Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Aktuální evropské trendy v oblasti požárně bezpečnostních zařízení

Příspěvek je zaměřen na aktuální evropské trendy v oblasti aplikace některých nových a inovovaných druhů požárně bezpečnostních zařízení zamezujících iniciaci vzniku požáru nebo výbuchu a detekčních systémů. Příspěvek se dále zabývá problematikou uvádění těchto stavebních výrobků na trh.

1. Úvod

Zamezení vzniku požáru, jeho včasné zjištění a omezení jeho rozsahu je hlavním posláním požární prevence, ale následně také celého požárně bezpečnostního průmyslu. Vznik, rozvoj a šíření požáru v objektech a technologiích je procesem, který ovlivňuje řada činitelů. Obecně lze konstatovat, že požární ochranu a požární bezpečnost stavebních objektů lze velmi pozitivně ovlivnit aplikací příslušných prvků aktivní požární ochrany v podobě vhodných druhů legitimně schválených požárně bezpečnostních zařízení (dále jen „PBZ“), jimiž lze zajistit nejen včasnou detekci a lokalizaci vznikajícího požáru, ale v určitých případech dokonce jeho úplnou eliminaci. Samozřejmě, že nelze ve stavbě bezmyšlenkovitě aplikovat různé, vzájemně se ovlivňující druhy PBZ a věřit ve samospasitelnost takto navrženého systému. Bez hlubší znalosti této problematiky a bez správného nastavení konkrétních logických návazností dílčích komponent systému PBZ se jedná o marné, a mnohdy i velmi nebezpečné investice.

Prvotním předpokladem, že navržené PBZ bude ve stavbě plnit bezchybně svoji úlohu je, že bylo řádně uvedeno na trh ve smyslu příslušných právních předpisů Evropské unie. Pouze takto schválené PBZ může být projektantem do stavby navrženo a následně montážní firmou namontováno podle projektu do stavby. Současný systém evropských, ale i národních předpisů pro stavební výrobky bohužel neřeší problematiku, týkající se použití stavebních výrobků ve stavbě komplexně. Proto aplikace, zejména nových výrobků a inovací v této oblasti, je poměrně složitá.

Obr. 1 – Jednotky systému WFAS
Obr. 1 – Jednotky systému WFAS

2. Mobilní bezdrátové požární poplachové systémy

V současné době se stávají tyto flexibilní stavebnicové kombinace bezdrátových jednotek elektrické požární signalizace (dále jen „EPS“), zkráceně WFAS (Wireless Fire Alarm Systems), velmi žádanými především na staveništích, z důvodů účinné ochrany nových rozsáhlých stavebních komplexů a zařízení stavenišť před požáry, ale rovněž při rekonstrukcích stávajících stavebních objektů.

Požární poplachový systém WFAS je navržen tak, aby splňoval podmínky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích. V podstatě se jedná o samostatné jednotky, tvořené standardními komponenty EPS podle harmonizovaných evropských norem EN 54-XX, zabudované do společného krytu s vysílačem a přijímačem, které jsou schopny díky lokálnímu napájení akumulátorem s prodlouženou životností (tři roky provozu) a vzájemné komunikaci mezi sebou plnit efektivně úlohu dočasného flexibilního požárního poplachového systému. Možné provedení jednotek systému WFAS je znázorněno na obr. 1.

 
Obr. 2 – Modelové rozmístění jednotek WFAS na stavbě
Obr. 2 – Modelové rozmístění jednotek WFAS na stavbě

Požární poplachový systém WFAS je bezdrátový, takže při jeho aplikaci odpadají rovněž problémy s kabeláží. Systém může obsahovat neomezený počet jednotek, kterým mohou být přiřazena čísla (adresy) pro snadnou identifikaci v případě jejich aktivace. Přidání nové jednotky do systému a její spárování se základnovou stanicí se provádí jednoduchým stisknutím tlačítka. Ve velmi rozsáhlých prostorách lze rozšířit rozsah systému WFAS jednotkou opakovače RRL (Radio Repeater Link). Modelové rozmístění jednotek WFAS na stavbě je znázorněno na obr. 2.

Rozhraní systému WFAS umožňuje připojení rovněž k jiným systémům, jako jsou turnikety a nouzové únikové systémy na stavbě.

Základnová stanice WFAS umožňuje celkové monitorování stavu systému, zasílání hlášení včetně SMS, testování systému, kontrolu stavu akumulátorů všech připojených jednotek a export systémových protokolů včetně informace o aktivaci jednotlivých prvků. Současně je také snadno dostupná aplikace WFAS pro tablety se systémem „Android“, která umožňuje příjem kompletních hlášení o požárním poplachu a flexibilní konfiguraci systému.

Jedná se o velmi inovativní a užitečný požárně bezpečnostní systém, který lze v praxi velmi efektivně využít. Kromě jeho nasazení při výstavbě a rekonstrukcích staveb lze takový systém úspěšně aplikovat jako náhradní technické opatření v případě výpadku či přechodné nefunkčnosti systému EPS [viz ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.].

I když se v případě systému WFAS nejedná přímo o stanovený stavební výrobek, jeho komponenty jsou certifikovány podle harmonizovaných evropských norem řady EN 54-XX. V daném případě se tedy nejedná se o systém EPS ve smyslu EN 54-1, protože celý systém je mobilní a flexibilně přestavitelný, a proto se nejedná o stabilní instalaci. Uvádění takového systému na trh se proto provádí ve smyslu evropských předpisů podle národních technických specifikací. V podmínkách České republiky se postupuje podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů v souladu s příslušnými nařízeními vlády vydanými k jeho provedení. Zde je třeba zohlednit zámysl výrobce, pro jaké účely hodlá toto zařízení uvést na trh.

3. Zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu

V současné době jsou v Evropě velmi rozšířena zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu. Setkáváme se s nimi pod nejrůznějšími obchodními názvy a v různých aplikačních sestavách. Oproti standardním druhům stabilních hasicích zařízení (dále jen „SHZ“), reagujícím zpravidla až na tepelnou odezvu vznikajícího požáru, či na impuls z ústředny elektrické požární signalizace, tato zařízení zamezují vzniku požáru zcela. To je obrovská přednost oproti konvenčním aplikacím SHZ, při jejichž nasazení dochází jednak k určité prodlevě od vzniku požáru, ale také ke kontaminaci hašeného prostoru hasivem.

Zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu nazývané též technologie HAT (Hypoxic air technology) pracuje na principu, který spočívá v nahrazení určitého množství kyslíku v prostoru dusíkem. Takto vytvořená hypoxická atmosféra obsahuje zpravidla od 14 do 15 obj.% kyslíku a 85 až 84 obj.% dusíku oproti běžnému složení vzduchu. Jedná se tedy o udržování určité úrovně koncentrace kyslíku v chráněném prostoru tak, aby k procesu hoření nemohlo dojít.

Obr. 3 – Princip funkce zařízení zamezujícího iniciaci požáru nebo výbuchu
Obr. 3 – Princip funkce zařízení zamezujícího iniciaci požáru nebo výbuchu

Zařízení pracuje tak, že čerstvý vzduch je kompresorem nasán z venkovního prostředí a stlačen na tlak 8 až 10 barů. Následně je pak tlakový vzduch vháněn do generátoru dusíku. Separovaný dusík je pak v příslušném objemovém množství vháněn do chráněného prostoru. V chráněném prostoru je kontinuálně senzoricky měřena hladina kyslíku. Kyslíkové senzory jsou napojeny na řídicí jednotku, která podle potřeby doplňuje do chráněného prostoru dusík. Vstup do prostoru, který je chráněn hypoxickou atmosférou, musí být označen, aby bylo zřejmé, že se jedná o prostor se sníženou koncentrací kyslíku. Princip funkce zařízení je znázorněn na obr. 3.

Toto zařízení je jedno z nejúčinnějších a nejbezpečnějších vůbec. Nemá zásadní vliv na lidské zdraví, ani životní prostředí. Z některých studií však vyplývá, že takovéto inertní koncentrace kyslíku mohou u některých jedinců vyvolat určité reakce na hypoxii (např. zrychlený tep a zrychlené dýchání apod.). Z tohoto důvodu musí být v některých zemích v prostorách chráněných hypoxickou atmosférou zaveden režimový vstup, kterým je upravena bezpečná délka pobytu osob v prostředí se sníženým obsahem kyslíku.

Zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu mají však také svá aplikační omezení. Jsou výhodně využitelná především tam, kde hrozí reálné poškození chráněných technologií, skladovaných potravin, nosičů informací, filmů a historických artefaktů. Proto je jejich použití vhodné například na ochranu telekomunikačních zařízení, počítačových a datových center, muzeí, archivů či depozitářů. Způsob aplikace těchto zařízení z hlediska požární bezpečnosti řeší ČSN 73 0810.

Tato zařízení nejsou naopak vhodná k nasazení do prostor, které jsou otevřené, nebo se v nich předpokládá velký pohyb osob, spojený s intenzivní výměnou vzduchu. Jistá omezení z hlediska možnosti aplikace těchto zařízení existují také pro prostory zdravotnických zařízení a sociálních služeb řešené podle ČSN 73 0835, prostory pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami řešené podle ČSN 65 0201, chráněné únikové cesty a evakuační výtahy. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu také vyšší pořizovací cenu tohoto zařízení oproti standardním požárně bezpečnostním zařízením.

Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o zvláštní zařízení, které se v minulosti nevyskytovalo v rámci právně a technicky definovaných druhů požárně bezpečnostních zařízení, bylo mezi tato zařízení zařazeno jako „zařízení pro zamezení iniciace požáru nebo výbuchu“ v roce 2014 novelou vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), provedenou vyhláškou č. 221/2014 Sb.

4. Závěr

Závěrem je třeba zmínit, že příspěvek nezahrnuje veškeré aktuální evropské trendy v oblasti požárně bezpečnostních zařízení, ale týká se pouze těch požárně bezpečnostních, se kterými jsou již v České republice určité zkušenosti a jejichž schvalování je rovněž umožněno podle národních technických specifikací.

Použitá literatura

  1. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
  2. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  3. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů
  4. ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společné požadavky: Červenec 2016
  5. ČSN 73 0835+Z1 Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče: Únor 2013
  6. ČSN 65 0201+Z1 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci: Únor 2006
  7. Soubor evropských norem řady EN 54-XX Elektrická požární signalizace
English Synopsis
The Current European Trends in Fire Safety Equipment

The paper focuses on current European trends in the application of some new and innovative types of fire safety devices, preventing the initiation of fire or explosion and detection systems. The article also deals with the issue of placing these construction products on the market.

 
 
Reklama