Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

TZB-info / Bezpečnost budov / Požární bezpečnost staveb / Druhy konstrukčních systémů budov z požárního hlediska

Požární bezpečnost staveb

Druhy konstrukčních systémů budov z požárního hlediska

Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ing. Hana Najmanová, Ing. Marek Pokorný, Ph.D.

5 Druhy konstrukčních systémů budov

Na základě umístění konstrukčních částí druhu DP1, DP2 a DP3 v požárně dělících a nosných konstrukcích zajišťujících stabilitu objektu nebo jeho částí je definován konstrukční systém objektu z požárního hlediska (Obrázek 5).

  • Nehořlavý konstrukční systém má veškeré svislé a vodorovné požárně dělící nebo nosné konstrukce druhu DP1.
  • Smíšený konstrukční systém je tvořen svislými nosnými a požárně dělícími konstrukcemi druhu DP1, vodorovné konstrukce mohou být druhu DP2 (např. trámové stropy s podhledem); v případě jednopodlažních objektů mohou být střešní nosné konstrukce druhu DP3.
  • Hořlavý konstrukční systém zahrnuje všechny ostatní případy, tj. zejména při návrhu konstrukcí DP2 či DP3 ve svislých nosných či požárně dělících konstrukcích.
Obrázek 5: Druhy konstrukčních systémů budov (zjednodušené řezy objektem) a jejich orientační omezení z hlediska požární výšky „h“: (a) nehořlavý – „h“ bez omezení; (b) smíšený – „h“ ≤ 22,5 m; (c) hořlavý – „h“ ≤ 12 m
(a)(b) (c)
Obrázek 5: Druhy konstrukčních systémů budov (zjednodušené řezy objektem) a jejich orientační omezení z hlediska požární výšky h: (a) nehořlavý – h bez omezení; (b) smíšený – h ≤ 22,5 m; (c) hořlavý – h ≤ 12 m

Konstrukční systémy je možné posuzovat samostatně po jednotlivých částech objektu pod podmínkou, že jsou tyto části v objektu po celé výšce stavebně odděleny požárně dělícími konstrukcemi druhu DP1, které jsou staticky nezávislé na konstrukcích druhu DP2 či DP3, nebo pokud jsou posuzované části objektu staticky nezávislé. Obdobně se samostatně hodnotí konstrukční systém objektu v podzemních podlažích.

Při posuzování konstrukčního systému budovy se nemusí brát zřetel na některé vybrané druhu konstrukcí, které by jinak konstrukční systém mohly zhoršit. Jedná se o:

  • konstrukce, které se nacházejí nad požárním stropem posledního užitného nadzemního podlaží (např. dřevěné krovy DP3 na nevyužívaných půdách), v případech, kdy požární strop není staticky závislý na těchto konstrukcích;
  • konstrukce druhu DP3 v posledním užitném nadzemním podlaží, popř. v posledních dvou užitných nadzemních podlažích, jedná-li se o objekt s více než jedním užitným nadzemním podlažím, který má ostatní (nižší) podlaží z nehořlavého nebo smíšeného konstrukčního systému (výšková poloha posledního užitného nadzemního podlaží nesmí být větší než 30 m) a obdobně konstrukce druhu DP2, jsou-li ostatní (nižší) podlaží z nehořlavého konstrukčního systému,
  • konstrukce vestaveb umístěné ve větších požárních úsecích, pokud konstrukce vestaveb nezajišťují stabilitu objektu a ani neohraničují (větší) požární úsek, ve kterém jsou umístěny,
  • konstrukce obvodových stěn, které nezajišťují stabilitu objektu nebo jeho části.

Vliv konstrukčního systému na návrh objektu

Konstrukční systém objektu je jeden z hlavních parametrů, který výrazným způsobem ovlivňuje požadavky norem požární bezpečnosti a zároveň může představovat určitá návrhová omezení, a to ať výšková či dispoziční.

  • Omezení výšky objektu
    Zásadní omezení, které je nutné ve spojitosti s různými konstrukčními systémy zmínit, je limitovaná požární výška objektu (Obrázek 5). Nehořlavé konstrukční systémy nemají požární výšku omezenu, smíšené konstrukční systémy mají stanovenu maximální požární výšku 22,5 m a hořlavé konstrukční systémy mohou mít požární výšku nejvýše 12 m.
  • Požadovaná požární odolnost konstrukcí
    Konstrukční systém objektu, společně s požární výškou a výpočtovým požárním zatížením jsou výchozí charakteristiky při určení stupně požární bezpečnosti, který se přímo promítá do požadavku dob požární odolnosti. Čím vyšší je stanoven stupeň požární bezpečnosti, tím vyšší požární odolnost se bude od konstrukce požadovat, přičemž bude-li totožná konstrukce umístěná v obdobném objektu (požární výška, provoz) bude muset v případě smíšeného či hořlavého konstrukčního systému vykazovat vyšší požární odolnost než v případě konstrukčního systému nehořlavého.
  • Velikost požárních úseků
    Jedním za základních principů zajištění požární bezpečnosti staveb je dělení objektu do požárních úseků. Požární úsek je tvořen částí objektu, která je od ostatních vymezena požárně dělícími konstrukcemi vykazujícími požadovanou požární odolnost, přičemž primárním cílem je zabránění šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky. Druh konstrukční systému má přímý vliv na největší dovolené rozměry požárních úseků.
  • Přímé požadavky příslušných norem požární bezpečnosti staveb
    Kromě výše uvedených obecných zásad může být návrh konstrukční částí a konstrukčních systémů limitován přímými požadavky projektových norem, které řeší požární bezpečnost v konkrétních provozech. V nejčastějších případech se jedná o zákaz umístění některých provozů v objektech s hořlavými nebo i smíšenými konstrukčními systémy, např. budovy zdravotnických zařízení a sociální péče dle ČSN 73 0835 či shromažďovací prostory dle ČSN 73 0831.
 
 
Reklama