Občan a kybernetická bezpečnost – 2. část: IP kamery

Kybernetická bezpečnost, tak jak bychom se ji měli naučit chápat, není „o Huawei“, ale o nás. Bezpečnost, o které se vede tato debata, je naše vlastní – každodenní. Je možná nepříjemnou pravdou, že se díky této kauze náš reálný svět dostává na fiktivní politickou mapu světa románu 1984.

Bezpečnost je dnes problém víceméně politickoekonomický. Dilema, jak velký díl osobních svobod je třeba obětovat v zájmu bezpečnosti, aby přitom nebyla ohrožena kvalita demokracie, nechme i pro dnešek politikům zabývajících se vnitro bezpečnostní politikou v rámci Evropské unie ¹. Jako rozumově vybavené občany žijící v demokratické společnosti nás může těšit skutečnost, že máme stále možnost čerpat informace z více zdrojů. Můžeme si je analyzovat, zamyslet se nad výsledky a rozhodnout se.

Pokud (zůstaneme-li na chvíli u paralel s Orwelovým románem) se ale u přístupu k bezpečnosti budeme na úkor kvality řídit pouze cenou, ať již materiálu anebo služeb s ním spojených, tak jsme uvedli v platnost dvě ze tří ústředních hesel románové ideologie ²: „Svoboda je otroctví“, „Nevědomost je síla“.

V minulé části série článků „Občan a kybernetická bezpečnost“ jsme se zaměřili na mobilní telefony. Nebylo to ani tak kvůli již zmíněné kauze Huawei, ale k technické podobnosti mobilních telefonů a kamer. Jak již bylo napsáno, obě zařízení jsou tzv. videopřenosová zařízení (Video Transmission device = zařízení s nejméně jedním IP rozhraním zpracovávající video).

Distribuce IP kamer

Na IP kamery se je možné zaměřit z několika úhlů pohledu. Pro účely této série článků je, s využitím platné legislativy, budeme považovat za prvky používané v bezpečnostních aplikacích.

Zažitý standard z konce dvacátého století, kdy techniku (fyzický výrobek) patřící ke službě „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“ ³ bylo možné poskytnout pouze subjektu vlastnícímu oprávnění k příslušné koncesované živnosti ⁴, je už historií.

V této ne tak dávné době bylo také samozřejmostí, že i pouhý prodejce takovéhoto zařízení (dnešním slangem by šlo říci autorizovaný distributor, či odborný prodejce) byl kromě tzv. „volných“ živností (například: Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje nebo Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona) provozovatelem řemeslných nebo koncesovaných živností (nejčastěji: Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení nebo Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení).

V dnešní době už není tak podstatná odbornost nebo kvalitní technické zázemí – i technická bezpečnost je „jen“ obchod. Platí, že kdokoli může prodat cokoli a to komukoli. Ačkoli jsme stále v oblasti bezpečnosti, tak se pohybujeme na „neregulovaném“, neboli volném trhu. A zde platí, že před (vysokou) odborností má přednost (nízká) cena. Výrobek z oblasti technických služeb k ochraně majetku a osob si můžete koupit nejen u firmy s průhlednou historií a odborným zázemím, ale také v naprosto anonymním e-shopu se sortimentem drogerie a chovatelských potřeb.

„Obchodník s bezpečností“ – ilustrační foto © Fotolia.com

Když se vrátíme k těm alespoň zdánlivě odborným prodejcům, zjistíme, že i mezi nimi jsou rozdíly. Co do pojmenovaných „pozic“ prodejců IP kamer na trhu existují:

• zástupce značky/firmy v ČR
• „autorizovaný“ distributor
• distributor
• partner
• prodejce
• systémový integrátor
• montážní firma

Jak dokazují údaje získané při redakčním průzkumu trhu, tak vyjma oficiálních zástupců, kteří jsou limitováni korporátními pravidly své mateřské firmy, je zcela standardní, že řadový distributor má na svých webových stránkách (klasický e-shop – jinak to už dnes nejde) i deset značek jinak naplno si konkurujících výrobců.

Pokud si k sortimentu kamer doplníme i další obory tzv. technických služeb sloužících k ochraně majetku a osob:

• poplachové zabezpečovací a tísňové systémy (I&HAS, český ekvivalent PZTS – dříve EZS),
• systém kontroly vstupů (ACS, český ekvivalent EKV),
• elektrická požární signalizace (FDAS, český ekvivalent EPS),

tak je možné najít na českém trhu i prodejce „zabezpečovací techniky“ se zastoupením 197 značek tuzemských a světových výrobců.

Ať si už ale libovolný model IP kamery koupíte kdekoli, tak je potřeba mít na paměti, že pro něj platí i další pravidla.

Prodej – nejen IP kamer

Podle § 2 písmena f) zákona č. 634/1992 Sb., je výrobkem věc, která je určena k nabídce spotřebiteli, včetně práv a závazků s touto věcí souvisejících. Nic nám tedy nebrání nepovažovat IP kamery za standardní zboží – produkt/výrobek ⁵.

IP kamery jsou v obecné rovině dále také elektrická zařízení, která nevyužívají radiového spektra a nejsou stavebními výrobky. Podle toho je potřeba k nim přistupovat. Vztahuje se na ně:

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (například § 2161 – Jakost při převzetí: „Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc odpovídá právním předpisům“),
• Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (například: § 9 Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.),
• Zákon 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků (například: § 3 Obecné požadavky na bezpečnost výrobku: (1a) Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria: vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy uvedeny v českém jazyce),
• Zákon 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (například § 1 Předmět úpravy: Tento zákon upravuje: způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu),
• Zákon 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh (například § 6: (1) Výrobce je povinen zajišťovat, aby výrobky byly navrhovány a vyráběny v souladu se stanovenými požadavky. U sériově vyráběných výrobků je povinen zajistit dodržování stanovených požadavků po celou dobu výroby, a to i v případě, že dojde ke změnám konstrukce nebo parametrů výrobku, anebo ke změnám harmonizovaných norem) nebo změnám dokumentu, který předepisuje technické požadavky, které má výrobek, postup nebo služba splňovat pro prokázání shody. (5) Výrobce, který se domnívá nebo má mít důvod se domnívat, že výrobek, který uvedl na trh, není v souladu se stanovenými požadavky, je povinen bez zbytečného odkladu přijmout nezbytná a účinná opatření k uvedení výrobku do souladu se stanovenými požadavky, nebo stáhnout výrobek z trhu nebo z oběhu.)

V dnešním globálním pojetí nelze zcela jednoznačně rozlišit, jestli vaším zákazníkem (nakupujícím) je vlastní koncový uživatel nebo překupník. Případně fyzická osoba nebo právní subjekt. Nebýt vlivu DPH, tak to po pravdě při sjednávání dodávky nikoho ani moc nezajímá.

U IP kamery, jako u jakéhokoliv jiného výrobku je (nejen dle znění zákona č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, ale i podle vyjádření České obchodní inspekce – dále již pouze ČOI) na místě počítat s tím, že odpovědnost za uvedení výrobku na evropský trh nese osoba usazená v EU, která výrobek vyrobila, zplnomocněný zástupce mimoevropského výrobce usazený v EU, dovozce výrobku ze zemí mimo EU, ale i další osoby v dodavatelském řetězci, jejichž činnost má prokazatelný vliv na vlastnosti výrobku.

Všechny tyto osoby zákon č. 102/2001 Sb. v § 5 odst. 1 shrnuje pod pojem „výrobce“ a klade jim v odst. 3 povinnost uvádět na trh pouze bezpečné výrobky. Další osoby v dodavatelském řetězci na trhu EU mají postavení distributora a dle § 5 odst. 4 nesmí distribuovat takové výrobky uvedené na trh, o nichž na základě svých informací a odborných znalostí ví nebo mohou předpokládat, že požadavkům na bezpečnost výrobků neodpovídají.

Když opustíme české předpisy a podíváme se na evropskou úroveň, tak nejzajímavějším a lehce čitelným dokumentem je tzv. „Modrá příručka k provádění pravidel EU pro výrobky“, jejíž poslední aktualizace je z roku 2016 ⁶.

Závěr

A teď schválně, už jste někdy zkusili poskládat si kompletní složku povinné dokumentace související s IP kamerou? Když ne jako koncoví uživatelé, tak například jako dodavatelé kompletního systému stavební firmě? Když po vás „zedník“ (vlastně stavbyvedoucí) může požadovat doklad o provedení funkční zkoušky revizních dvířek a nebo GDPR „ready“ certifikát k IP kameře, tak proč by nemohl chtít některý z dokladů s CE značkou.

Nejspíš se vám požadované doklady sehnat podaří. Ale až po intenzivním tlaku na vašeho dodavatele (vzhledem k tlaku na cenu jste IP kamery nakoupili nejspíše u provozovatele e-shopu). Nejprve se bude snažit marně a hlavně chybně (viz rámeček „Pár odstavců z dokumentu Modrá příručka k provádění pravidel EU pro výrobky – 2016) svalit vinu za chybějící podklady na výrobce. Následně vám jako návod v češtině poskytne skládačku pojmů a dojmů – srozumitelný návod to sice nebude, ale položku si oba odškrtnete. A když budete důsledně trvat na dokumentu nazývaném „Prohlášení o shodě (CE Conformity Declaration), tak vám nakonec nezbude, než se smířit s čestným prohlášením – tedy s dokladem, který ve svém obsahu snese cokoli, jen nebude „pravdivý“. Ale koho to zajímá, že? Bylo prodáno, tak nakonec bude i nějak předáno.

A to jsme se doposud zabývali pouze základními povinnostmi tzv. prodejců bezpečnosti a neřešili jsme IP kamery jako prvek ohrožující kybernetickou bezpečnost. Zde je na místě závěrem doplnit, že ze všech oslovených zástupců a prodejců zahraničních výrobců IP kamer jsme do redakce dostali podrobné a co do kvality dostatečné informace od zástupců firem BLUECOM s.r.o. (distributor značek Axis a Bosch), Hanwha Techwin Europe Limited, Konica Minolta Business Solutions Czech, spol. s r.o. (zástupce značky MOBOTIX), Robert Bosch odbytová s.r.o. (zástupce značky Bosch). A to jsme se ani nesnažili rozebírat tzv. CVE kódy ⁷ a námi položené dotazy nebyli nijak zákeřné – viz text v rámečku.

„Bezpečné WiFi“ – ilustrační foto © Fotolia.com

Přehled výrobců IP kamer

Aby bylo možné zahrnout do obsahu článku kromě zpráv převzatých ze zahraničí (v Čechách se o problematice kybernetické bezpečnosti kamer nahlas nejen moc nepíše, ale ani nemluví) i názory z prostředí českého trhu, oslovila redakce TZB-info tuzemské zástupce zahraničních výrobců prvků kamerových systémů a také distributory následujících značek ⁸: ACTi, Arecont Vision, Avigilon, AVTECH, Axis, Basler, Bosch, Brickcom, CAMVIA East Ltd., Cantonk, Canon, CNB Technology Inc., Dahua, DALI, Dallmeier, Flir, GENETEC, GeoVision, Geutebrück, Grundig, Hawnha, Hikvision, Honeywell, Hunt, iCanTek, Indigo Vision, Kedacom, MAZi, Milesight, Milestone, Mobotix, Nuuo, Panasonic, Pelco, Provision, Sicurit, Siemens, Sony, Sunell, Synology, Tattile, TKH Security, Tyco, Uniview, UTV, Videosec, Vision, Vivotek, Wbox, Wonderex, XtenLand, ZAVIO.

Vzhledem k počtu firem se jedná o vzorek zahrnující více než 95 % českého trhu. Kdybychom se chtěli podívat na jeho skladbu podrobněji – například z pohledu procentuálního zastoupení dovozu podle regionu výrobce, tak zjistíme, že dominuje zastoupení značek z regionu Asie – viz graf „Výrobci IP kamer na českém trhu“. Pokud bychom se na zastoupení výrobců IP kamer podívali z pohledu počtu zastoupení na trhu, tak bychom zjistili, že podíl výrobků z Asie je zde ještě dominantnější – viz graf „Prodejci IP kamer na českém trhu“.

Pro srovnání se světem je (už nejen ke kamerám, ale přímo k výrobcům kamerových systémů) možné využít informací z globálního bezpečnostního portálu „A&S“ (www.asmag.com), jehož provozovatelem je společnost Messe Frankfurt New Era Business Media Ltd., registrovaná v Hong Kongu, která od roku 2003 sestavuje žebříček „Security 50“. Jedná se o každoroční přehled padesáti společností z oblasti bezpečnostního průmyslu, které mají buď největší tržní podíl na světovém trhu, nebo nejvyšší dodávku produktů svým globálním partnerům. Z údajů publikovaných za posledních 9 let je možné vypočítat obdobný „podíl výrobců“ ⁹ jako na českém trhu: Asie 53 %, Evropa 28 %, Severní Amerika 19 %.

V příštím díle série Občan a kybernetická bezpečnost se podíváme nejen na odpovědi výše uvedených firem, ale také na to, jak problematiku kybernetické bezpečnosti (nejen v rámci SOHO trhu) řeší na západ od nás.

Poznámky, zdroje a literatura

¹ Postdemokracie v Evropské unii: bezpečnost versus občanské svobody?; autor: Radka Druláková.
Zdroj: Mezinárodní vztahy 2/2006; https://mv.iir.cz/index ... Zpět

² Dle autora románu 1984 George Orwella jsou hesla „Svoboda je otroctví“, „Nevědomost je síla“ a „Válka je mír“ základními hesly ideologie vládnoucí strany. ... Zpět

³ Obsahová náplň živnosti koncesované Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob: Projektování, montáž, kontrola, údržba a opravy elektronických poplachových systémů (zejména systémů zabezpečovacích, tísňových, protipožárních, kontroly vstupu, přivolání pomoci, integrovaných a kamerových), určených k ochraně majetku a osob před neoprávněnými zásahy, včetně poplachových systémů a zařízení umožňujících sledování pohybu a projevů osob v objektech a jejich okolí. Montáž, opravy, údržba, revize a správa mechanických zábranných systémů, dodatečně zvyšujících účinnost běžných standardů zabezpečení majetku a osob.
Zdroj: Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností. ... Zpět

⁴ Koncesovaná živnost – zákon rozlišuje několik druhů živnostenského oprávnění s různou náročností jejich získání. Živnosti ohlašovací mohou být provozovány na základě pouhého ohlášení a dělí se na tři skupiny: živnosti řemeslné, vázané a volné. Pro provozování živností koncesovaných je vyžadováno speciální povolení ze strany státu. Může být provozována po udělení zvláštního oprávnění k podnikání, koncese. Seznam činností provozovaných jako koncesovaná živnost je obsažen v příloze živnostenského zákona. Mezi tyto živnosti patří činnosti, na jejichž regulaci má stát zvláštní zájem, např. jde o výrobu, úpravu a půjčování zbraní a střeliva, výbušnin, provádění pyrotechnického průzkumu či směnárenskou činnost.
Pro oblasti související s tématem článku přicházejí kromě stěžejní koncese Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob v úvahu také „netechnické“ živnosti Ostraha majetku a osob a Služby soukromých detektivů.
Zdroj: https://www.businessinfo.cz ... Zpět

⁵ Produkt/výrobek můžeme definovat jako vše, co můžeme nabídnout ke koupi, k použití, ke spotřebě – co uspokojuje PPO (potřeby, požadavky, očekávání) potenciálních a stávajících zákazníků.
Zdroj: KAŠÍK, Milan et al. Marketing při utváření podnikové strategie. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2009. 256 s. ISBN 978-807-4080-227. ... Zpět

⁶ Modrá příručka k provádění pravidel EU pro výrobky – 2016, viz Úřední věstník Evropské unie, C 272, 26. července 2016.
Zdroj: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:C:2016:272:TOC ... Zpět

⁷ CVE kód (Common Vulnerabilities and Exposures) – viz https://cve.mitre.org/index.html ... Zpět

⁸ Přehled značek na českém trhu – výše uvedený přehled vznikl z údajů získaných v rámci emailové korespondence se zástupci firem ABBAS, a.s., ADI Global Distribution, ALARM ABSOLON, spol. s r.o., ASM 100MEGA Distribution s.r.o., Atis Group s.r.o., Axis Communications, s.r.o., Bluecom s.r.o., Dahua Technology Czech s.r.o., Dallmeier electronic GmbH & Co.KG, Escad Trade s.r.o., EUROALARM spol. s r.o., Eurosat CS, spol. s r.o., EXPRESS ALARM CZECH s.r.o., Hanwha Techwin Europe Limited, HIKVISION Czech s.r.o., Honeywell, spol. s r.o., IPSECURITY s.r.o., KELCOM International, spol. s r.o., Konica Minolta Business Solutions Czech, spol. s r.o., KOUKAAM Distribution a.s., PCS spol. s r.o., PROFIcomms s.r.o., Robert Bosch odbytová s.r.o., SCANLOCK CZ, spol. s r.o., Secutech CZ s.r.o., Schneider Electric CZ, s.r.o., SICURIT CS, spol. s r.o., Stasanet s.r.o., Tech Data Distribution, s.r.o., TSS Group s.r.o., Tyco Security Products, VARIANT plus, spol. s r.o., VIAKOM CZ s.r.o., případně z jimi provozovaných e-shopů. ... Zpět

⁹ Podíl výrobců – údaje použité pro procentuální zastoupení výrobců vznikly z přehledu posledních 9 ročníků přehledu „Security 50“. V přehledu za toto období se zde objevilo celkem 72 společností se sídlem v 19 zemích světa. ... Zpět