud to budou dělat správně, zvýší se hodnota našich budov, ušetříme peníze (od placení pojištění až po provádění rekonstrukce) – a zejména se sníží počty zranění a úmrtí. Lindab disponuje širokou nabídkou produktů, jako jsou např. požární a kouřové klapky, zařízení k odvodu kouře a tepla (ZOKT), která zahrnují tlumiče hluku, kompenzátory, mřížky, závěsné a spojovací systémy.
Nabízíme kompletní sortiment zahrnující VZT jednotky, požární klapky, čisté prostory, potrubní systémy, distribuční elementy, indukční jednotky, pasivní stropy a další příslušenství pro vzduchotechniku.