Čína a USA přijaly pařížskou dohodu o klimatu
Čínský parlament ratifikoval mezinárodní dohodu o klimatu, která byla koncem loňského roku sjednána v Paříži a která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky.
Informovala o tom státní tisková agentura Nová Čína. Dokument o globální ochraně klimatu dnes oficiálně přijala i americká administrativa, uvedla o něco později agentura Reuters. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun následně ohlásil, že v New Yorku za účasti světových představitelů uspořádá slavnostní ratifikační ceremoniál.
"Tohle není boj, který by osamocená země, nehledě na její moc, mohla zvládnout sama," řekl americký prezident Barack Obama, který je na návštěvě Číny a zúčastní se od neděle summitu skupiny G20. "Jednoho dne to můžeme považovat za okamžik, kdy jsme se konečně rozhodli zachránit naši planetu," dodal.
"Naše odpověď na klimatické změny míří na budoucnost národa i celého lidstva," prohlásil Obamův čínský protějšek Si Ťin-pching.
Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě, druhé místo patří Spojeným státům. Obě země se podle AP podílejí na globálních emisích oxidu uhličitého 38 procenty.
Smlouva se stane závaznou, až ji ratifikuje 55 zemí produkujících nejméně 55 procent emisí skleníkových plynů. Před Čínou a USA dohodu podle agentury Reuters přijalo 23 zemí, včetně například Severní Koreje, jejichž souhrnný podíl na emisích však činí jen zhruba 1,1 procenta.
Generální tajemník OSN Pan je optimistický a očekává, že ke smlouvě do konce roku přistoupí dostatek států, aby se mohla stát závaznou. Zároveň ocenil USA i Čínu, že se spojily kvůli cíli, jehož lze dosáhnout jen společnými silami.
Čínský parlament dohodu ratifikoval den před zahájením summitu skupiny zemí G20 v čínském městě Chang-čou. Skupina G20 se na globálních emisích skleníkových plynů podílí zhruba 80 procenty. Na Čínu připadá více než pětina emisí, na Spojené státy téměř 18 procent a na Rusko 7,5 procenta, píše agentura Reuters.
Základním cílem pařížské dohody je udržet vzestup průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.
Zatímco většina státníků považuje dokument za silný, kritici mu vyčítají třeba to, že nestanoví závazné termíny omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí k dosažení zmíněného teplotního cíle nepostačí.
Na rozdíl od Číny navíc pařížskou dohodu za Spojené státy přijala pouze Obamova vláda a není jasné, zda to stačí k její právní závaznosti, která je podstatou pojmu "ratifikace". Republikáni, kteří ovládají Kongres, právní závaznost vládního podpisu odmítají a říkají, že dohoda, pokud má pro USA platit, musí mít souhlas Senátu, uvádí agentura Reuters. Ten nikdy žádnou mezinárodní klimatickou dohodu nepřijal. Od dohody, kterou podepsala pouze Obamova vláda, by tak kdykoli mohla příští americká administrativa odstoupit.
Podle agentury AP dohoda ratifikaci v Senátu nepotřebuje. Obamova vláda ji totiž neoznačila za oficiální mezinárodní dohodu.
Šéf Programu pro životní prostředí OSN (UNEP) Erik Solheim považuje dnešní krok Číny a USA za "vysoce důležitý". "Vůdčí role Číny a USA je klíčem k prosazení dohody z Paříže... Obě největší ekonomiky světa tím ukazují, že naše ekonomická budoucnost je nízkouhlíková a zelená," řekl.
Francouzský prezident François Hollande označil sdělení Pekingu a Washingtonu za "důležitý krok, který otevírá cestu pro vstup pařížské dohody v platnost na konci roku".
