Bezpečnost v tunelu Blanka
V případě nehody nebo požáru v Blance v Praze vedou únikové východy do druhého tunelového tubusu. Složky záchranného systému mezi nimi budou moci projet speciálními vraty umístěnými každých 500 metrů.
Tunel je vybaven i vlastním rozhlasem. Novinářům to dnes při projížďce tunely řekl výrobní ředitel společnosti Satra, která je hlavním projektantem tunelového komplexu, Alexandr Butovič. Blanka měří 5,9 kilometru a obě tunelové trouby mají v součtu zhruba 12 kilometrů. Stavba vyšla Prahu na 37 miliard korun, s připojením na Strahovský tunel je to pak 43 miliard korun.
Jednotlivé tunely - Brusnický, Dejvický a Bubenečský - jsou označené pruhy z dlaždic různých barev. I ty mají bezpečnostní funkci, lze podle nich okamžitě poznat, ve které části tunelu se případná nehoda stala. Část se uzavře a ostatní mohou zůstat v provozu.
V tunelu je signál všech telefonních operátorů a rozhlasový signál Radiožurnálu. "Do jeho vysílání může přímo vstoupit pracovník dopravního dispečinku," řekl Butovič. Ke zvýšení bezpečnosti slouží také kamery a proměnlivé informační tabule, umí například upozornit na vozidlo v protisměru.
Po nehodě belgického autobusu v tunelu ve Švýcarsku v roce 2012 byl projekt tunelu Blanka doplněn o betonová svodidla před nouzovými odstavnými stanovišti. Tehdy autobus čelně narazil do zdi nouzového zálivu, nehodu nepřežilo 28 lidí včetně obou řidičů. Svodidla mají čelnímu střetu se zdí zabránit, zálivy jsou v Blance po 750 metrech.
Na stavbě vzniklo pět strojoven vzduchotechniky. Podzemní hlavní strojovna je pod Letnou a je největším vyraženým prostorem v pražském podzemí. Vzduchotechnika slouží nejen pro provozní větrání, ale funguje i v případě požáru.
Dalším bezpečnostním prvkem jsou čidla kouře, která jsou umístěna po 80 metrech, a teplocitlivé kabely, které upozorní na náhlé výkyvy a změny teplot. V případě požáru se veškerý kouř nasaje do speciálních štěrbin a kanály pod vozovkou je veden do strojovny vzduchotechniky.
V Blance je 924 technologických zařízení pro řízení provozu, 118 dopravních značek a cedulí, 522 podpůrných značek a přes 1000 kilometrů kabelů - část kabelů v roce 2013 poškodila voda, což tehdy zpozdilo otevření tunelu.
Stavba tunelu byla schválena a začala za bývalého primátora Pavla Béma (ODS). Původně mela být zprovozněna už před čtyřmi roky. Tunel je řízen z centra Na Bojišti a na Strahově, v případě potíží má i dvě vlastní řídicí centra nad tunelem.
Odborník: Blanku šlo stavět tak, aby se ve Stromovce nepropadla
Tunelový komplex Blanka bylo možné stavět tak, aby nenastaly dva propady zeminy v pražské Stromovce, tvrdí výrobní ředitel společnosti Satra, která je hlavním projektantem tunelu, Alexandr Butovič. Řekl to dnes v podvečer při novinářské prohlídce tunelu. Bylo by to ale podle něj asi o půl miliardy korun dražší. Problematický tunel, jejíž stavbu zadala radnice vedená tehdejším primátorem Pavlem Bémem (ODS), stál 37 miliard korun, včetně napojení na Strahovský tunel 43 miliard korun. Řidičům se otevře v sobotu odpoledne.
"Vždycky je to kompromis mezi cenou a bezpečností. Tunel šlo razit bezpečněji, náklady ale rostou exponenciálně," řekl Butovič. Podmínky ve Stromovce byly podle něj po celou dobu stejné, přesto se země propadla jen pár kroků od místa, odkud se začal razit bezpečnější a opatrnější metodou. "Kdyby byla ta opatření použita o 500 metrů dříve, byl by tunel o půl miliardy dražší," uvedl Butovič.
Tunel Blanka se během stavby propadl třikrát. Dvakrát, v roce 2008, vznikl kráter ve Stromovce, v roce 2010 se půda propadla u ministerstva kultury v Praze 6. Podle ředitele společnosti Metrostav Jiřího Bělohlava je tunel zbytečně drahý, řekl týdeníku Euro. Stavba měla podle původního záměru stát 17 miliard korun.
"Když k tomu připočítáme DPH, které za dobu stavby dvakrát vyskočilo, tak ze sedmnácti miliard máte jedenadvacet. Když se k tomu přičte technologie, výkupy pozemků a inženýrská činnost, valorizace a podobné položky, je to 29 miliard, což už není od těch 37 zase až tak daleko," uvedl Bělohlav. Odmítá formulaci, že se stavební část prodražila. "To si někdo objednal a zaplatil to. My jsme neudělali méně ani více, než jsme měli zadáno," řekl.
Šestikilometrový tunelový komplex, který je součástí městského okruhu, měl původně řidičům sloužit už v roce 2011. Vedení města ale otevření několikrát odsunulo. Stavbu od začátku provází řada problémů - od soudních pří, přes prodražování, až po propady půdy.
