Koncepce dostupného a důstojného bydlení

Bezbariérová vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb se vztahuje na běžné bytové domy, bytové domy s upravitelnými byty nebo s byty zvláštního určení (BZU). V praxi se v POV setkáváme samozřejmě i se žádostmi na konzultace ohledně přístupnosti rodinných domů a bytů v osobním vlastnictví, na které se požadavky bezbariérové vyhlášky nevztahují. Zde vzniká otevřený prostor pro návrhy nových staveb zcela bez bariér nebo na dodatečné řešení přístupnosti bytů přímo na míru uživatelům podle jejich současných i budoucích potřeb v závislosti na předpokládaných životních situacích.

V POV nejčastěji poskytujeme poradenství při řešení přístupnosti běžných bytových domů a bytů, kdy je třeba dodatečně vyřešit jejich přístupnost z důvodu náhlého nebo i pozvolného zhoršení zdravotního stavu jeho konkrétního obyvatele, který nechce měnit nebo z různých důvodů nemůže vyměnit nevyhovující bydlení za dostupnější (vazby na přátele, sousedy, lokalitu bydliště) a neuvažuje ani o jiném typu bydlení.

Problémy bariér se takového člověka bolestně dotýkají. Nejenom, že se setkává s těžkostmi souvisejícími s jeho zdravotním stavem, ale také nemá dostatek sil, času, většinou i financí nebo postrádá oporu v rodinném zázemí. Mnohdy je třeba začít s řešením situace ve fázi, kdy pobývá klient jako pacient ve zdravotnickém nebo rehabilitačním zařízení a je nutné mu vytvořit přijatelné podmínky pro jeho návrat domů do běžného života.

Jak na odstraňování bariér? Je třeba pochopit možnosti konkrétního člověka, znát dostatečně jeho pohybové možnosti (např. zda používá zvedací zařízení při hygieně a jaké), též jeho představy a zkušenosti z rehabilitačních zařízení, zda bude v bytě s ním bydlet nebo pobývat další osoba (rodinný příslušník, asistent). Při místní prohlídce domu a bytu je už dobré se zabývat dostupností a úpravou okolí domu, včetně umístění vyhrazeného parkovacího stání, pokud ho bude klient potřebovat. Největší komplikací často bývají společné prostory domu, pokud jsou bariérové a úpravy budou muset projít schvalovacím procesem s dalšími obyvateli domu, souhlasem nebo povolením stavebního úřadu a v případě žádosti o příspěvek také příslušným úřadem práce. Jedná se o změny jako je například úprava převýšení u vstupu domu krátkým nájezdem nebo bezbariérovou rampou, o možné varianty řešení vertikální komunikace do podlaží, kde klient bydlí (např. svislou nebo šikmou schodišťovou plošinou). Z důvodu žádosti o příspěvek na kompenzační pomůcku na příslušný úřad práce je třeba pro žadatele vypracovat studii řešení v několika variantách včetně předběžné kalkulace nákladů, situaci na místě poté ověřuje i zástupce úřadu.

Další bod se týká již úprav vlastního bytu, zejména hygienického zázemí a neméně tak důležité kuchyně. Zde, pokud se nezasahuje do statiky bytového domu, není třeba stavební povolení, souhlas obyvatel domu není požadován, ale při řešení příspěvku na úřadu práce je opět třeba počítat s delší časovou prodlevou, i když některé úřady vycházejí žadatelům vstříc. Vybavení kuchyně a řešení dispozice koupelny je kapitolou samo o sobě.

Obecně v interiéru bytu je třeba vytvořit bezpečný prostor, komfortní tak, aby pohyb v něm člověka nevysiloval, aby se v něm mohl bez problémů pohybovat. Tedy zajistit dostatečné šířky průchodů, odstranit prahy, vytvořit vyhovující manipulační plochy, zvážit materiály podlah místností, rozmístění jednotlivých prvků v dosahu (např. vypínače, zásuvky, vhodný zvonek, schránka na poštu), doladit detaily jako pomocná madla i v obytných místnostech, také vzít v úvahu tvar vozíku (jaký prostor zaberou stupačky, podjezd vozíku), kde volit přístup na vozíku pouze čelem, kde je třeba zvážit přístup z boku a zda zprava nebo zleva. Důležité je, jaký vozík klient používá, zda má vozíky dva, kde bude v bytě jeden z nich parkovat, ale může se jednat i o vytvoření potřebného prostoru pro umístění kočárku nebo chodítka.

V průběhu návrhu je třeba komunikovat s klientem, respektovat ho, ale architekt a projektant by se neměl ostýchat předkládat i svoje návrhy, neboť klient nemusí znát technický stav budovy, umístění rozvodů, instalací. Vždy je třeba jednat přímo se člověkem, pro kterého se úpravy bytu dělají, i když mnohdy je zastoupen někým z rodiny nebo asistentem.