Možné příčiny vzniku a šíření požáru v bytovém domě Grenfell Tower v Londýně
V noci z úterý 13. 6. na středu 14. 6. zachvátil výškový bytový dům Grenfell Tower na západě Londýna tragický požár, který si vyžádal zatím potvrzených 30 obětí. Podle svědků se požár od ohniska šířil značnou rychlostí. Během 15 minut hořelo ve všech podlažích. Nyní se vyšetřují příčiny takto rychlého šíření ohně.
Poznámka redakce: O tragickém požáru ve výškovém domě Grenfell Tower v Londýně jsme informovali ve středu 14. 6. O vyjádření k možným příčinám rychlého šíření požáru budovou jsme požádali Ing. Marka Pokorného, Ph.D., dlouholetého spolupracovníka redakce a specialistu na požární bezpečnost staveb na Fakultě stavební ČVUT v Praze a na Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB).
Možné příčiny vzniku a šíření požáru ve výškové budově bytového domu Grenfell Tower v Londýně
Zjišťování příčin vzniku a extrémně rychlého šíření požáru uvnitř a vně bytového domu Grenfell Tower v Londýně je v současné době předmětem intenzivního a důkladného vyšetřování. V dnešních dnech se lze o těchto příčinách s jistou mírou nezodpovědnosti pouze domnívat. Za takto mimořádnou a tragickou událostí nebývalého rozsahu a intenzity požáru stojí s vysokou pravděpodobností nikoliv jedna, ale série příčin různých závažností. Jednu z hlavních příčin lze spatřovat v nedávné rekonstrukci fasádního pláště z roku 2015. Z veřejně dostupných fotografií z průběhu požáru a postupně se objevujících technických dokumentů [1] je zřejmé, že budova byla nově opatřena nekontaktním fasádním systémem s provětrávanou vzduchovou mezerou mezi tepelným izolantem na nosné části obvodové stěny a vnějším fasádní obkladem (obr. 1).
Z fotografií po požáru je dále zjevné masivní zuhelnatění tepelněizolačního polymerního (pěnového) materiálu (poznámka redakce - viz obrázky 3 až 5, zdroj: fotobanka Fotolia.com). Dále lze též usuzovat na možný negativní vliv kompozitního fasádního obkladu (panelu) s kovovým pláštěm a jádrem s polymerními komponenty. Z hlediska evropské klasifikace stavebních výrobků by se jednalo o třídu reakce na oheň pro oba výrobky nejlépe B, v případě pěnového izolantu by se mohlo jednat i o třídy horší, tj. v obou případech jde o výrobky hořlavé, byť v omezené míře přispívající k růstu požáru a případnému prostorovému vzplanutí [2]. (Poznámka redakce: Vybrané požárně technické charakteristiky stavebních výrobků a hmot včetně reakce na oheň jsou uvedeny v tomto článku.) Provětrávaná mezera pravděpodobně navíc bez požárních bariér mezi podlažími ve fasádním systému vytvářela ideální podmínky pro extrémně rychlé šíření požáru komínovým efektem po výšce budovy.
Jako další možnou příčinu rychlého přenosu požáru z hořící fasády do interiéru jednotlivých bytových jednotek (požárních úseků) lze spatřovat v konstrukčním detailu ze studie regenerace Grenfell Tower [1] v místě nadpraží a parapetu okna (obr. 1). Vysoké požární riziko v daném detailu představuje tepelný izolant prostupující kolem rámu oken z exteriéru do interiéru pouze s minimální požární ochranou (nekontaktní deskový obklad). Na místě je nutné zdůraznit fakt, že není jisté, zda detail v tomto řešení byl skutečně realizován.
Dalším problematickým aspektem následně související s omezenou evakuací a požárním zásahem byla jedna úniková cesta z objektu (obr. 2). Extrémně rychlé rozšíření požáru po fasádě do mnoha bytových jednotek bylo zřejmě příčinou neobvykle silného přetlaku vznikajících zplodin hoření infiltrujících z bytů do únikové cesty. Chráněné únikové cesty ve výškových budovách obecně bývají nejefektivněji požárně větrány přetlakem vzduchu. I v případě instalace a funkčnosti tohoto typu požárního přetlakového větrání v Grenfell Tower je vysoce nepravděpodobné, že by systém obstál ve srovnání s přetlakem způsobeným takto masivním požárem v mnoha požárních úsecích ve stejnou dobu. Filozofie požární bezpečnosti předpokládá požár pouze v jednom požárním úseku se snahou omezit jeho šíření do požárních úseků sousedních. I přes extrémně rizikové podmínky uvnitř objektu je na místě vyzdvihnout absolutní nasazení a profesionalitu londýnských hasičů v rámci záchrany přeživších osob a zdolávání požáru.
Aktuální požadavky pro srovnatelně vysoké budovy v ČR
Dlouhodobě jsou v ČR požární požadavky pro provětrávané fasádní systémy budov striktní. Pokud odhlédneme od určitých případů nízkopodlažní výstavby a např. i od dřevostaveb s omezenou požární výškou, pak pro nekontaktní provětrávané fasádní systémy jsou požadovány výhradně nehořlavé stavební výrobky s třídou reakce na oheň A1, event. A2 (zejména izolant z minerálních vláken). Třída reakce na oheň B je ve výjimečném případě možná (čl. 3.2.3.1 v ČSN 73 0810: 2016 [3]), avšak pouze pro vnější povrch (fasádní obklad) a při dodržení velmi přísných omezujících podmínek (např. maximální požární výška objektu 22,5 m, nulový index šíření plamene po povrchu, zabránění šíření účinku požáru v dutině mezi podlažími, požární zkouškou prokázaná úprava v místě oken či jiných otvorů).
Požadavky z hlediska požární bezpečnosti kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) jsou zpracovány v článku
Požární hledisko kontaktních zateplovacích systémů dle ČSN 73 0810:2016
České technické normy v oblasti požární bezpečnosti staveb (normy řady ČSN 73 08xx) v dlouhodobém horizontu svými požadavky neumožňují instalaci hořlavé provětrávané fasády (zejména pak tepelného izolantu), jejíž extrémní chování bylo možné sledovat v případě londýnského požáru.
Literatura
[1] Grenfell Tower Regeneration Project | Planning Application | October 2012. SUSTAINABILITY AND ENERGY STATEMENT
[2] Pokorný, M. Požární bezpečnost staveb – Sylabus pro praktickou výuku. Praha: ČVUT v Praze, 2014. 124 s. ISBN 978-80-01-05456-7.
[3] ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení (2016)