Pelety po povodni – co s nimi?

Zpracováno převážně s využitím cizích zdrojů, viz seznam literatury.

V případě zatopení skladu pelety absorbují vodu a v extrémních případech se jejich objem několikansobně zvětší. Pokud není okolo pelet dostatek prostoru na jejich expanzi, vytváří se tlak na okolní konstrukce, stěny, plášť skladu atp. O jakou sílu jde, dokazuje historická technologie dělení kamenných bloků. Do štěrbin či zhotovených děr v kameni se tehdy vkládaly klíny z vysušeného dřeva. Klíny se následně polévaly vodou, zvětšovaly svůj objem až posléze došlo k rozlomení bloku.
Problém vzniká i tehdy, když okolo zatopeného skladu s peletami jsou další místnosti. Po opadnutí vody na společnou stěnu tlačí pelety s velkým obsahem vody a z druhé strany stěny již tlak vody není. V takovém případě může dojít k zborcení stěny.

Pelety z výroby obsahují méně než 10 % vody. Jsou silně hygroskopické. V menším balení jsou dodávány na trh balené po 15 kg v plastových pytlích, které je chrání proti navlhání. Ve velkém jsou pelety distribuovány buď v big-bag balení až po 1 000 kg nebo cisternami. Ochranu proti vodě musí řešit koncepce skladu.

Pokud se k peletám dostane vdoda, postupně navlhá jejich povrch a z relativně pevná slisovaná dřevní hmota se mění zpět na dřevní drť. Příklad, jak tato drť vypadá, je na obr. 1.

Rozpadem pelet vzniklá drť není použitelná pro spalovaní v peletovém spotřebiči. Jednak je na místě skladu nemožné ji vysušit tak, aby odpovídala požadavkům příslušného spotřebiče pelet. A pak má zvýšený podíl malých částic, který zanáší a ucpává dopravník pelet. Příliš velký podíl malých částic je nežádoucí dokonce i u pelet suchých, jak je uvedeno například v [2]

Obr. 1 Pelety působením vody zvětšují svůj objem a rozpadají se. (Zdroj: Deutsches Pelletinstitut)

Obr. 2 Částice kratší jak 3,15 mm jsou počítány mezi jemné částice, jejichž podíl by neměl ve vzorku pelet překročit 1 % celkové hmotnosti. Velký podíl jemných částic znamená více prachových částic ve spalinách, zvýšená prašnost při manipulaci, ucpávání dopravníků, nebezpečí tvorby výbušného prostředí, [2]

Pokud se i přes všechna preventivní opatření dostane do skladu pelet voda, měly by být pelety co nejrychleji odstraněny. V případě, že jde o pelety volně ložené, mohou pomoci někteří distributoři pelet, jejich cisterny pro dopravu pelet disponují výkonnými vysavači. Pokud je však sklad pelet zcela zaplaven, pak musí být pelety vysávány likvidační firmou. Rozpadlé pelety s vysokým obsahem vody lze ze skladu zpravidla odstranit s využitím sacího zařízení používaného na odsávání kalů ze žump a podobně a s nuceným dodáváním vody do skladu k naředění odsávané hmoty.

Rychlé odstranění zvlhlých pelet je nutné! Neboť pokud rozpadlé pelety vyschnou, vzniklá dřevní hmota může být až velmi houževnatá a její odstranění bude velmi obtížné.

Do zatopeného skladu s peletami se nesmí vstupovat, neboť je to velmi nebezpečné. Hrozí zranění nejen například při uklouznutí po schodech, podlaze, ale ve skladu může být pro zdraví nebezpečná koncentrace oxidu uhelnatého CO. Ten vzniká reakcí uhlovodíků obsažených v peletách s kyslíkem ve vzduchu, [4]. A pokud povodeň naruší větrání skladu s peletami, koncentrace CO může nebezpečně vzrůst.

Nelze opomenout, že povodňová voda poškodí i s peletami související instalace, například plnící potrubí, rozvody elektřiny, může být poškozen šnekový dopravník nebo podtlakový systém dopravy pelet do kotle atd.

Prevence je v oblastech s možným výskytem povodní zásadní. Zpravidla půjde o nadzemní instalaci zásobníku z vodotěsné plastové nádoby pevně uchycené k dostatečně hmotnému betonovému základu, aby zásobník vztlakem vody nevyplaval. Hustota pelet je mírně větší než hustota vody, ale mezi peletami je vzduch a v okamžiku povodně může být zásobník i téměř prázdný. Na takový stav je nutné dimenzovat hmotnost základu. V těchto zásobnících se pelety ze zásobníku odsávají, podobně jako prach vysavačem, a tak se dopravují do pohotovostního zásobníku u kotle. V případě rodinných domů lze jako prevenci považovat nákup pelet po 15 kg v plastových pytlích, pokud je možné při hrozící povodni pytle přemístit nad možnou hladinu povodně. U venkovního skladu, pokud jsou okolo něj vhodné podmínky, lze zásobu pytlů ponechat na paletě, kterou bude možné při hrozící povodni dočasně odvézt.

Kde hledat rady a pomoc?

V České republice v oblasti pelet působí Klastr Česká peleta nebo Asociace podniků topenářské techniky. U těchto spolků lze hledat radu a mezi jejich členy ty, kteří mohou odborně pomoci.

Doplněk a upřesnění od Ing. Zdeňka Lyčky

Dřevní peleta se po styku s vodou začne postupně rozpadat na původní surovinu, čili pilinu a dřevní prach. Na 1 m³ pelet je zapotřebí až 6 m³ pilin, tudíž peleta v krajním případě, kdy absorbuje velké množství vody, může změnit svůj objem až 6krát. Zpravidla, pokud nedojde k extrémnímu zaplavení, je nutné počítat se změnou objemu 3–4krát.

Dobře vyrobená peleta neabsorbuje vzdušnou vlhkost, ale nesmí přijít do přímého kontaktu s vodou. Nevadí ji vlhký sklep, ale kontakt s vlhkou stěnou či podlahou. Proto je důležité při plánování skladu pelet volit prostor, který vylučuje styk s vodou i v případě havárie. Při plánování skladu pelet v suterénu je vhodné se pokud možno vyhnout prostorám s vedením vodovodního či kanalizačního potrubí. Nebezpečný může být i kanál v podlaze případě velkých dešťových srážek.

Při plánování skladu pelet je proto nutné počítat s tím, že v případě havárie může peleta naboptnat, a tomu přizpůsobit skladový prostor. Pokud nemá při bobtnání vznikající směs „kam jít“, má sílu narušit i stavební konstrukci. Na fotografii je vidět případ z letošních povodní na Severní Moravě, kdy zaplavené pelety při bobtnání zbouraly zděnou příčku v suterénu mezi skladem pelet a garáží. Z původních 5 m³ pelet vzniklo až 20 m³ pilin.

Obr. Ukázky toho, co se stane po styku pelet s vodou (Foto a copy: Zdeněk Lyčka)

Literatura:

1. Wasser im Pelletlager – was tun? Deutsches Pelletinstitut
2. Dřevní peleta – normativní vlastnosti, rozdělení do tříd. Podíl malých částic. Ing. Zdeněk Lyčka. TZB-info, 2020.
3. DEPI-Infoblatt „Pelletlager bei Hochwasser“
4. Empfehlungen zur Lagerrung von Holzpellets. Basierend auf der EN ISO 20023:2018, Sicherer Umgang und Lagerung von Holzpellets in häuslichen und anderen kleinen Feuerstätten. proPellets Austria
5. Dřevní peleta – bezpečnostní požadavky pro skladování volně ložených pelet. Z. Lyčka. TZB-info, 2020.