Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Termokamery pro nemocnice – něco málo k nasazení a využívání termokamer

Michal Randa, redakce

Přesnost těch nejvyspělejších kamer se vyrovná běžným bezkontaktním domácím teploměrům, oproti nim se však několikanásobně zvyšuje rychlost měření a odbavení osob vstupujících do budovy. Co se týká měření teploty při vstupu na pracoviště, je zásahem do osobní integrity člověka.

Vypadá to celkem jednoduše. Z médií víme, že jedním z „klíčových“ nástrojů proti šíření onemocnění COVID19 jsou termokamery. Kdo má zvýšenou teplotu, ten je brán jako potencionální riziko (až 90 % indikovaných případů onemocnění COVID19 je doprovázeno zvýšenou teplotou) a kamera, ten mocný nástroj dnešní doby, to jako obvykle dokáže zjistit na první pohled.

Tak proč ji – když ji některým z nás navíc pořídí samo ministerstvo – nepoužívat, že? Víme však vůbec, co vše je s takovouto montáží spojené?

Prvotním podnětem k níže uvedenému textu byla mediální smršť na téma „Dodávka cca 500 švýcarských kamer pro Ministerstvo zdravotnictví České republiky z Číny“. Nicméně bavit se do nekonečna o tom, jestli byl pro dodávku nutný zahraniční partner, jestli bylo období mezi objednáním a dodáním obvyklé, jestli a kde již fungují, výsledek již neovlivní. Bylo objednáno, alespoň z části je již také obratem dodáno a bude snad i zaplaceno. A ty řeči kolem? Každý si stejně věří tomu svému.

První z otázek pro pokračování textu zní: „Proč se tímto tématem ještě zabývat a proč si ho nenechat jen k debatě u piva, jako jsme to již udělali u mnohem závažnějších témat?“

Například u respirátorů – viz související článek „Norma na hodnocení respirátorů je nastavena zejména na kontrolu kvality, ale ne těsnosti“, kde jsme se jen na základě orientace v názvosloví (filtrační účinnost / celková účinnost) u některých modelů dostali z účinnosti kolem 90 % až na 40 %. Ale to nám nevadí, je to pořád lepší než nic (0 %).

Anebo u ochrany našich osobních údajů – viz článek „Měření teploty při vstupu na pracoviště v době koronavirové pandemie“. Zde nám obecné vyjádření kompetentního Úřadu říká, že uložená fotografie obličeje s doplněnou teplotou je osobní údaj jen někdy. Ani to nám nevadí. Tak proč řešit kamery?

Odpověď je jednoduchá – není totiž kamera jako kamera.

Diagnostická¹⁾ x Bezpečnostní kamera

Kde začít? Nejlépe u informací o zaběhlých standardech nákupu a prodeje takovéto technologie.

Na českých internetových stránkách výrobců, autorizovaných distributorů a různých prodejců se obvykle dozvídáme jen samé příznivé zprávy. V bezpečnostním oboru, kde kamery posledních pár let hrají prim – zvládají totiž vše, co jiné certifikované produkty²⁾ ne, o svém sortimentu konkurenční firmy navzájem nepíší. Není to ale proto, že by bylo srovnávání zakázané anebo, že by se navzájem ctily (průběhy veřejných zakázek z několika posledních let, které jsou plné odvolávání se a stížností svědčí o opaku). Příčinou je prostý fakt, že až na drobné výjimky všichni dovážejí všechno – viz „Přehled výrobců a prodejců IP kamer na českém trhu“.

Aneb navzájem znají neduhy (omlouvám se – „vlastnosti“) svého zboží a kritikou konkurence by přitížily i sami sobě. Oborový kodex etiky³⁾ („Členové dbají na to, aby nezneužili technické neznalosti zákazníka, poskytli mu pravdivé informace a seznámili jej s komplexním a systémovým přístupem k zajištění kvalitní ochrany majetku, osob a informací, které nabízí, a to vše při plném respektování požadavků zákazníka.“) je v porovnání s potřebou pravidelného naplňování měsíčního plánu luxusem, který si obvykle nemohou dovolit. A že jde o bezpečnost? Ale kde že, vždyť je to už jen business.

Dění posledních týdnů ale přiblížilo dva dříve neprotínající se obory. Specializovaní odborníci vědí, že nabídka trhu termálních kamer k využití pro termografický screening v sobě skrývá nejen diagnostické, ale také bezpečnostní kamery. Vědí to však také obchodníci, jejich potencionální zákazníci a zadavatelé veřejných zakázek? Ne vždy. Na této úrovni platí, že čím víc funkcí a vychytávek nabízený produkt může poskynout – tedy je-li na papíře představován jako „Clever & Smart“, tím větší má šanci. Druhou z otázek, která se nabízí, je „Víme, co vlastně kupujeme, případně poptáváme?“ Uveďme si základní (z reálné praxe vycházející) ilustrační příklady.

Diagnostické termokamery: Jeden z úřadů státní správy si v rámci dvou veřejných zakázek pořídil celkem 8 termálních kamer. Jak název zakázky („Termokamery FLIR pro detekci zvýšené teploty KORONAVIRUS – 190/20“), tak i její popis („Termokamery FLIR T540⁴⁾ a T840⁵⁾ se speciální funkcí Screening pro detekci zvýšené teploty osob s možným virovým onemocněním – chřipka, SARS, MERS, COVID-19) jasně určují účel nasazení. A ačkoli kamery navíc v základu disponují funkcemi jako je:

hlasová anotace pořízených snímků (zabudovaný mikrofon),
možnost třídění snímků do jednotlivých složek velmi urychluje následné zpracování naměřených dat (systémové ukládání snímků pro podporu automatizovaného třídění),
detekce velmi malých detailů (funkce makro módu),

tak jejich jediným výstupem bude diagnostika v teplotním rozsahu (tedy termosnímek) a to při použití v aplikacích v rozsahu od vědy a výzkumu až po stavebnictví. Kamery vyhovují i přes to, že disponují rozlišením do 1 megapixelu (pro tuto konkrétní zakázku jde o rozlišení 320x240, 464x348 pixel).

Bezpečnostní termokamery: Některé další úřady, ministerstva a nemocnice si pořídily kamery pod obecněji formulovaným názvem zakázek (např.„Termokamera 1ks“) i popisem („Termokamera).

V prvním z příkladů je to už na první pohled jasné. Zákazník ví, co chce a také to dostane. Dodané zboží nezklame – obvyklý prodejce/dodavatel/výrobce těchto produktů bude mít dlouholeté zkušenosti buď z oboru diagnostických systémů anebo působí v oblasti bezdotykového měření teploty. A vzhledem k historii vývoje takovéhoto výrobku si zde můžeme být jisti, že prováděná měření budou vycházet alespoň z některé z těchto norem:

ČSN ISO 18434-1 „Monitorování stavu a diagnostika strojů – Termografie – Část 1: Všeobecné postupy“ – norma popisuje všeobecné zásady a postupy při použití termografické techniky pro monitorování stavu a diagnostiku strojů a jejich dílů. V normě jsou dále popsány jednotlivé termografické techniky a jsou zde uvedeny termíny a definice týkající se termografie, které by měly být používány všude tam, kde se používá termografická technika obecně.
ISO / TR 13154: 2017 „Zdravotnické elektrické přístroje – nasazení, implementace a provozní pokyny pro identifikaci osob s horečkou pomocí screeningového termografu“ – dokument poskytuje obecné pokyny pro rozmístění, implementaci a provoz screeningového termografu určeného k použití pro neinvazivní screening teploty jednotlivců při neinvazivních teplotách v podmínkách vnitřního prostředí, aby se zabránilo šíření infekce.
ČSN EN IEC 80601-2-59 ed.2 „Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-59: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost termografů pro screening horečnatých stavů u lidí“ – norma upravuje základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost termografů pro screening, určených pro provádění jednotlivého neinvazivního screeningu horečnaté teploty u lidí za kontrolovaných podmínek prostředí. Využívá se infračervená technologie pro detekci přirozeně vyzařovaného tepla na povrchu pokožky obličeje. Toho lze využívat k odlišení osob s horečkou od osob bez horečky na vstupních místech do země či výstupních místech ze země a na vstupech do budov s kontrolovanými podmínkami prostředí, což může pomoci zabránit šíření přenosných onemocnění

Ve druhém z ilustračních případů dojde nejspíše k nákupů tzv. „bi-spektrální“ kamery, jejímž výrobcem bude společnost, jejíž historie vychází z působení v oblasti bezpečnostních kamerových systémů a prodejcem kdokoli.

Dle aktuálně platné terminologie se už ale pohybujeme v oblasti tzv „Video surveillance systems“ (Dohledové videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích, dříve známé jako tzv. CCTV sledovací systémy pro použití v bezpečnostních aplikacích). Podle § 9 návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti spadá tato oblast pod tzv „Technické služby“⁶⁾.

Následně dodané „bezpečnostní termokamery“ budou obvykle v základní sestavě disponovat dvěma objektivy a snímači (termální + optický) s parametry rozlišení od 160x120 do 384x288 pixel pro termální spektrum. A od 1.920x1.080 do 2.688x1.520 pro optické spektrum – tedy s parametry pro záznam ve více než FullHD videu. Záznam bývá u těchto kamer prováděn samostatně z termální i optické soustavy (plus s doplňkovými metadaty).

Oproti diagnostickým kamerám mají pochopitelně i více funkcí. Nejvíce žádané parametry jsou:

schopnost detekovat a sledovat osoby s vyšší tělesnou teplotou na veřejných místech i při vyšší koncentraci osob,
SMART funkce typu detekce rozpoznání obličeje (v módu s rouškou i bez), detekce vzniku požáru, detekce překročení čáry, vstup a výstup z oblasti,
systémová i otevřená komunikace s dalšími technologiemi.

Detailnější porovnání diagnostických a bezpečnostních kamer je bohužel takřka nereálné. Předpis, norma, nebo jakýkoli dokument, který by řekl, kde je (mimo laboratorní činnost) která kamera vhodnější, není k dispozici. Parametrů ke srovnání jsou aktuálně desítky a když vlastně „diagnostikujeme jenom jako“ – tedy bez norem předpisů a pravidel, tak hlavní roli bude hrát obchodní um a cena.

Nebudeme se tedy ani podivovat nad tím, že zakázky na diagnostické termokamery (vyjma již zmiňovaných 500 kamer od f. AVASTECH pro MZd) získávají firmy, které dlouhodobě působí v oblasti bezdotykového měření teploty. A dodavateli kamer, u kterých je měření teploty jen jednou ze SMART funkcí, se stávají naopak firmy z často naprosto odlišných oblastí podnikání.

Závěr

Rychlý (jinak to dnes ani nejde) závěr? Ideální budou slova klasika: „No nekupte to, když to je tak levný“ – myšleno ty bezpečnostní kamery. Málokdo si však uvědomuje, že kamera je pouhý produkt, ne systémové řešení. Ale o tom až příště.

Odkazy / Literatura

¹⁾	Diagnostická x Bezpečnostní kamera – tato, v článku dále používaná terminologie není odborně v pořádku. Byla však zvolena pro jednodužší čtení. Použitý termín „Diagnostická kamera“ v kontextu článku nahrazuje odborné termíny jako: „ME přístroj pro screening horečnatých stavů u lidí“, nebo „Termograf pro screening“ a například „Infračervená termografická kamera“, ale také „Radiometrická kamera“. Použitý termín „Bezpečnostní kamera“ v kontextu článku nahrazuje odborné termíny jako: „VSS kamera“, „síťová kamera“, ale také „ IP kamera“ a „CCTV kamera“.
²⁾	Certifikované produkty – viz. „Seznam certifikovaných technických prostředků“ https://www.nbu.cz/cs/informacni-centrum/seznamy/seznam-certifikovanych-technickych-prostredku/
³⁾	Oborový kodex etiky – citace v textu je použita z dokumentu „Kodex etiky člena Asosiace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm“, kapitola II. Zásady chování členských firem ve vztahu k zákazníkům. viz „Etický kodex AGA – Asociace Grémium Alarm“ https://www.gremiumalarm.cz/clenstvi/prihlaska/
^4,5)	Termokamery FLIR T540 a T840 se speciální funkcí Screening pro detekci zvýšené teploty osob s možným virovým onemocněním – chřipka, SARS, MERS, COVID-19 – cílem článku není propagace těchto dvou konkrétních modelů, není zde ani snaha hodnotit správnost požadavku zadavatele.
⁶⁾	Technická služba – spočívá: a) v projektování, montáži, kontrole, údržbě, revizi nebo opravě bezpečnostních prvků, bezpečnostních zařízení a systémů stanovené bezpečnostní odolnosti nebo klasifikace: 1. otvorových výplní, bezpečnostních úschovných objektů a ostatních mechanických zábranných systémů. 2. poplachového, zabezpečovacího a tísňového systému.3. kamerového dohledového systému. 4. zabezpečovacího systému sloužícího ke kontrole vstupu. 5. dohledového a poplachového přijímacího centra zajišťujícího dálkový přenos informace o podezření ze spáchání protiprávního jednání, který může vyvolat zásah osoby střežící objekt nebo orgánu veřejné moci. Nebo: 6. jiných podobných bezpečnostních prvků, bezpečnostních zařízení a systémů sloužících k ochraně osob a majetku, nebo b) v nouzovém otevírání bytu, nebytového prostoru nebo dalších objektů a věcí zabezpečených podle písmene a). https://www.mvcr.cz/clanek/vlada-schvalila-navrh-zakona-o-soukromych-bezpecnostnich-sluzbach.aspx