ČSN EN 303-1

Tato norma platí pro kotle určené k ústřednímu vytápění v provedení s hořáky a s ventilátorem do jmenovitého tepelného výkonu nejvýše 1 000 kW. V souladu s pokyny výrobce jsou tyto kotle provozovány buď s podtlakem ve spalovací komoře (kotle s přirozeným tahem), nebo s přetlakem ve spalovací komoře (přetlakové kotle). Tato norma stanoví nezbytnou terminologii, požadavky na materiály a jejich zkoušení a požadavky na značení kotlů pro ústřední vytápění. Zvláštní požadavky na kotle, které mohou být provozovány s otevřenou soustavou pro odvádění spalin, jsou obsaženy v prEN 303-4. Požadavky této normy platí pro kotle určené k ústřednímu vytápění, které jsou zkoušeny na schváleném zkušebním zařízení.
Kotle podle této normy jsou určeny pro otopné soustavy ústředního vytápění, v nichž se jako teplonosné látky používá voda, jejíž nejvyšší provozní teplota je omezena na 100 °C. Nejvyšší přípustný provozní přetlak je 8 bar. U kotlů s vestavěným nebo připojeným ohřívačem vody (zásobníkové nebo průtokové ohřívače vody) platí tato norma pouze pro ty části ohřívače pitné (užitkové) vody, které jsou při provozu vystaveny nezbytným provozním podmínkám kotle pro ústřední vytápění (otopná část). Tato norma neplatí pro kotle na plynná paliva s atmosférickými hořáky, pro kotle na pevná paliva, pro kondenzační kotle na kapalná a plynná paliva, pro kotle s odpařovacími hořáky na kapalná paliva a pro nízkoteplotní kotle. Pro tyto kotle existují další požadavky.
POZNÁMKA - Nízkoteplotní kotle jsou kotle, které jsou provozovány s proměnnou teplotou teplonosné látky (vody) nejvýše 40 °C, nebo kotle, které nemohou být nastaveny na teplotu teplonosné látky vyšší než 55 °C.