Význam normalizace pro požární bezpečnost
Článek stručně informuje o mezinárodní normalizaci ISO, IEC, CEN a CENELEC v oblasti požární bezpečnosti, dále o působnosti ÚNMZ. Zdůrazňuje jejich význam včetně důležitosti požárních testů a potřeby uvádění nejistot jejich kvantitativních i kvalitativních výsledků.
© Fotolia.com
Úvod
Požár se může objevit zcela náhodně, kdekoli, mnohdy k našemu velkému překvapení. Vážnost tohoto druhu nebezpečí dokladují národní a celosvětové statistiky, např.:
- ztráty způsobené požáry jsou odhadovány každoročně na 1 % až 2 % světového HDP,
- počet osob usmrcených požáry se odhaduje na 2,2 na 100 000 obyvatel (podle 35 zemí, [1]).
Z toho a dalších údajů jasně vyplývá, že požární bezpečnost musí kontrolovat rizika od požárů a zmírňovat jejich následky.
Nelze přehlédnout srovnatelné nebezpečí znečištění způsobené též výfukovými plyny, výrobními technologiemi, topením a jejich požáry. Snížení rizika požáru je proto zásadní též pro ochranu životního prostředí.
Stavebnictví je klíčovým odvětvím pro aplikaci požární bezpečnosti. Normy pomáhají předcházet riziku požáru, zvládat škody a chránit lidský život a proto jsou součástí strategie požární bezpečnosti.
Pro ochranu majetku je úkolem zajistit, aby moderní technologie a inovativní výrobky nebo materiály byly zavedeny s patřičnou úrovní bezpečnosti.
Zvýšená pozornost mezinárodní a národní standardizace musí být věnována mj.:
- požární bezpečnosti ve stavebnictví počínaje projektováním, přes výstavbu, provoz a verifikaci spolehlivosti stavebních konstrukcí a technických zařízení v objektech v průběhu jejich životnosti,
- specifice lesních a průmyslových požárů z hlediska jejich předvídání, sledování, hašení, ochrany zabydlených území v blízkosti, měření a hodnocení míry znečistění ovzduší, povrchových vod a půdy,
- požárům aut, autobusů, vlaků, lodí a letadel,
- analýze nákladů a přínosů ochranných opatření v oblasti požární bezpečnosti.
Pozornost vyspělých států musí být v uvedené souvislosti věnována též rozvojovým zemím a poskytovat jim příslušné mezinárodní normy k praktickému využití s nezbytnou podporou.
Důležité je rozšiřovat znalosti a existenci těchto mezinárodních norem, které mohou hrát bezpečnostní roli v mnoha průmyslových a regulačních odvětvích.
V dalším textu je stručné připomenutí tvorby dotčených mezinárodních norem ISO, IEC, CEN a CENELEC, působnosti ÚNMZ a potřebnosti požárních testů.
1. Technické normalizační komise v oblasti požární bezpečnosti a požárního nebezpečí
1.1 Technická komise ISO/TC 92 – Požární bezpečnost
Technická komise TC 92 ISO (Mezinárodní organizace pro standardizaci) má v předmětu činnosti standardizaci metod hodnocení [2]:
- nebezpečí požáru a požárního rizika pro život a majetek,
- příspěvku designu, materiálů, stavebních hmot, výrobků a prvků pro požární bezpečnost,
- snižování nebezpečí požárů a požárních rizik stanovením PTCH a chování těchto stavebních materiálů, výrobků, prvků, budov a konstrukcí.
Nezabývá se materiály a zařízeními, pokrytými jinými komisemi ISO a IEC.
| Subkomise (SC) | Název SC | Publikované normy | Zpracovávané normy |
|---|---|---|---|
| ISO/TC 92/SC 1 | Iniciace požáru a jeho šíření | 45 | 10 |
| ISO/TC 92/SC 2 | Kontaminanty od požáru | 49 | 9 |
| ISO/TC 92/SC 3 | Nebezpečí požárů pro osoby a životní prostředí | 18 | 5 |
| ISO/TC 92/SC 4 | Požárně bezpečnostní inženýrství | 24 | 11 |
1.2 IEC/TC 89 – Zkoušení požárního nebezpečí
IEC (Mezinárodní elektrotechnický výbor) je spolu s ISO přední mezinárodní organizací, která připravuje a publikuje mezinárodní normy pro všechny elektrické, elektronické a související technologie [3]. Připravuje mezinárodní normy, technické specifikace a technické zprávy v oblastech:
- hodnocení požárního nebezpečí, inženýrství požární bezpečnosti a terminologie týkající se elektrotechnických výrobků,
- měření požárních zplodin hoření (např. korozivity, toxických plynů a vývinu tepla) a přehledu současných zkušebních metod týkajících se elektrotechnických výrobků,
- zkušebních metod v malém měřítku pro použití v normách výrobků a pro výrobce a kontrolní orgány.
Dále připravuje pokyny a zkušební metody pro posouzení požárního nebezpečí elektrotechnického zařízení, jeho součástí (včetně komponentů) a elektrických izolačních materiálů.
V pracovním programu na období 2017-2019 má vypracování norem IEC 60 695, částí -2-14, -2-15, -2-20 a -6-2.
1.3 Technická komise CEN/TC 127 – Požární bezpečnost v budovách
Pro ČR jsou důležité též evropské zkušební normy. Zkušební metody pro Eurotřídy jsou založeny na několika normách ISO, původně zpracovaných ve spolupráci s ISO / TC92. Metody tvoří základ pro klasifikaci a standardy výrobků v Evropě. V širším slova smyslu to znamená, že u požárních vlastností mají mnohé standardy výrobků, které slouží jako základ pro připojení označení CE, vazby na normy ISO.
Proto jsou evropské normy klíčovou součástí jednotného evropského trhu, neboť pomáhají odstraňovat technické překážky obchodu, které by mohly vzniknout v důsledku situace, kdyby každá evropská země vyvinula a uplatňovala různé požadavky na výrobky nebo služby.
Technická komise (TC) 127 CEN (Evropský výbor pro standardizaci) se zabývá [4]:
- tvorbou norem využívající relevantní stávající práci tam, kde je k dispozici, např. v normách ISO, IEC, CENELEC, CEC a EFTA, které hodnotí požární chování stavebních výrobků, konstrukčních prvků a konstrukčních částí,
- vypracovává normy pro klasifikaci výrobků, konstrukčních prvků a konstrukčních částí odpovídající požárním rizikům spojeným s jejich aplikací,
- vypracovává normy pro rizika a pro zajištění požární bezpečnosti v budovách.
| Pracovní skupina | Název |
|---|---|
| CEN/TC 127/WG 1 | Stavební a dělící prvky |
| CEN/TC 127/WG 2 | Servis |
| CEN/TC 127/WG 3 | Požární dveře |
| CEN/TC 127/WG 4 | Reakce na oheň |
| CEN/TC 127/WG 5 | Střechy |
| CEN/TC 127/WG 7 | Klasifikace |
| CEN/TC 127/WG 8 | Požárně bezpečnostní inženýrství |
| CEN/TC 127/WG 9 | Protipožární výrobky |
1.4 CENELEC/TC 127 – Požární bezpečnost v budovách
CENELEC (Evropská komise pro normalizaci v elektrotechnice), úzce spolupracuje s CEN. Subkomise technické komise TC 127 pod označením CLC/SR 89 – Zkoušky nebezpečí požáru vykazuje v současnosti 43 norem [5], které se týkají zkoušení požárního nebezpečí elektrotechnických výrobků. Konkrétně se jedná o normy EN 60695 – části 1 až 11.
2. ÚNMZ
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci, [6] oficiálně uznává CEN a CENELEC (společně s ETSI) jako evropské organizace pro normalizaci a rovněž zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou mají členové CEN a CENELEC (národní normalizační orgány) při vývoji a přijímání Evropských standardů. Skutečnost, že evropské normy musí být transponovány do národních norem ve všech 33 členských státech, zaručuje, že podniky mají při uplatňování evropských norem přístup ke všem těmto evropským zemím.
Hlavním posláním ÚNMZ [7] je zabezpečovat úkoly vyplývající ze zákonů České republiky, které upravují technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a úkoly v oblasti technických předpisů a norem uplatňovaných v rámci členství ČR v Evropské unii. Od 1. 1. 2018 přechází veškeré činnosti související s tvorbou, vydáváním a distribucí technických norem na Českou agenturu pro standardizaci (ČAS) [10], vč. on-line přístupu do DB ČSN, prodeje tištěných ČSN a zahraničních norem a činnosti odboru koncepce BIM ČAS (Building Information Modelling) pro informační modelování staveb: proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během jejího životního cyklu, tj. řízení informací o budově (stavbě). Je třeba rozlišovat BIM jako model (určitou formu databáze) a BIM jako proces, který využívá BIM modelu za účelem výměny a sdílení informací, ale také jejich správy. Informační modelování jako metoda práce je obecně použitelné na jakoukoli stavbu. Uplatní se nejen v segmentu pozemních staveb, ale také třeba v dopravním stavitelství, vodním stavitelství i stavitelství speciálním a inženýrském stavitelství obecně.
ÚNMZ vydává Věstník [8] s informacemi o:
- harmonizovaných normách vztahujících se k jednotlivým právním předpisům ČR;
- ČSN, které byly vydány, změněny, opraveny nebo zrušeny;
- metrologii – o autorizaci metrologických středisek a subjektů k výkonu úředního měření, o vyhlašování státních etalonů a o pověření k uchovávání státních etalonů, o schválených typech měřidel a certifikovaných referenčních materiálech;
- autorizaci – udělení autorizace subjektům pro posuzování shody, o změnách nebo zrušení rozhodnutí o udělení autorizace;
- akreditaci – vydání osvědčení o akreditaci nebo o ukončení jejich platnosti.
ČAS zřizuje Technické normalizační komise (TNK) [9] na návrh zainteresovaných zájmových společnosti a na základě doporučení příslušného normalizačního výboru ke komplexnímu řešení všech otázek technické normalizace ve vymezeném rozsahu oboru jejich působnosti. Činnost TNK je založena na principu zainteresovanosti různých zájmových oblastí společnosti na dosažení vzájemně prospěšných normalizačních řešení, a to formou účasti pověřených zástupců příslušných orgánů, organizací a podnikatelů v TNK, kteří uplatňováním požadavků svých zájmových oblastí zabezpečují dosažení konsenzu v řešených normalizačních otázkách. Výběr z celkem 152 činných TNK, viz tab. 3.
| č. TNK | Název TNK | Subkomise – název |
|---|---|---|
| 27 | Požární bezpečnost staveb |
|
| 34 | Dřevěné konstrukce | – |
| 35 | Ocelové konstrukce | – |
| 36 | Betonové konstrukce |
|
| 37 | Zděné konstrukce | – |
| 38 | Spolehlivost stavebních konstrukcí | – |
| 40 | Podmínky prostředí, klasifikace a metody zkoušek vč. požárního nebezpečí | – |
| 43 | Stavební tepelná technika |
|
| 55 | Plynová zařízení | – |
| 60 | Otvorové výplně a lehké obvod. pláště | – |
| 65 | Izolace staveb |
|
| 66 | Inženýrské sítě | – |
| 75 | Vzduchotechnická zařízení | – |
| 93 | Ústřední vytápění | – |
| 97 | Elektroenergetika |
|
| 106 | Management životního prostředí |
|
| 117 | Kvalita ovzduší | – |
| 120 | Tepelně izolační výrobky | – |
| 121 | Zařízení a ochranné systémy pro prostředí s nebezpečím výbuchu | – |
| 124 | EPS a poplachové systémy |
|
| 132 | Technické prostředky a zařízení PO | – |
| 146 | Projektování poz. komunikací, mostů, tunelů | – |
| 148 | Prevence kriminalistiky a ochrana obyvatel |
|
| 149 | Udržitelnost staveb |
|
| 152 | Organizace informací o stavbách a inform. modelování staveb (BIM) |
3. Prokazování přesnosti testů pro potřebu požární bezpečnosti pomocí nejistoty výsledků měření
ČSN EN ISO/IEC 17025 [11] požaduje, aby zkušební akreditované a kalibrační laboratoře měly a používaly postupy pro stanovení nejistoty měření. Při jejich odhadování musí zvažovat všechny složky nejistoty za použití vhodných metod analýz. Zavádění koncepce stanovení nejistot výsledků zkoušek podle uvedené normy specifikuje mj. dokument Eurachem [12]. Definice a postupy odhadu nejistot uvádí např. tzv GUM [13] atd. Již podle definice nejistoty (uncertainty) je patrné, že se týká kvantitativního výsledku měření/zkoušky, viz např. [13]. Článek S. L. R. Ellisona [14] uvádí mj.: „… kvalitativní chemické analýzy mohou být chápány jako mnohem důležitější než kvantitativní, pracující s předpokladem správnosti identifikace látky/látek, které jsou předmětem kvantifikace – selektivita, specificita, detekční limit, falešné pozitivní a falešné negativní hodnocení jsou relevantními parametry pro interpretaci kvalitativních výsledků“.
Autor úspěšně ověřil možnosti statistického, pravděpodobnostního přístupu k odhadům nejistot výsledků kvantitativních [15] a kvalitativních zkoušek [16].
Závěr
V uvedené souvislosti je nutno zdůraznit, že normy požární bezpečnosti poskytují spolehlivý základ rozsáhlých znalostí, které umožňují nejenom projektování/výstavbu/nový provoz na potřebné úrovni bezpečnosti, ale též inovace těch stávajících na základě ověřování jejich spolehlivosti. Tvorba těchto moderních nových norem je obvykle nehmotným výstupem řešení aplikovaného výzkumu a vývoje, který by proto měl mít trvalou podporu.
Velkou úlohu tu sehrávají též mezinárodně uznávané zkušební metody, týkající se mj. reakce stavebních materiálů na oheň a metody hodnocení spolehlivosti. Interpretace výsledků kvantitativních a kvalitativních zkoušek musí být dokladována jejich nejistotami. To je úkol nejenom pro akreditované zkušební laboratoře, výzkumné laboratoře, ale též pro laboratoře ve výrobě.
Literatura
- World Fire Statistics, Geneva Association, International Association of Fire and Rescue Services.
- https://www.iso.org/committee/50492.html
- http://www.iec.ch/
- https://www.cenelec.eu/aboutcenelec/whoweare/europeanstandardsorganizations/index.html
- https://www.cenelec.eu/dyn/www/f?p=104:105:0:::::
- Nařízení EU č. 1025/2012, o evropské normalizaci.
- http://www.unmz.cz/urad/prostor-pro-experty
- http://www.unmz.cz/files/vestnik/Vestnik%2011-17.pdf
- http://www.unmz.cz/urad/o-uradu
- http://www.agentura-cas.cz/o-nas
- ČSN EN ISO/IEC 17025: 2005. Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.
- Quantifying Uncertainty in Analytical Measurement. Eurachem: 2012.
- GUM – Guide to the Expression of Uncertainty in Measurement. Švýcarsko: BIPM, IEC, IFCC, ISO, IUPAC, IUPAP a OIML, 1995. 101 s.
- Stephen L. R. Ellison at all: Uncertainty in qualitative testing and analysis. Accred Qual Assur, 2001, No. 5, p. 346–348.
- Dvořák, O. Statistické posouzení kvantitativních jakostních parametrů stavebních výrobků při posuzování shody a certifikaci v oblasti požární ochrany. TZB-info: 30. 11. 2015.
- Dvořák, O. Aplikace Bayesova teorému pro odhad nejistot kvalitativních výsledků zkoušek. TZB-info, 25. 12. 2017.
The article informs briefly about the international standardization of ISO, IEC, CEN and CENELEC in the field of fire safety, as well as the competence of the Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It emphasizes their importance, including the significance of fire tests and the need to present the uncertainties of their quantitative and qualitative results.
