ČSN ISO 1996-1
Akustika - Popis, měření a hodnocení hluku prostředí - Část 1: Základní veličiny a postupy pro hodnocení

ČSN ISO 1996-1

Tato část ISO 1996 definuje základní veličiny použité pro popis hluku v komunálních prostředích a popisuje základní postupy hodnocení. Rovněž stanoví metody hodnocení hluku v životním prostředí a poskytuje návod na predikci potenciální společenské odezvy na obtěžování dlouhodobou expozicí různými druhy hluku v životním prostředí. Zdroje zvuku mohou být oddělené nebo v různých kombinacích. Použití metody predikce odezvy na obtěžování se omezuje na území, kde lidé bydlí, a vztahuje se na dlouhodobé využití území.
Společenská odezva na hluk se může významně lišit i u zdrojů, které mají stejnou hladinu zvuku. Tato část ISO 1996 popisuje korekce pro zvuky, které mají různé charakteristiky. Pojem "hodnoticí hladina" se používá k popisu predikovaného nebo změřeného zvuku, k němuž byla přičtena jedna nebo více korekcí. Na základě těchto hodnoticích hladin se může odhadnout dlouhodobá společenská odezva.
Zvuky se hodnotí buď jednotlivě, nebo v kombinaci, přičemž je umožněno uvážit, pokud to odpovědné orgány požadují, speciální charakteristiky jejich impulzivnosti, tonality a nízkofrekvenčního obsahu a různé charakteristiky hluku silniční dopravy a dalších druhů dopravního hluku (jako např. letecký hluk) a průmyslového hluku.
Tato část ISO 1996 nestanovuje limity hluku v životním prostředí.
POZNÁMKA 1: V akustice může mít několik různých fyzikálních veličin popisujících zvuk vyjádřenou svoji hladinu v decibelech (např. akustický tlak, maximální akustický tlak a ekvivalentní akustický tlak). Hladiny odpovídající těmto fyzikálním veličinám se pro tentýž zvuk normálně liší. To často vede ke zmatkům, proto je nezbytné specifikovat základní fyzikální veličinu (např. hladinu akustického tlaku, maximální hladinu akustického tlaku a ekvivalentní hladinu akustického tlaku).
POZNÁMKA 2: V této části ISO 1996 jsou veličiny vyjádřeny jako hladiny v decibelech. Avšak některé země legálně vyjadřují základní fyzikální veličinu, jako je maximální akustický tlak v pascalech, nebo expozice zvuku v pascalech na druhou sekundách.
POZNÁMKA 3: ISO 1996-2 pojednává o určování hladin akustického tlaku.