Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Konference Požární bezpečnost staveb 2017 byla jedním z vrcholů letošního veletrhu FOR ARCH

Ing. Petr Bohuslávek, foto: Eva Nečasová

V rámci doprovodného programu veletrhu For Arch 2017 proběhl 21. září druhý ročník konference Požární bezpečnost staveb. Konferenci uspořádal internetový portál TZB-info, zaměřena byla na požární bezpečnost dřevostaveb, na systémy aktivní požární ochrany a systémy pro zvyšování požární odolnosti. Konferenci vyslechlo více než 250 účastníků, kteří zcela zaplnili Kongresový sál PVA v Letňanech.

Klíčovou přednáškou byla prezentace zahraničního hosta konference, kterým byl Ole Herbrand Kleppe, hlavní projektový manažer společnosti BOB, developera do této doby nejvyšší dřevěné budovy na světě. Jedná se o Tree Tower v norském Begenu s výškou 52,8 m a 14 podlažími.

Další zajímavé prezentace přednesli doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., a Ing. arch. Petr Hejtmánek – experti z Centra energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT, kpt. Ing. Martin Podjukl z Generálního ředitelství HZS ČR, paní Eva Polatová z Národního památkového ústavu ČR, Ing. arch. Ondřej Chybík z ateliéru Chybik+Kristof Architects & Urban Designers, autor jedné z největších plánovaných dřevostaveb v ČR, a specialisté výrobců a dodavatelů stavebních materiálu a systémů.

Treet – nový symbol Bergenu

Hlavním mottem Oleho Herbranda Kleppeho je „udělej nemožné možným“. Projekt, od kterého Oleho profesní kolegové zrazovali, katapultoval developera – společnost BOB – z pozice běžné společnosti do první ligy mezi developery. Pilotní projekt bytového domu sice nebyl výdělečný, je ale významnou první realizací revitalizace nábřeží u mostu přes bergenský záliv, ukázkou možností moderních konstrukcí, inovativních přístupů a zejména novým symbolem města. Čtrnáctipodlažní budova Treet má výšku 52,8 m a 62 bytů.

Cíle společnosti BOB jsou dosažení hlavní role v urbanistickém developmentu, zaměření na energetickou efektivnost, udržitelnost a kvalitu životního prostředí.

konference Požární bezpečnost staveb 2017

Dřevostavba Treet v Bergenu tématem konference Požární bezpečnost staveb 2017

Ole Herbrand Kleppe hovoří o projektu 14podlažní dřevostavby Treet v norském Bergenu, konference Požární bezpečnost staveb 2017

Budova Treet samotná se vyznačuje vysokým stupněm prefabrikace, kdy předem vyrobené nosné konstrukce, obytné moduly a další segmenty, např. výtahová šachta, byly dovezeny dokončené na stavbu a jeřábem usazeny na místo. Snížil se tím na minimum čas nutný na montáž na místě. Každý obytný modul má parametry pasivního standardu. Dvojité stěny a stropy mají navíc vynikající akustické parametry.

Treet je dřevostavba a vizí tvůrců bylo, aby také jako dřevostavba na první pohled vypadal. Na betonovém základu byly postaveny na sobě spočívající 4 patra obytných modulů. Následně byla kolem nich postavena nosná příhradová konstrukce z masivního laminovaného dřeva s pátým patrem a s železobetonovou stropní deskou, na které byla postavena další 4 patra obytných modulů. Tento postup se třikrát opakoval. To znamená, že obytné moduly nesou maximálně 4 patra stavby.

Boční fasády domu jsou na bázi plechu s efektem koroze. Od dřeva se upustilo z důvodu náročné údržby. Čelní fasády jsou prosklené – jedná se o zasklené lodžie. Masivní příhradová konstrukce přenáší veškeré svislé i vodorovné zatížení. Vzhledem k charakteru stavby se počítá s maximálním výkyvem v posledním patře 71 mm. Pro schodiště, výtahovou šachtu, některé vnitřní zdi, lodžie bylo použito dřevo CLT, které ale není konstrukčně spojeno s hlavní nosnou konstrukcí.

Ole Herbrand Kleppe: The Tree - How and Why

Požární řešení budovy Treet

Dřevěné konstrukce nejsou pro výškové stavby v Norsku předschváleny. Nicméně norské předpisy připouštějí alternativní materiály na základě zpracované dokumentace stavby. Požární řešení konstrukce bylo provedeno dle EC 1995-1-2. V projektu Treet jsou nosníky příhradové konstrukce natolik masivní, že jejich požární odolnost je 90 minut. Do té doby plní nosnou funkci. Konstrukce není opatřena žádným obkladem. Odolnost modulů je rovněž R90 minut. Výpočty dále ukazují, že oheň v rámci bytu by měl být zlikvidován před tím, než by se rozšířil dále.

Všechny ocelové spoje dřevěných konstrukcí jsou skryty ve dřevě. To zajišťuje požadovanou požární odolnost jak nosných prvků samotných, tak jejich spojů. Dům je vybaven sprinklery, a to jak v interiérech, tak na lodžiích, přetlakovým větráním únikového schodiště, požárním výtahem a speciálními požárními nátěry. Kromě toho projektanti stavby individuálně řešili řadu detailů na fasádě, u okenních otvorů, ventilaci atd. pro zamezení šíření ohně budovou.

Lesy v lese

Architekt Ondřej Chybík prezentoval vítězný návrh novostavby sídla společnosti Lesy České republiky. V poutavé přednášce vyložil vznik projektu od úvodních úvah po řešení konkrétních detailů. O projektu jsme podrobně informovali v článku Dřevostavba pro Lesy ČR je navržena ve standardu s téměř nulovou spotřebou energie, kde si můžete rovněž poslechnout celý záznam přednášky. V současné době je projekt ve fázi zpracovávání podrobné dokumentace, kdy se již autoři střetávají s podrobnějšími požadavky na požární bezpečnost, jako např. obložení dřevěné nosné konstrukce nehořlavým obkladem a následně materiálem imitujícím dřevo. „A to rozhodně dělat nebudu,“ v přednášce avizoval Ondřej Chybík. Nyní se můžeme těšit na konečnou podobu návrhu s vyřešenými požadavky, které experti z HZS v diskuzi po přednášce také rozporovali. Budova by měla být otevřena v roce 2023.

Ing. arch. Ondřej Chybík, konference Požární bezpečnost staveb 2017

kpt. Ing. Martin Podjukl, konference Požární bezpečnost staveb 2017

Zkušenosti ze statistik o požárech

Generální ředitelství HZS ČR na konferenci zastoupil kpt. Ing. Martin Podjukl. V roce 2016 hořelo v 5924 stavbách (pokles o 1,7 % oproti roku 2015) a požáry vozidel dosáhly 2010 případů (pokles o 9 % oproti roku 2015). K výraznějším výkyvům počtu požárů dochází v případě volných ploch, jako jsou lesy, louky, zahrady nebo jiná volná prostranství. V roce 2016 bylo zaznamenáno celkem 8319 těchto požárů (výrazný pokles počtu o 30,7 % oproti roku 2015 a také nejnižší počet požárů za posledních osm let). Drtivou většinu požárů podle druhu budovy likvidovali hasiči v budovách pro bydlení, kde hořelo v 52,6 % případů. To je dle kpt. Podjukla dáno sníženou pozorností osob doma oproti jiným prostorům, přítomností neškolených osob a dětí atd. V posledních 10 letech došlo v budovách pro bydlení ročně ke 3000 až 3700 požárům. Poměr počtu požárů podle druhu budovy je v jednotlivých letech přibližně konstantní.

Z hlediska výše přímých škod jsou však před budovami pro bydlení (18,5 %) haly pro výrobu a služby (27,4 %). Od roku 2007 je zaznamenáno 46 požárů klasických dřevostaveb a 4546 požárů budov s hořlavou konstrukcí – chaty, kůlny, dřevníky apod. V rámci dřevostaveb nejvíce hořelo v rodinných domcích určených výhradně pro bydlení (70 %). Počet staveb a tedy statistického vzorku je ovšem velice malý, proto nelze vyvozoval hlubší závěry. V drtivé většině se požár dřevostaveb omezil pouze na místnost vzniku nebo na místo přenosu z prostoru mimo budovu.

Požární ochrana dřevostaveb, které jsou kulturní památkou

Jako příklady výhradně dřevěných staveb, které jsou kulturní památkou, jmenovala Eva Polatová z Národního památkového ústavu zejména skanzeny a kostely, Vysočina – Veselý kopec, Rožnov pod Radhoštěm a Zubrnice. Požární ochrana těchto památek je zajištěna zejména elektrickou požární signalizací a hasicími přístroji. Podle Polatové nemá stabilní hasicí zařízení NPÚ v žádné dřevěné památce. Mezi ostatní prvky ochrany patří provozní opatření, zákazy vybraných činností a školení.

Eva Polatová dala do kontrastu zajištění požární bezpečnosti dřevěných památek v severských zemích, zejména v Norsku. Tam je požární ochrana na vysoké úrovni. Nejhodnotnější památky mají polostabilní nebo stabilní hasicí zařízení. Je zde vyřešen dostatek požární vody vybudováním nádrží, samozřejmostí je EPS, používají se termovizní kamery pro detekci, je zde vycvičený personál. Veden je celkový přehled o bezpečnostní situaci v areálech, prováděny jsou pravidelné kontroly, údržba, úzce se spolupracuje s místním HZS. Celou přednášku si můžete poslechnout v článku Poznatky získané z oblasti požární ochrany v Norsku.

Eva Polatová, konference Požární bezpečnost staveb 2017

Ing. arch. Petr Hejtmánek, konference Požární bezpečnost staveb 2017

doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., konference Požární bezpečnost staveb 2017

Vývoj a zkoušení dřevěných konstrukcí na UCEEB při ČVUT

Současný stav vývoje a zkoušení dřevěných konstrukcí z hlediska požáru prezentovali ve svých přednáškách doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., a Ing. arch. Petr Hejtmánek.

V České republice každoročně roste počet realizací staveb rodinných domů na bázi dřeva. Jejich podíl na výstavbě rodinných domů se v roce 2016 přiblížil k 15 % a jejich meziroční dynamika nárůstu je v porovnání s ostatními stavebními technologiemi trojnásobná a činí cca 12 %. Řešení problematiky chování dřevostaveb za požáru a jejich požární odolnosti je proto velmi aktuální. Při řešení této problematiky jsou vedle požárních zkoušek jednotlivých dílců dřevostaveb prováděny i zkoušky celých objektů. U obou typů těchto zkoušek je dnes možné jejich průběh simulovat pomocí různých výpočetních modelů a řešit tak shodu modelace se skutečností. Protože ceny pozemků stoupají a parcely se zmenšují, jsou řešeny i otázky vlivu požáru dřevostaveb na sousední objekty.

Obvodové pláště dřevostaveb jsou v současné době z požárního hlediska limitovány zejména požadavky na požární výšku objektu, tříděním do druhů konstrukčních částí (DP3, DP2, DP1), konstrukčním systémem budovy (hořlavý, smíšený, nehořlavý) a souvislostmi mezi požární odolností a požární otevřeností. Předmětem aktuálního konstrukčně-požárního vývoje na ČVUT UCEEB jsou moderní dřevo-stavební fasádní systémy (lehké prefabrikované obvodové pláště EnviLOP a MORE-CONNECT) s možností integrace jak do novostaveb (včetně nehořlavých), tak pro efektivní uplatnění při komplexní regeneraci objektů stávajících.

Přednášky doc. Ing. Petra Kuklíka, CSc., a Ing. arch. Petra Hejtmánka si můžete poslechnou v článcích Požární odolnost stěn lehkých dřevěných skeletů budov a Lehký obvodový plášť s dřevěnými prvky.

Další zajímavé přednášky se týkaly materiálů a systémů pro zvýšení požární bezpečnosti a zvýšení požární odolnosti konstrukcí. Jednotlivá řešení předních výrobců a dodavatelů těchto materiálů a systémů postupně představíme na portálu TZB-info.