Stanovení ceny ve smlouvách o dílo

Právní úprava smlouvy o dílo obsažená v novém občanském zákoníku vychází z právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku, což však neznamená, že by nová právní úprava byla pouze okopírovaná z obchodního zákoníku. Nový občanský zákoník zavedl některé významné změny.

Způsoby určení ceny díla
Cena díla může být určena přesnou částkou nebo rozpočtem.
Podle § 2586 nového občanského zákoníku je ale cena díla určena dostatečně určitě, pokud je dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určená alespoň odhadem. Pokud strany uzavřou smlouvu o dílo bez určení ceny díla platí, že cena díla je sjednána ve výši v jaké se platí za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

Nový občanský zákoník zvlášť upravuje situace, kdy zhotovitel chce/musí navýšit cenu určenou jedním z výše zmíněných způsobů. Nový občanský zákoník obsahuje pravidla chránící v těchto případech jak práva zhotovitele tak i objednatele.

Odhad
Pokud je cena určena odhadem a zhotovitel zjistí po uzavření smlouvy o dílo, že cenu bude třeba podstatně překročit, musí tuto skutečnost objednateli oznámit bez zbytečného odkladu. Táto skutečnost vyplývá z § 2612 nového občanského zákoníku. Neučiní-li tak zhotovitel bez zbytečného odkladu po tom, co potřebu zvýšit cenu zjistil, anebo zjistit měl a mohl, dojde k zániku jeho práva na zaplacení rozdílu v ceně. Objednatel má ale za této situace možnost od smlouvy o dílo odstoupit (poměrnou část původně určené ceny ale musí zhotoviteli v případě odstoupení zaplatit, má-li z částečného plnění zhotovitele prospěch). Objednatel je taktéž povinen odstoupit od smlouvy bez zbytečného odkladu po doručení oznámení o zvýšení ceny, jinak platí, že se změnou ceny souhlasí.

Pevná částka
Pokud je cena určena pevnou částkou, nemůže objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo vyšší náklady nebo úsilí, než bylo při podpisu smlouvy předpokládáno. Nový občanský zákoník ale zavedl v § 2620 odst. 2 novinku, zaměřující se na ochranu práv zhotovitelů. Tato novinka odstraňuje přílišnou tvrdost ustanovení o neměnnosti výše pevně sjednané ceny. Podle této novinky může soud rozhodnout na návrh zhotovitele o zvýšení pevně stanovené ceny za dílo nebo o zrušení smlouvy o dílo a o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že nastane zcela mimořádná a nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje. Toto pravidlo se samozřejmě uplatní pouze za situace, že se smluvní strany samy nedohodnou na zvýšení ceny za dílo.

Rozpočet se zaručenou úplností
Při stanovení ceny rozpočtem záleží při zvýšení ceny na tom, zda se jedná o rozpočet se zaručenou úplností, nezaručenou úplností, nebo o nezávazný rozpočet. Pokud je úplnost rozpočtu zaručená, nemůže zhotovitel požadovat jednostranné zvýšení ceny za dílo a tato může být změněna pouze dohodou stran, jak to vyplývá z § 2621 odst. 2 nového občanského zákoníku. To platí i za situace, že dojde např. ke zvýšení cen dodávek od subdodavatelů.

Rozpočet s nezaručenou úplností a nezávazný rozpočet
Cena díla určená podle rozpočtu s nezaručenou úplností nebo nezávazným rozpočtem slouží především k ochraně zhotovitele.
V § 2622 nového občanského zákoníku je stanoveno, že pokud je cena díla určená rozpočtem s nezaručenou úplností, zhotovitel je oprávněn požadovat zvýšení ceny za dílo, pokud došlo při provádění díla ke zjištění potřeby dalších činností, do rozpočtu nezahrnutých, které ale nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy o dílo. Při stanovení ceny díla nezávazným rozpočtem se zhotovitel může domáhat zvýšení ceny díla o částku, o niž se převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem, které byly původně zahrnuté v rozpočtu. Zhotovitel ale musí oznámit objednateli nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala nevyhnutelnost tohoto zvýšení ceny, jinak toto právo zhotovitele zanikne. Pokud objednatel se zvýšením ceny nesouhlasí, může soud rozhodnout o zvýšení ceny na návrh zhotovitele. Za situace, že zhotovitel bude vyžadovat zvýšení ceny určené podle rozpočtu s nezaručenou úplností o víc než 10 %, je objednatel oprávněn bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy o dílo. Toto ustanovení naopak chrání objednatele před možným neúměrným zvýšením ceny za dílo. Je nutno ale zdůraznit, že i v případě odstoupení od smlouvy bude objednatel povinen uhradit zhotoviteli část ceny za dílo odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu.

Rozdíl mezi rozpočtem s nezaručenou úplností a nezávazným rozpočtem je v tom, že u neúplného rozpočtu se bude moci zvyšovat objem např. spotřebovaného materiálu v případě, že v průběhu provádění díla dojde ke zjištění o zvýšené potřebě materiálu, která nebyla předvídatelná v době uzavření smlouvy o dílo (klasicky při smlouvách o dílo, kterých předmětem je oprava nebo přestavba budov). U nezávazného rozpočtu se zhotovitel může domáhat zvýšení ceny díla o částku, o níž se nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem, které byly původně zahrnuté v rozpočtu. Nezávazný rozpočet se tedy bude používat např. tehdy, kdy se bude předpokládat zvýšení cen materiálu. Nicméně zhotovitel bude muset prokazovat, že došlo ke zvýšení cen materiálu a že tyto vynaložené náklady byly nevyhnutelné.

Splatnost ceny díla
Velkou změnu, kterou zavedl nový občanský zákoník, představuje okamžik vzniku práva na zaplacení ceny díla. Nový občanský zákoník totiž v § 2610 výslovně stanovuje, že právo na zaplacení ceny díla vzniká až provedením díla, tj. jeho dokončením a předáním objednateli. Výjimka z tohoto pravidla je stanovena v případě, že se dílo provádí po částech. V takové situaci vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Za předpokladu, že si smluvní strany nesjednaly placení záloh a jedná se o dílo prováděné se značnými náklady, má zhotovitel právo požadovat přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

Zvláštní režim ceny za dílo upravuje nový občanský zákoník v případě skrytých překážek místa, kde má být dílo zhotoveno. Pokud zhotovitel při provádění díla zjistí skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, které znemožňují provést dílo dohodnutým způsobem, musí o této skutečnosti informovat objednatele a zároveň mu navrhnout změnu díla. Pokud nedojde k dohodě o změně smlouvy o dílo v přiměřené lhůtě, může kterákoliv smluvní strana od smlouvy o dílo odstoupit. V takovém případě má zhotovitel právo na část ceny díla provedenou do doby zjištění překážky.

Vzhledem k výše uvedenému je pro zhotovitele určitě nejvhodnější sjednat cenu na základě rozpočtu s nezaručenou úplností nebo na základě nezávazného rozpočtu, protože tyto způsoby stanovení ceny za dílo chrání zhotovitele. V žádném případě ale nemůžeme doporučovat uzavírání smluv o dílo bez určení ceny, a to zejména při větších stavebních projektech. V takovém případě totiž s největší pravděpodobností dojde k problémům s určením ceny díla, a ta se bude muset určovat na základě znaleckých posudků, což znamená zbytečné zvyšování nákladů pro obě smluvní strany.