ČSN EN ISO 16890-4
Vzduchové filtry pro všeobecné větrání - Část 4: Metoda určující stanovení minimální zkušební účinnosti odlučování částic

ČSN EN ISO 16890-4 (12 5009)

Tento dokument ustanovuje metodu úpravy ke stanovení minimální hodnoty frakční účinnosti při zkoušce.
Tato část normy je určena pro použití ve spojení s ISO 16890 1, ISO 16890 2 a ISO 16890 3, a poskytuje související zkušební požadavky pro zkušební zařízení a klimatizační skříň, jakož i postup následující úpravy.
Metoda úpravy popsaná v tomto dokumentu se vztahuje na zkoušené zařízení se jmenovitou čelní plochou 610 mm × 610 mm (24 palce × 24 palce).
Tento dokument se vztahuje na filtrační prvky pro odlučování částic pro všeobecné větrání s hodnotou účinnosti ePM1 menší nebo rovnou 99 % a hodnotou účinnosti ePM10 větší než 20 %, zkoušené podle postupů stanovených v řadě ISO 16890.
POZNÁMKA - Dolní mez pro tento zkušební postup je stanovena na minimální hodnotu účinnosti ePM10 20 %, protože u zkoušených filtračních prvků pod touto hranicí účinnosti by bylo velmi obtížné splnit požadavky na statistickou platnost tohoto postupu.
Filtrační prvky použité u přenosných pokojových čističek vzduchu jsou vyčleněny z předmětu tohoto dokumentu.