ČSN EN 13384-2

Tato část EN 13384 stanoví metody tepelně technického a hydraulického výpočtu, charakteristické pro společné komíny.
Tato část EN 13384 zahrnuje tyto dva případy, buď:
a) je-li na komín připojeno více než jeden kouřovod od jednoho nebo více spotřebičů, s uspořádáním do většího počtu sopouchů; nebo
b) je-li na komín připojen jeden společný kouřovod od více spotřebičů v kaskádovém uspořádání.
Řešení s vícenásobným připojením, při kaskádovém uspořádání, je zahrnuto do případu a).
Tato část EN 13384 pojednává o komínech provozovaných při podmínkách podtlaku (přitom mohou v kouřovodu být podmínky přetlaku) a o komínech provozovaných při podmínkách přetlaku a platí pro komíny s připojením spotřebičů na kapalná, plynná a pevná paliva.
Tuto část EN 13384 nelze použít u:
- komínů s různými tepelnými odpory nebo různými průřezovými plochami v jednotlivých úsecích komína. Pře-nos tepelných ztrát nebo zisků nelze v jednotlivých úsecích zaznamenat;
- komínů s otevřenými topeništi, např. s otevřenými krby nebo u komínů s určením pro otevřený provoz;
- komínů sloužících různým druhům spotřebičů z hlediska přirozeného tahu, pomocného ventilátoru, přetlakového hořáku nebo spalovacího zařízení. Podpůrný ventilátor s přerušovačem tahu mezi ventilátorem a komínem se považuje za spotřebič s přirozeným tahem;
- komínů s připojenými spotřebiči z více než 5 podlaží (to neplatí pro tlakově vyvážený komín);
- komínů, do kterých jsou připojeny spotřebiče, u nichž není nasávání, otvorem nebo průduchem, přivádějící vzduch v tlakově stejném místě (např. na jedné stěně fasády budovy).
Pro přetlakové komíny platí tato část pouze v případě, že spotřebič, který není v provozu, je spolehlivě oddělen pro případné zpětné proudění spalin.