Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

TZB-info / Bezpečnost budov / Požární bezpečnost staveb / Nouzové osvětlení

Nouzové osvětlení

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D., Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
Recenzovaný

Nouzové osvětlení je jedním z velmi významných druhů požárně bezpečnostních zařízení (dále jen „PBZ“) podmiňujících požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. I když se ve smyslu vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. nejedná o vyhrazený druh PBZ, náleží nouzové osvětlení bezesporu k velmi významným prvkům požární bezpečnosti staveb. Nouzové osvětlení se zřizuje pro použití v případě selhání normálního umělého osvětlení a je proto napájeno z druhého nezávislého zdroje. Správně navržená, funkčně provedená a provozuschopná instalace nouzového osvětlení je základním předpokladem pro zajištění rychlého a bezpečného úniku osob v případě vzniku mimořádné události.

Terminologie

Z terminologického hlediska je třeba pojem „nouzové osvětlení“ významově chápat jako obecný termín, který zahrnuje ve smyslu platné právní úpravy a českých technických norem následující specifické druhy osvětlení, určené pro použití v případě nouze.

Podle funkce, kterou plní ve stavbě rozlišujeme podle ČSN EN 1838 [1] následující druhy nouzového osvětlení:

  1. Nouzové únikové osvětlení (emergency escape lighting)
  2. Náhradní osvětlení (standby lighting)

Podle účelu, který plní ve stavbě či technologii se nouzové únikové osvětlení podle ČSN EN 1838 [1] dále dělí na:

  1. A.1. Nouzové osvětlení únikových cest (escape route lighting)
  2. A.2. Protipanické osvětlení (open area lighting)
  3. A.3. Nouzové osvětlení prostorů s velkým rizikem (high risk task area lighting)
  4. A.4. Bezpečnostní značky (safety sign)
    1. bezpečnostní značka s vnějším osvětlením (externally illuminated sign)
    2. bezpečnostní značka s vnitřním osvětlením (internally illuminated safety sign)

Grafické znázornění druhů nouzového osvětlení je uvedeno na obrázku 1.

Obrázek 1 Grafické znázornění druhů nouzového osvětlení
Obrázek 1 Grafické znázornění druhů nouzového osvětlení

V systémech nouzového osvětlení mohou být použita nouzová svítidla podle harmonizované ČSN EN 60598-2-22 [2]. Jedná se o následující nouzová svítidla:

  1. Kombinované svítidlo pro nouzové osvětlení (combined emergency luminaire)*
  2. Svítidlo pro trvalé nouzové osvětlení (maintained emergency luminaire)**
  3. Svítidlo pro dočasné nouzové osvětlení (non-maintained emergency luminaire)***
  1. *)    Odlišně od tohoto názvu je v NP k 3.7 ČSN EN 50172 [4] uveden pro stejný význam termín „kombinované nouzové svítidlo“
  2. **)  Odlišně od tohoto názvu je v NP k 3.11 ČSN EN 50172 [4] uveden pro stejný význam termín „nouzové svítidlo v trvalém provozu“
  3. ***) Odlišně od tohoto názvu je v NP k 3.12 ČSN EN 50172 [4] uveden pro stejný význam termín „nouzové svítidlo v pohotovostním provozu“

Druhy nouzového osvětlení

A. Nouzové únikové osvětlení

Hlavním účelem nouzového únikového osvětlení je umožnit bezpečný odchod z prostoru při výpadku normálního napájení umělého osvětlení. Nouzové únikové osvětlení musí být aktivováno při úplném výpadku napájení normálního osvětlení, ale také v případě, kdy se jedná o omezenou poruchu, jako je například porucha v koncovém obvodu. Nouzové únikové osvětlení není určeno k tomu, aby umožňovalo pokračování normální činnosti v provozních nebo obytných prostorech v případě výpadku normálního nebo náhradního osvětlení.

Pro zajištění dostatečné viditelnosti při evakuaci se požaduje osvětlení v celém prostoru, což je splněno instalací svítidel ve výšce alespoň 2 m nad podlahou. Tam, kde není možný přímý pohled na únikový východ, musí být zajištěna osvětlená směrová značka (nebo série značek) tak, aby se usnadnil postup směrem k nouzovému východu. Značky na všech východech a podél únikových cest, které jsou určeny k použití ve stavu nouze, musí být osvětleny, aby jednoznačně ukazovaly cestu úniku k bezpečnému místu. Jedná se o bezpečnostní značky podle řady ČSN ISO 3864 [3].

Svítidlo nouzového osvětlení splňující požadavky ČSN EN 60598-2-22 [2] musí být umístěno tak, aby zajistilo dostatečnou osvětlenost prostoru v blízkosti každých únikových dveří a v místech, kde je nezbytné upozornit na možné nebezpečí nebo na umístění PBZ a věcných prostředků požární ochrany. Místa, která musí být osvětlením zdůrazněna:

  1. každé dveře určené pro nouzový východ
  2. v blízkosti*) schodiště tak, aby každá řada schodů byla osvětlena přímým světlem
  3. v blízkosti*) každé jiné změny úrovně
  4. nařízené únikové východy a bezpečnostní značky
  5. každá změna směru***)
  6. každé křížení chodeb***)
  7. vně a v blízkosti*) každého konečného východu (východu na volné prostranství)
  8. v blízkosti*) každého místa první pomoci**)
  9. v blízkosti*) každého hasicího prostředku a požárního hlásiče**)
  10. v blízkosti*) únikového zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace
  11. v blízkosti*) úkrytů a hlásičů pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace včetně oboustranného komunikačního zařízení v úkrytech, na toaletách a tlačítkových požárních hlásičů pro tyto osoby.
  1. *)   Pod pojmem „v blízkosti“ se rozumí vodorovná měřená vzdálenost do 2 m.
  2. **)  Místa uvedená pod písmeny h) nebo i) musí být osvětlena minimálně 5 lx na úrovni podlahy a to za předpokladu, že se nenachází na únikové cestě ani v prostoru s protipanickým osvětlením.
  3. ***) Nouzové svítidlo má osvětlovat oba směry při změně směru nebo křížení cest.

A.1. Nouzové osvětlení únikových cest

Účelem nouzového osvětlení únikových cest je umožnit přítomným bezpečný odchod z prostoru poskytnutím vhodných vizuálních podmínek pro určení směru úniku na únikových cestách a na zvláštních místech a zajistit snadnou dosažitelnost a použitelnost protipožárních a bezpečnostních zařízení. Osvětlení musí být zajištěno včas, automaticky a po potřebnou dobu na určeném místě v případě, kdy má napájení normálního osvětlení výpadek. Instalace musí zajistit, aby nouzové únikové osvětlení splňovalo tyto podmínky:

  1. osvětlovalo označení únikové cesty,
  2. zajišťovalo osvětlení na těchto cestách a po celé jejich délce tak, aby byl umožněn bezpečný pohyb
  3. aby zajišťovalo po cestě k východům na volné prostranství a těmito východy snadnou lokalizaci a použití tlačítkových hlásičů požáru, ručního ovládání PBZ a věcných prostředků požární ochrany umístěných podél únikových cest,
  4. umožňovalo provádět činnost související s bezpečnostními opatřeními.

Pro únikové cesty do šířky 2 m nesmí být horizontální osvětlenost na podlaze podél osy únikové cesty menší než 1 lx a středový pás, široký alespoň polovinu šíře této cesty, musí být osvětlen minimálně na 50 % této hodnoty. Širší únikové cesty mohou být uvažovány jako několik 2 m širokých pásů nebo opatřeny protipanickým osvětlením (pro veřejné prostory). Poměr maximální a minimální osvětlenosti podél osy únikové cesty nesmí být větší než 40:1.

Minimální doba zachování funkce nouzového únikového osvětlení přípustná pro únikové účely je 1 hodina*). Nouzové osvětlení únikových cest musí dosáhnout 50 % požadované osvětlenosti do 5 s a plné požadované osvětlenosti do 60 s.

*) Normami z oblasti požární bezpečnosti staveb řady 73 08xx jsou na dobu zachování funkce nouzového únikového osvětlení na chráněných únikových cestách (s výjimkou vnitřních zásahových cest) kladeny nižší požadavky.

A.2. Protipanické osvětlení

Účelem protipanického osvětlení (veřejných prostorů) je zmenšit pravděpodobnost vzniku paniky a umožnit přítomným bezpečný pohyb směrem k únikovým cestám poskytnutím vhodných vizuálních podmínek pro určení směru. Směr světla na únikových cestách a ve veřejných prostorech má být orientován směrem dolů k pracovní rovině. Osvětleny mají být také všechny překážky do výšky 2 m nad touto plochou.

Protipanické osvětlení se používá v prostorech, ve kterých nejsou zřízeny chráněné únikové cesty, tj. v halách, v prostorech s podlahovou plochou větší než 60 m2 nebo v menších prostorech, pokud je v nich přídavné riziko [například prostory pro veřejnost s výskytem většího počtu osob (nástupiště metra, taneční sály, diskotéky, nádražní haly, kongresová centra, hlediště divadel, kin atd.)].

Protipanickým osvětlením (veřejných prostorů) musí být vybavena i kabina (klec) výtahu, kterou mohou být dopravovány osoby. Toto osvětlení může být buď s vlastním zdrojem, nebo může být napájené z centrálního zdroje napájení. V takovém případě se však vyžaduje napájení chráněné před požárem.

Vodorovná osvětlenost protipanického osvětlením nesmí být menší než 0,5 lx v úrovni podlahy uvnitř prázdného prostoru s výjimkou obvodového pruhu o šíři 0,5 m. Poměr maximální a minimální osvětlenosti protipanického osvětlení v prostoru nesmí být větší než 40:1.

Minimální dovolená doba zachování funkce protipanického osvětlení přípustná pro únikové účely je 1 hodina. Protipanické osvětlení únikových cest musí dosáhnout 50 % požadované osvětlenosti do 5 s a plné požadované osvětlenosti do 60 s.

A.3. Nouzové osvětlení prostor s velkým rizikem

Účelem nouzového osvětlení prostor s velkým rizikem je přispět k bezpečnosti osob při potenciálně nebezpečných procesech nebo situacích a umožnit řádné ukončení činností uskutečňovaných pro bezpečnost ostatních osob, nacházejících se v daném místě. Pocity úzkosti a zmatku mohou být zmírněny vhodně umístěnými značkami ukazujícími cestu ven z ohroženého prostoru. Je velmi důležité, aby východy byly zřetelně označeny bezpečnostními značkami a tyto byly viditelné po celou dobu, kdy jsou v prostoru uživatelé.

V prostorech s velkým rizikem nesmí být osvětlenost na srovnávací rovině menší než 10 % osvětlenosti předepsané pro příslušnou činnost. Osvětlenost nesmí být menší než 15 lx. Osvětlení nesmí způsobovat škodlivý stroboskopický jev. Rovnoměrnost nouzového osvětlení prostorů s velkým rizikem nesmí být menší než 0,1.

Minimální doba svícení musí být rovna době trvání nebezpečí pro osoby. Nouzové osvětlení prostorů s velkým rizikem musí poskytovat požadovanou osvětlenost buď trvale, nebo do 0,5 s v závislosti na jeho použití.

A.4. Bezpečnostní značky

Bezpečnostní značky zahrnují směrové značky únikových cest, značky únikových východů a ostatní bezpečnostní značky, u nichž se při hodnocení rizika považuje za potřebné, aby byly čitelné při nouzových situacích. Všechny bezpečnostní značky a doplňkové směrové šipky požadované při nouzovém úniku musí splňovat požadavky ČSN ISO 3864-1 [3], ČSN ISO 3864-4 [20] (fotometrické) a ČSN EN ISO 7010 [19] (designové).

Všechny bezpečnostní značky a doplňkové texty vyžadují osvětlení, aby byla zajištěna jejich dobrá viditelnost a čitelnost. Toho lze dosáhnout následujícím způsobem:

  • vnějším osvětlením,
  • vnitřním osvětlením.

Minimální doba osvětlení bezpečnostní značky musí být 1 h, přičemž jas kterékoliv plochy bezpečnostní barvy značky musí být nejméně 2 cd/m2. Poměr maximálního a minimálního jasu v bílé nebo v bezpečnostní barvě nesmí být větší než 10 : 1. Bezpečnostní značky musí být osvětleny na 50 % požadované hodnoty do 5 s a na 100 % požadované hodnoty do 60 s.

Obrázek 2 Pozorovací vzdálenost
Obrázek 2 Pozorovací vzdálenost

Vzhledem k tomu, že značka s vnitřním osvětlením je rozeznatelná na větší vzdálenost než značka s vnějším osvětlením o stejných rozměrech, stanovuje se maximální pozorovací vzdálenost (viz obrázek 2) podle následujícího vztahu:

l = z × h
 

kde je

l
pozorovací vzdálenost
h
výška značky
z
činitel vzdálenosti (z je konstantně 100 pro značku s vnějším osvětlením, 200 pro značku s vnitřním osvětlením).
 

Pro jednoznačnou čitelnost bezpečnostní značky má být montována nejvýše 20° nad vodorovným směrem pohledu.

B. Náhradní osvětlení

Náhradní osvětlení je druhem nouzového osvětlení, které umožňuje pokračování v běžné činnosti bez podstatných změn. Je-li hladina náhradního osvětlení nižší než u předepsaného minimálního normálního osvětlení, může být použito pouze pro případy přerušení nebo dokončení činnosti.

Použije-li se náhradní osvětlení pro nouzové únikové osvětlení, musí splňovat rozhodující požadavky na nouzové únikové osvětlení.

Druhy nouzových svítidel

1. Kombinované svítidlo pro nouzové osvětlení (Kombinované nouzové svítidlo)*

Svítidlo se dvěma nebo více světelnými zdroji, z nichž alespoň jeden je napájen ze zdroje pro nouzové osvětlení, a ostatní jsou napájeny z normálního světelného obvodu. Kombinované nouzové svítidlo může být provozováno v trvalém nebo pohotovostním režimu.

2. Nouzové svítidlo v trvalém provozu (Svítidlo pro trvalé nouzové osvětlení)*

Svítidlo, ve kterém jsou světelné zdroje pro nouzové osvětlení zapnuty po celou dobu, po kterou je potřebné normální nebo nouzové osvětlení.

3. Nouzové svítidlo v pohotovostním provozu (Svítidlo pro dočasné nouzové osvětlení)*

Svítidlo, ve kterém jsou světlené zdroje pro nouzové osvětlení v činnosti pouze tehdy, když je napájení normálního osvětlení přerušeno.

*) Rozdílná terminologie uvedená v ČSN EN 60598-2-22 a ČSN EN 50172.

Nouzová svítidla v pohotovostním provozu a kombinovaná nouzová svítidla v pohotovostním provozu musí být v činnosti při výpadku koncového obvodu normálního osvětlení. V každém případě musí být zajištěno, aby místní nouzové únikové osvětlení bylo v provozu při výpadku normálního napájení do příslušného sektoru.

Samostatné svítidlo pro nouzové osvětlení obsahuje všechny součásti, jako je baterie, světelný zdroj, ovládací jednotky, zkušební a monitorovací zařízení.

Typy režimů nouzových svítidel

Normální režim je stav samostatného svítidla pro nouzové osvětlení, které je připravené na nouzový provoz, když je zapnuté normální napájení, v případě poruchy normálního napájení se samostatné svítidlo přepne automaticky na nouzový režim.

Nouzový režim je stav samostatného svítidla pro nouzové osvětlení, které zabezpečuje osvětlení při napájení ze svého vnitřního napájecího zdroje, když nastala porucha normálního napájení.

Režim klidového stavu je stav samostatného svítidla pro nouzové osvětlení, které je záměrně zhasnuté, když se vypne normální napájení a v případě obnovení normálního napájení se vrátí automaticky do normálního režimu.

Všechna svítidla pro nouzové osvětlení se musí zatřídit jako svítidla vhodná pro přímou montáž a na normálně zápalné podkladové plochy (označení F).

Technické požadavky na provedení nouzového osvětlení

Technické požadavky na provedení nouzového osvětlení stanoví ČSN EN 1838 [1], ČSN EN 50172 [4], ČSN EN 60598-2-22 [2] a ČSN EN 62034 [18].

Veškeré podrobnosti o úrovních a měření osvětlení a adaptaci jsou pak specifikovány v následujících českých technických normách:

  • ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení – Nouzové osvětlení,
  • ČSN EN 12193 Světlo a osvětlení – Osvětlení sportovišť,
  • ČSN EN 13032-1 Světlo a osvětlení – Měření a uvádění fotometrických údajů světelných zdrojů a svítidel – Část 1: Měření a formát souboru údajů,
  • ČSN EN 13032-2 Světlo a osvětlení – Měření a uvádění fotometrických údajů světelných zdrojů a svítidel – Část 2: Způsob uvádění údajů pro vnitřní a venkovní pracovní prostory,
  • ČSN EN 13032-3 Světlo a osvětlení – Měření a uvádění fotometrických údajů světelných zdrojů a svítidel – Část 3: Způsob uvádění údajů pro nouzové osvětlení pracovních prostorů,
  • ČSN EN 62034 Automatické zkušební systémy pro nouzové únikové osvětlení napájené z baterií.

Montážní požadavky stanoví pravidla pro instalaci HD 384/HD 60364; většina těchto požadavků byla převzata do ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 [7].

Požadavky na minimální dobu provozu nouzového osvětlení

Požadavky na minimální dobu provozu nouzového osvětlení stanovovaly právní předpisy s odvoláním na normové hodnoty v závislosti na druhu jím osvětleného prostoru rozdílně. Například podle 9.15.2 ČSN 73 0802 [8] musí být nouzové osvětlení funkční v době požáru v objektu i na částečně chráněných a nechráněných únikových cestách (podle 9.15.2) po dobu 15 minut. Chráněné únikové cesty (dále jen „CHÚC“) sloužící současně jako vnitřní zásahové cesty, nebo navržené podle 9.1.1.1, musí mít nouzové osvětlení funkční podle 9.15.2 téže ČSN nejméně po dobu 60 minut.

Základní přehled rozdílných požadavků na minimální dobu provozu nouzového osvětlení uvádí tabulka 1.

Tabulka 1
Druh prostoruDoba provozuPředpis
CHÚC A (více než 300 osob)15 minutČSN 73 0802 [8], ČSN 73 0804 [9]
CHÚC B30 minutČSN 73 0802, ČSN 73 0804
CHÚC C45 minutČSN 73 0802, ČSN 73 0804
Cesta vedoucí do CHÚC15 minutČSN 73 0833 [10]
Vnitřní zásahová cesta (CHÚC*)1 hodina ČSN 73 0802, ČSN 73 0804
Všeobecně1 hodinaČSN EN 1838 [1]
Kina a divadla3 hodinyČSN 33 2410 [11], ČSN 33 2420 [12]
Zdravotnictví 24 hodin /3 hodinyČSN 33 2000-7-710 [13]
Prostory s velkým rizikemTrvá-li nebezpečíČSN EN 1838
Klec výtahu k dopravě osob1 hodinaČSN EN 1838, ČSN EN 50172 [4]
Klec požárního výtahu2 hodinyČSN EN 81-72 [14]
Klec evakuačního výtahu45 minutČSN 27 4014 [15]

Tabulka obsahuje pouze ČSN stanovující nejvyšší požadavky na dobu činnosti v případě nouze.

Ke sjednocení shora uvedených rozdílných požadavků na minimální dobu svícení nouzového únikového osvětlení došlo až v červenci roku 2015 zavedením evropské normy EN 1838: Červenec 2013 do soustavy českých technických norem formou ČSN EN 1838 [1].

Podle 4.2.5 ČSN EN 1838 [1] je minimální přípustná doba svícení nouzového únikového osvětlení pro únikové účely 1 hodina.

Požadavky na vybavení objektů a prostorů nouzovým osvětlením

Požadavky na vybavení konkrétních druhů prostor a objektů nouzovým osvětlením vymezují rovněž právní předpisy s odvoláním na dílčí projektové normy. Jedná se zejména o české technické normy z oblasti požární bezpečnosti staveb řady 73 08xx. V těchto projektových normách však většinou technické požadavky na konkrétní druhy nouzového osvětlení (s výjimkou 5.3.6.7 ČSN 73 0831) [16] nejsou blíže specifikovány. Při navrhování konkrétní aplikace nouzového osvětlení se proto vychází z ČSN EN 1838.

Požadavky na provedení svítidel nouzového osvětlení

Nouzové osvětlení může být provedeno dvojím způsobem:

  1. Svítidly s vlastními trvale dobíjenými akumulátory
  2. Svítidly napájenými z centrálního zdroje.

a) Svítidla s vlastními trvale dobíjenými akumulátory

Svítidla musí krytím a provedením odpovídat druhu prostředí, ve kterém jsou instalována. Napájecí kabely zajišťují trvalé dobíjení akumulátorů zabudovaných ve svítidle z rozvodu normálního osvětlení. V případě požáru a při případném porušení či přerušení kabelu se svítidlo ihned automaticky přepne na svůj vlastní zabudovaný zdroj. Provedení napájecího kabelu musí odpovídat způsobu jeho uložení. Kabelové trasy k těmto svítidlům (s výjimkou volně vedených vodičů) nemusí splňovat požadavky na systémy se zachováním funkce při požáru. Schéma zapojení těchto svítidel jsou znázorněna na obrázcích 3 a 4.

Obrázek 3 Schéma zapojení nouzového svítidla pro nouzový režim
Obrázek 3 Schéma zapojení nouzového svítidla pro nouzový režim
Obrázek 4 Schéma zapojení nouzového svítidla pro trvalý i nouzový režim
Obrázek 4 Schéma zapojení nouzového svítidla pro trvalý i nouzový režim

Tato aplikace má oproti jiným několik nesporných výhod. V případě zaplavení nebo požáru zůstávají nouzová svítidla po vypnutí napájení nízkým napětím v provozu na vlastní zdroj bezpečného napětí a nehrozí od nich nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Instalace napájecího vedení k těmto svítidlům je ekonomicky výhodná. Přechod do nouzového režimu se děje bez časové prodlevy.

Nevýhodou je pravidelná vizuální kontrola (1× týdně) indikátorů stavu akumulátorů a dobíjecího zařízení nebo jejich případná výměna.

b) Svítidla napájená z centrálního nebo jiného nezávislého zdroje

V tomto případě kabely zajišťují přenos energie z centrálního nebo jiného nezávislého zdroje do svítidla. Kabelové trasy i kabely musí splňovat požadavky na systém se zachováním funkčnosti při požáru, protože při přehoření nebo poškození kabelu by nouzové osvětlení nebylo provozuschopné. Musí být dodržen také požadavek na vzdálenost vedení nouzového osvětlení od ostatních vedení při souběhu na vzduchu podle NA.4.5.10.7 (521.N11.10.7) ČSN 33 2000-5-52 [5] (nejméně 6 cm při souběhu do 5 m a 20 cm při souběhu delším) a požadavky ČSN 33 2000-5-56 [6] o nezávislosti těchto nouzových obvodů na ostatních vedeních a zařízeních.

Centrální zdroj musí být umístěn spolu s příslušným rozváděčem nouzového osvětlení v samostatném požárním úseku, většinou v samostatné rozvodně vyhrazené pouze pro požárně bezpečnostní zařízení.

Výhodou tohoto řešení je snadná kontrola stavu centrálního zdroje nebo jiného nezávislého zdroje. Nevýhodou je, že při použití malého bezpečného napětí je nutno použít vodiče s velkými průřezy, což zvyšuje celkové investiční náklady. Při použití nízkého napětí je pak nutno nouzové osvětlení při některých situacích vypnout (záplavy, požár apod.) z důvodu ochrany před úrazem elektrickým proudem.

Požadavky na zajištění dodávky elektrické energie pro nouzové osvětlení

Při zajištění dodávky elektrické energie pro nouzové osvětlení se postupuje podle platné právní úpravy a v souladu s normativními požadavky (viz 12.9.1 a poznámka k 9.15.2 ČSN 73 0802). Z obsahu těchto technických specifikací vyplývá, že elektrické rozvody zajišťující funkci nebo ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů (např. požární výtah, evakuační výtah, posilovací čerpadlo požární vody, nouzové osvětlení) musí mít zajištěnou dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z nichž každý musí mít takový výkon, aby při přerušení dodávky z jednoho zdroje byly dodávky plně zajištěny po dobu předpokládané funkce zařízení ze zdroje druhého.

Přepnutí na druhý napájecí zdroj musí být přitom samočinné, nebo musí být zabezpečeno zásahem trvalé obsluhy (stálé služby).

Trvalou dodávku elektrické energie z druhého zdroje lze zajistit nezávislým záložním zdrojem – samostatným generátorem, akumulátorovými bateriemi nebo připojením na veřejnou síť NN popř. VN smyčkou. V těchto případech porucha na jedné větvi nesmí vyřadit dodávku elektrické energie pro zařízení, která musejí zůstat funkční i v případě požáru.

Je-li trvalá dodávka elektrické energie z druhého zdroje zajištěna samostatným generátorem, musí mít nouzové osvětlení akumulátorové baterie s dobou provozu alespoň 15 minut. Není-li k dispozici druhý zdroj elektrické energie z veřejné sítě nn popř. vn smyčkou, musí mít nouzové osvětlení akumulátorové baterie – jde-li o požadovanou dobu provozu nouzového osvětlení nejvýše 30 minut; pokud je ale k dispozici druhý zdroj energie, nejsou akumulátorové baterie požadovány.

Lokální agregáty pro výrobu elektrické energie musejí být vybaveny automatickým (samočinným) startem při výpadku distribuční sítě včetně přepojení elektrické sítě pro napájení požárně bezpečnostních zařízení. Strojovny a rozvodny agregátů musí tvořit samostatné požární úseky. Zásoba pohonných hmot pro provoz těchto agregátů, popř. kapacita akumulátorových baterií (i při využití UPS) jako záložního zdroje musí zabezpečit provoz po požadovanou dobu požárně bezpečnostních zařízení popř. dalších zařízení. Náhradní zdroj elektrické energie (akumulátor) může být v některých případech umístěn i uvnitř napájeného zařízení, aniž by tím byl narušen požadovaný provoz.

Samočinná dodávka elektrické energie pomocí UPS zabezpečuje nepřetržité napájení vybraných elektrických a technologických zařízení, která musejí zůstat v případě požáru a výpadku elektrické energie funkční (nežádoucí je prodleva v napájení elektrické energie po dobu startu dieselagregátu). UPS musí zajistit při výpadku elektrické energie přepnutí na záložní zdroj bez přerušení napájení. Jedná se o napájení požárně bezpečnostních zařízení (např. nouzové osvětlení, ovládání požárních uzávěrů a dalších zařízení souvisících s evakuací osob a zásahem jednotek požární ochrany apod.).

Za nezávislou dodávku elektrické energie (v havarijním režimu) se podle ČSN 73 0802 [8], ČSN 73 0804 [9] a ČSN 73 0848 [17] považují rovněž případy, kde požárně bezpečnostní zařízení, která musí zůstat funkční v případě požáru, jsou napájena jen z náhradních zdrojů (druhých zdrojů elektrické energie) po projektově stanovenou dobu v případě poruchy a výpadku jednoho zdroje. Výpadkem zdroje je narušení jeho funkční činnosti v elektrické rozvodné síti po dobu delší než 120 sekund. V případě velkých odběrů se doporučuje zpracovat diagram odběru jednotlivými spotřebiči, resp. zatížení náhradního zdroje.

Specifické požadavky na únikové nouzové osvětlení

Dalším velmi důležitým aspektem při návrhu nouzového osvětlení je zřetelné označení únikových cest směrem úniku podle ČSN ISO 3864 [3] všude tam, kde východ na volné prostranství není přímo viditelný. V místech se sníženou viditelností se doporučuje doplnit značení směru úniku značkami ze svítících barev, s vnitřním zdrojem světla nebo jinou obdobnou úpravou. Pokud jsou únikové cesty používány též dopravními vozíky apod., musí se na podlaze vyznačit (např. pruhy typu zebra) části únikové cesty, na nichž platí zákaz odstavení vozíků, materiálu apod.

Osvětlení samostatné části únikové cesty systémem nouzového únikového osvětlení musí být provedeno pomocí dvou nebo více nouzových svítidel, a to z důvodu zachování integrity systému. Ze stejného důvodu se musí v každém otevřeném (protipanickém) prostoru používat dvou nebo více svítidel.

Normativní odkazy

  1. ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení – Nouzové osvětlení: Červenec 2015
  2. ČSN EN 60598-2-22 ed. 2 Svítidla – Část 2-22: Zvláštní požadavky – Svítidla pro nouzové osvětlení: Srpen 2015
  3. ČSN ISO 3864-1 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení: Prosinec 2012
  4. ČSN EN 50172+Opr. 1 Systémy nouzového únikového osvětlení: Leden 2006
  5. ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Elektrická vedení: Únor 2012
  6. ČSN 33 2000-5-56+Z2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-56: Výběr a stavba elektrických zařízení – Zařízení pro bezpečnostní účely: Prosinec 2013
  7. ČSN 33 2000-4-41 ed. 2+Z1 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem: Duben 2010
  8. ČSN 73 0802+Z2 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty: Červenec 2015
  9. ČSN 73 0804+Z2 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty: Únor 2015
  10. ČSN 73 0833+Z1 Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování: Únor 2013
  11. ČSN 33 2410 ed. 2 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení v kinech: Říjen 2009
  12. ČSN 33 2420 ed. 2 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení v divadlech a jiných objektech pro kulturní účely: Říjen 2009
  13. ČSN 33 2000-7-710+Opr. 1 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-710: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Zdravotnické prostory: Srpen 2013
  14. ČSN EN 81–72 ed. 2 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 72: Požární výtahy: Leden 2016
  15. ČSN 27 4014+Z1+Opr. 1 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů – Evakuační výtahy: Říjen 2011
  16. ČSN 73 0831+Z1 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory: Únor 2013
  17. ČSN 73 0848+Z1 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody: Únor 2013
  18. ČSN EN 62034 ed. 2 Automatické zkušební systémy pro nouzové únikové osvětlení napájené z baterií: Říjen 2012
  19. ČSN EN ISO 7010+A5 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Registrované bezpečnostní značky: Květen 2015
  20. ČSN ISO 3864-4 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 4: Kolorimetrické a fotometrické vlastnosti materiálů bezpečnostních značek: Prosinec 2012
English Synopsis
Emergency lighting

Emergency lighting is one of the most important species of fire safety equipment which determine the fire safety of buildings or other facilities. Emergency lighting is established for use in the event of failure of normal artificial lighting and is therefore supplied from the second independent source. Properly designed, highly functional and operational installation of emergency lighting is essential to ensure a quick and safe escape of people in case of emergency.

 
 
Reklama