Termokamery pro nemocnice II – možná úskalí instalace

• I. část: Termokamery pro nemocnice – něco málo k nasazení a využívání termokamer

„Papírové“ parametry

Kamery vycházející z diagnostického prostředí jakožto zdravotní elektrické přístroje mají jednu zásadní nevýhodu. Už od počátku vývoje musí splňovat požadavky souvisejících standardů a norem. A to nejen tří již citovaných. Každý výrobek prochází řadou kalibračních zkoušek (v Čechách oblíbené „Ujištění o prohlášení o shodě“ nestačí) a pokud je pro některé technické parametry (například „Pracovní rovina objektu“ dle IEC 80601-2-59 čl. 201.12.2.103) k dispozici výpočet, tak je závazný. Lze se tak následně spolehnout i na to, že údaj uvedený v prezentaci a na propagačním letáku se bude shodovat s výsledkem měření v místě instalace.

Hlavně o něm ale kromě výrobce ví nejen každý distributor, řadový prodejce, ale i realizační firma. A všichni vědí, že po montáži je čeká ověření všech vlastností kamery. Není to jen o tom navrtat 4 hmoždinky, zapojit konektor a po konstatování „Stěrače stírají, ostřikovače ostřikují“ podepsat předávací protokol.

Krátká historie bezpečnostních IP kamer je na hře s údaji bohužel založena. Než se někteří PPT specialisté v oboru naučili počítat pro srovnávání citlivosti rozdílných kamer (šlo o sladění parametrů jako je clonové číslo, elektronická uzávěrka, AGC a IRE), tak mnoho instalovaných kamer „vidělo“ jen po ránu a odpoledne. Tedy ve chvílích, kdy slunce nesvítilo ani málo a ani moc.

Uběhlo několik let a nepočítá se už vůbec – máme totiž integrovaný IR přísvit. Pozitivní je, že co se stal nedílnou součástí snad každé kamery, tak vidí i v noci. Sice často jen duchy a na poloviční vzdálenost, než je v přiložené dokumentaci uvedeno – ale co, komu by to vadilo.

Reakce jednoho z prodejců na dotaz týkající se rozdílu dosahu přisvětlení v situaci, kdy papírové materiály uváděly 30 metrů a realita nebyla ani 20: „To víte, čínský metr. Co byste za tu cenu čekal.“, nepotřebuje další komentář.

A přitom v platné normě ČSN EN ICE 62676-5 „Dohledové videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 5: Specifikace dat a kvalita obrazu pro kamerová zařízení“ je v čl. 5.4.6 „Provozní vzdálenost zorného pole infračerveného osvětlení“ podrobně popsáno nejen jak parametry tohoto pole testovat, ale i jaká je povolená odchylka. A 20 metrů z 30 určitě nesplňuje dosti benevolentní toleranci 10 % platnou pro krajní polohy snímané scény.

No a ověřovat něco složitějšího? Například určit, do které ze tří tzv. nebezpečných vzdáleností integrovaný přísvit patří, tedy znát údaje o době expozice s trvalým pozorováním a expoziční vzdálenost s nejkratší doporučenou vzdáleností kamery (ČSN EN 62471 – „Fotobiologická bezpečnost světelných zdrojů a soustav světelných zdrojů“ – norma kromě jiného určuje meze ozáření, referenční techniky měření a klasifikační schéma pro stanovení a kontrolu rizika, plynoucích pro živou tkáň ze všech elektrickou energií napájených nekoherentních širokopásmových zdrojů optického záření, včetně zdrojů se světelnými diodami) – kdo by se tím zaobíral. Normální člověk se přeci do červeného mihotavého světla nedívá, tak si zrak poškodit nemůže.

Pak se nedivme, že údaj o nejistotě měření (pojem z normy IEC 80601-2-59) termální části kamery se mezi lednem a dubnem tohoto roku v některých dokumentech změní z číselné hodnoty vyšší než +/−1 °C na nižší než +/−1 °C. To nedokáže ani změna firmware.¹⁾

A že k daným produktům existují upravená videa a další nástroje z tzv. fake marketing? No a co - to není jako prodávat předražené dveřní kování (dle Policie České republiky vyšetřováno jako trestný čin),²⁾ to je jen drobné matení zákazníka.

Když půjdeme (až se něco opravdu stane) do důsledku, tak zcela jistě zjistíme, že vše způsobila chyba při montáží a vinen bude montážník. A důvod? Je prostý, neupozornil objednatele na možná úskalí jím požadované instalace. A že jich může být.

Foto © remotevfx – stock.adobe.com

Možná úskalí instalace

Když se vrátíme k již zmiňované slavné dodávce švýcarských kamer pro MZd z Číny, do které se tak dobře trefuje, tak si (například s využitím obsahu článku Většina termokamer od státu zůstala ve skladech. Kraje si stěžují na ‚hloupost‘ v darovací smlouvě publikovaném dne 29. 5. 2020 na portále iROZHLAS) můžeme položit několik otázek k budoucnosti těchto kamer.

• Kdo bude odpovědný za jejich instalaci a bude k jejich provozu nutná servisní smlouva?
• Jak dlouhá je vlastně (nejen na rychlododávku ze Švýcarska) záruční doba a čím je podmíněna?
• Kdo zařídí školení personálu a proběhne zkušební provoz?
• Nebude vzhledem k umístění kamery potřeba projekt/projektová dokumentace?
• Stačí samotná kamera anebo je potřeba další HW, SW, metodika?
• Atd.

Ale také i netechnicky znějící otázka: „Je něco z výše uvedeného v ceně dodávky?“ Na tu si můžeme odpovědět hned a stačí krátce – nejspíše ne, to už musí nemocnice, pečovatelské domy a další obdarované subjekty samy.

A odpovědi na předchozí dotazy? Zkusme to.

Jedno víme jistě, kameru koupilo ministerstvo. Darovací smlouvou budou převedeny na kraje, které je kvůli možné pokutě nemohou převést na další subjekt. Nebudou tedy v majetku konečného uživatele (provozovatele).

Vlastní převod ale na zprovoznění nestačí. Pro instalaci budou nutné minimálně „jedny ruce se šroubovákem“. Odborná firma ale ne. V lepším případě se najde ochotný technik z firmy s kvalifikací v elektrotechnickém oboru, v tom horším a obvyklejším dojde ke zmocnění místní údržby. Dále se zapojí místní IT oddělení a něco by už mohlo fungovat.

Na pár drobností jsme ale zapomněli:

• Na konzultaci s místním hasičem. Je to potřeba? Nejspíš ano. Kamery se budou nejčastěji instalovat poblíž recepce či vchodu a někde tady končí chráněné únikové cesty – CHÚC³⁾ nebo je v místě montáže dokonce evakuační shromaždiště. A zde platí, že jakýkoli nový kabel (a kamera i v tom nejlepším případě minimálně jeden potřebuje) či překážka představuje nové požární zatížení a je potřeba k tomu tak přistupovat. Minimálně posoudit a podepsat nějaké dokumenty. Kdo by chtěl v budoucnosti nést případné následky, že?
• Na projekt/projektovou dokumentaci. Je opravdu nutná? Výklady se budou různit. Ale nezapomeňme, že jsme ve státní správě, kde dost často pravá ruka neví, co dělá levá, a tak by měla být k dispozici minimálně dokumentace skutečného stavu. O několik let později, například při rekonstrukci, bude někoho určitě zajímat, co to je za osamocenou lištu v podhledu.
  A bude nám stačit jen část týkající se vlastní slaboproudé elektroinstalace? Neměla by. Ať už kamera stihne v jednom záběru vyhodnotit najednou teplotu 10 nebo 34 osob, tak pro bezproblémový provoz bude v rámci instalace vhodné řešit i drobné poziční úpravy s cílem vytvořit něco jako zpomalovací meandr se značením na podlaze – minimálně směrovky kvůli pohybu a značky s vymezením místa detekce. Nejsme u zadního vchodu pro výdej tříděného odpadu, ale v místě značného pohybu osob a lékařské techniky a měli bychom to vzít v potaz.
• Potřebujeme k provozu kamery něco dalšího – podpůrný hardware, software či něco jako metodiku? V každém případě ano. I kdybychom zvažovali jen prosté měření, což je v praxi kamera napojená přímo na monitor, tak ani ten (nejen v dodávce pro MZd) nebyl přibalen jako příslušenství a žádný z obdarovaných subjektů je nemá jen tak skladem. Nejspíše si je bude muset každý provozovatel koupit.
  Vzhledem k tomu, že jen málokdo se spokojí s prostým sledováním, tak investice budou narůstat: switch, počítač, úložiště, server, propojení databází s ostatními systémy. Inu proč ne – máme Porsche, tak by byla škoda nechat ho pod plachtou v garáži.
  A ještě ta metodika, tu zcela jistě potřebujeme taky, minimálně instrukce pro personální oddělení, tiskové mluvčí, recepci a ostrahu. Jedni by měli by vědět, co říkat, když se někdo zeptá a druzí jak postupovat, až se něco stane. A nějaké papíry směrem k GDPR? Pochopitelně také, ale to je na samostatné téma.
• Zaškolení a zkušební provoz? No, popravdě – na to nebude čas. Kdo by nás taky školil, ze Švýcarska nikdo nepřijede a technik který propojoval kabely, taky není proškolen od výrobce a s nastavením v souladu s již zmiňovanou normou řady IEC 80601 nemá zkušenosti.
• Záruční doba, servis, odpovědnost? Svým významem samé nepopulární pojmy. Ve stavebnictví dokáží stavební firmy od dodavatelů slaboproudých systémů a zdravotnických zařízení získat záruku i 60 měsíců. Navíc se nejčastěji jedná o ucelenou dodávku s předem danými podmínkami jejího plnění a to včetně všech výjimek daných (ne)podepsáním servisní smlouvy. Jestli získalo MZd alespoň 24 měsíců a za jakých podmínek, to nikde uvedeno není.
• Standardem většiny jarních zrychlených dodávek bezpečnostních kamer (podobně jako roušek a respirátorů) byla záruka 12 nebo 24 měsíců s platbou předem.

Kdo bude odpovědný za instalaci jako celek? Bude k jejich provozu nutná servisní smlouva? Atd. Při každé odpovědi na kterýkoli z původních pěti dotazů se nabízejí další a další. Jsou sice založeny na dlouholetých zkušenostech z praxe, ale ani v té se už nikdo moc neptá.

Nemá cenu předbíhat. Ono to nějak dopadne a ať už bude kamera darovaná nebo koupená, tak nějak fungovat bude, že to bude nejspíš provoz na bázi tzv. Cargo cultu,⁴⁾ tedy že pouhá přítomnost prvku (zde kamer) je víc než fakt, jestli správně funguje.

A rychlý závěr pro dnešek? Nejprve je na místě připomenout skutečnost, o které jsme se zmínili již v první části článku. A to, že pomocí bezpečnostních kamer diagnostikujeme jenom jako – tedy bez norem, předpisů či pravidel a že hlavní roli hraje obchodní um a cena.

Pokud by tomu totiž bylo jinak, tak by si už snad někdo všimnul celkem zásadního rozporu mezi informací obsaženou v úvodu (veřejně přístupném) k normě ČSN EN IEC 80601-2-59 ed. 2 „Tento dokument popisuje ME PŘÍSTROJ, který využívá infračervenou technologii pro detekci přirozeně vyzařovaného tepla na povrchu pokožky OBLIČEJE. Tento ME PŘÍSTROJ může být využíván k odlišení osob s horečkou od osob bez horečky na vstupních místech do země či výstupních místech ze země a na vstupech do budov s kontrolovanými podmínkami prostředí, což může pomoci zabránit šíření přenosných onemocnění. Hodnocení osob za proměnlivých podmínek prostředí nemusí být zcela přesné, bylo však prokázáno, že oblast přiléhající mediálně k vnitřnímu koutku oka je spolehlivým místem měření a je zásobována vnitřní krční tepnou.“ ⁵⁾ a záběry z propagačních materiálů tzv. ME PŘÍSTROJŮ, na kterých jsou procházející osoby převážně s černými brýlemi na očích.

¹⁾ změna firmware… u bezpečnostních kamer je celkem obvyklé, že aktualizací jejich firmware dochází i ke změnám „na hardware“ – například ke změně využití aktivních pixel na snímacím čipu. V praxi je následně možné, že záběr z takto aktualizované kamery je menší či větší.

²⁾ postup PČR v problematice předraženého dveřního kování … v této souvislosti (opět z oblasti bezpečnosti) se nabízí přirovnání k prodejcům předraženého zboží. Ale i u takto provedeného obchodu, kdy prodejci nabízejí předražené zboží (konkrétně mechanické bezpečnostní zámky a kování), tyto výrobky mají potřebné certifikáty a fungují, jen jsou několikanásobně předražené. Zákazník tedy není klamán nekvalitní službou – je „jen“ napálen cenou. Zdroje: https://www.tzb-info.cz/bezpecnost/19007-dohledova-a-poplachova-prijimaci-centra-zvyklosti-a-normy-1-cast; https://tydenikpolicie.cz/kriminaliste-z-prahy-iv-objasnili-serii-podvodu-spachanou-na-seniorech/

³⁾ chráněné únikové cesty – CHÚC… jsou navrhovány tak, aby poskytly bezpečný pobyt osob po dobu jejich evakuace do bezpečného prostoru a jako na takové jsou na ně kladeny speciální požadavky. Zdroj: https://www.tzb-info.cz/pozarni-bezpecnost-staveb/13656-unikove-cesty

⁴⁾ Cargo cult… v obecném významu jev, kdy po setkání dvou kultur – vyspělejší a primitivnější – začne primitivnější kultura uctívat tu vyspělejší a napodobovat některé aspekty, které se s ní vážou. V případě aktuálního způsobu nasazování termokamer, u neinvazivního screeningu horečnaté teploty, v tuzemských podmínkách se nabízí nejen srovnání „Diagnostická versus bezpečnostní kamera“, ale také „Zabezpečeno poplachovým zabezpečovacím systémem versus zabezpečeno kamerových systémem“. Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cargo_kult

⁵⁾ ČSN EN IEC 80601-2-59 – zdroj: http://csnonlinefirmy.agentura-cas.cz/html_nahledy/36/509133/509133_nahled.htm