ČSN EN ISO 16890-3
Vzduchové filtry pro všeobecné větrání - Část 3: Stanovení účinnosti gravimetrické metody a odporu proti proudění vzduchu pomocí hmotnosti zachyceného zkušebního prachu

ČSN EN ISO 16890-3

Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 16890-3:2016, která nahrazuje normu EN 779:2012. Série norem ISO 16890 popisuje zařízení, materiály, technické specifikace, požadavky, způsobilost a postupy k vytvoření laboratorních provozních parametrů a klasifikace filtrů podle účinnosti odlučování, založené na změřené frakční účinnosti a převedené do systému uváděných parametrů ePMx. Symbol ePMx označuje účinnost zařízení na čištění vzduchu pro částice s opticky stanoveným průměrem mezi 0,3 m a x m.
ČSN EN ISO 16890-3 blíže určuje zkušební zařízení a zkušební metody použité pro měření gravimetrické účinnosti a odporu při průtoku vzduchu vzduchových filtrů pro všeobecné větrání. Podle postupu uvedeného v této normě se provádí zkouška jímavosti filtru a stanovuje hodnota počáteční odlučivosti na zátěžový prach u filtračního prvku. Tato část normy je určena pro použití ve spojení s ISO 16890-1, ISO 16890-2 a ISO 16890-4.
Norma obsahuje tyto kapitoly: 1 - Předmět normy, 2 - Citované dokumenty, 3 - Termíny a definice, 4 - Značky a zkratky, 5 - Obecné požadavky na zkoušené zařízení, 6 - Zátěžový prach, 7 - Zkušební zařízení, 8 - Způsobilost zkušební tratě a zařízení, 9 - Sled zkoušky u zatěžování prachem, 10 - Uvádění výsledků. Dokumentace ČSN EN ISO 16890-3 (12 5009) byla vydána v červnu 2018.