ČSN EN ISO 16000-10
Vnitřní ovzduší - Část 10: Stanovení emisí těkavých organických látek ze stavebních materiálů a nábytku - Metoda zkušební cely

ČSN EN ISO 16000-10

Normy řady EN ISO 16000 jsou určeny pro měření kvality vnitřního ovzduší. Tato část EN ISO 16000 uvádí obecnou laboratorní zkušební metodu pro stanovení emisí těkavých organických látek (VOC) z nově vyrobených stavebních materiálů nebo z nábytku za určených klimatických podmínek. Tuto metodu lze použít i pro starší materiály. Získané emisní údaje lze využít k výpočtu koncentrací VOC v modelové místnosti. S ohledem na definici zkušební emisní cely lze rovněž provádět nedestruktivní měření emisí stavebních materiálů přímo na místě v budovách. Postup tohoto měření není uveden v této části EN ISO 16000.
Odběr vzorků, přeprava a uchovávání zkoušených materiálů spolu s přípravou zkušebních vzorků jsou popsány v EN ISO 16000-11. Metody odběru a analýzy vzorků vzduchu pro stanovení VOC jsou popsány v EN ISO 16000-6 a EN ISO 16017. Stanovení formaldehydu emitovaného dřevitými deskami je uvedeno v EN 717-1:2004 a ISO 12460-1. Při stanovení emisí formaldehydu je však v případě dřevitých panelů a ostatních konstrukčních materiálů možno použít rovněž tuto část EN ISO 16000. Postup měření emisí formaldehydu je popsán v EN ISO 16000-3.
Tato část normy EN ISO 16000 popisuje podstatu metody, systém zkušební emisní cely, provedení emisních zkoušek a výpočet emisních veličin z naměřených údajů. Norma uvádí podmínky použití a požadavky týkající se všech zkušebních emisních cel včetně příkladu zkušební emisní cely. Norma obsahuje závazné postupy prokazování a řízení jakosti. Normu doplňuje seznam literárních odkazů.