ČSN ISO 12494
Zatížení konstrukcí námrazou

ČSN ISO 12494 (73 0034)

ČSN ISO 12494 vychází z koncepce mezních stavů ve spojení s metodou dílčích součinitelů, která se uplatňuje v ČSN EN 1990 a ČSN ISO 2394. Proti původním ČSN jsou zde podrobněji uvedeny jednotlivé typy námraz, jejich tvary, rozměry a hmotnosti a uvádí se základní informace o způsobu ukládání a kumulaci námrazy a ledovky na konstrukcích.
Tato mezinárodní norma popisuje obecné zásady, jak stanovit zatížení konstrukcí těmi typy námrazy, které jsou uvedeny v 1.2.
Pro případy, ve kterých se na určitou konstrukci přímo nevztahují pokyny této nebo jiné normy, uživatelé mohou použít zásady těchto norem. Uživatel však musí vždy zvažovat použitelnost (doporučení) normy pro konkrétní konstrukci.
Praktické používání všech dat uvedených v této mezinárodní normě má vycházet z jisté znalosti místa stavby. Je potřebné znát informace o velikosti "normálního" zatížení námrazou (= třídu námrazy) pro dané místo stavby. Pro mnohé oblasti však nemusí být tato informace k dispozici.
I v těchto případech může být tato mezinárodní norma užitečná, protože meteorologové nebo jiní zkušení pracovníci jsou schopni určit příslušnou třídu námrazy. V případě, že se tato třída použije při návrhu, výsledkem bude podstatně bezpečnější konstrukce, než kdyby se námraza v návrhu neuvážila.
Upozornění: Je nesmírně důležité, aby se konstrukce navrhla alespoň na odhadnutou hodnotu zatížení námrazou, než s námrazou nepočítat. Problematika, zda je množství námrazy stanoveno přesně, bývá méně důležitá. Zejména zatížení větrem může podstatně vzrůst jak vlivem větší exponované plochy, tak zvětšeného součinitele aerodynamického tlaku.