Energetický management jako součást facility managementu v E.ON CZECH

1. Legislativní rámec

Když se zaměříme na legislativní požadavky, které zavazují firmy ke snižování spotřeb energií, tak hlavním nositelem těchto požadavků v českém právním prostředí je zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tato právní úprava je po novele tohoto zákona č. 103/2015 Sb., v souladu s druhou evropskou směrnicí o energetické náročnosti budov. Tato novela také zavádí nové požadavky na podnikatele. Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky. Povinnost zpracovat audit nemá ten podnikatel, který má zavedenou ČSN EN ISO 50001 nebo má zaveden systém environmentálního managementu ČSN EN ISO 14001, který zahrnuje energetický audit.

Velké podniky byly povinny zpracovat energetický audit nebo implementovat a certifikovat ISO 14001 nebo ISO 50001 do 5. 12. 2015 jinak se dopustí správního deliktu a může jim být uložena pokuta až do výše 5 000 000 Kč. Velký podnik je definován, jako podnik, který zaměstnává více než 250 zaměstnanců, jeho roční obrat je větší než 50 mil. EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy přesahuje 43 mil. EUR. [1]

Pro velké podniky, které vlastní mnoho budov nebo mají energeticky nákladnou výrobu nebo obor podnikání je z výše popsaných variant nejlepší volbou systémový přístup, který nabízí norma ISO 50001.

2. Systémy managementu hospodaření s energií

Účelem této mezinárodní normy je umožnit organizacím vytvářet systémy a procesy nezbytné pro snižování energetické náročnosti a zlepšení energetické účinnosti. Zavádění této mezinárodní normy má vést ke snižování emisí skleníkových plynů a dalších souvisejících dopadů na životní prostředí a snižování nákladu na energii prostřednictvím systematického managementu hospodaření s energií. [2]

ČSN EN ISO 50001 specifikuje požadavky na systém managementu hospodaření s energií (EnMS), na jejichž základě může organizace vytvářet a zavádět energetickou politiku a vytvářet cíle, cílové hodnoty a akční plány, které berou v úvahu právní požadavky a informace související s významným využitím energie. EnMS umožňuje organizacím dosahovat závazků uvedených v politice, provádět opatření nezbytná pro snižování energetické náročnosti a prokazovat shodu systému s požadavky této mezinárodní normy. Tato mezinárodní norma je založena na přístupu k neustálému zlepšování Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej (PDCA) a začleňuje management hospodaření s energií do každodenních postupů organizace. [2]

Obrázek č. 1: PDCA pro Systém energetického managementu [2]

3. Implementace ISO 50001 v energetické společnosti E.ON Czech

Společnost, na které bude popsán konkrétní postup implementace od samotného začátku až po úspěšnou certifikaci systému managementu hospodaření s energií, je firmou působící na českém energetickém trhu. Pro své zákazníky zajišťuje dodávky elektrické energie, tepelné energie, zemního plynu a širokou paletu energetických služeb a řešení. V této společnosti padlo rozhodnutí vydat se cestou implementace ISO 50001 v polovině roku 2015.

3.1 Organizace procesu implementace

Po samotném rozhodnutí přišlo na řadu pověřit tým řešitelů, kterým byl vytyčen jasný cíl a tím bylo do praxe zavést, do poloviny roku 2016 systém Energetického managementu (EnMs), který vytvoří podmínky pro snižování energetické náročnosti a povede ke snižování nákladů na energie. Tým začal pracovat v červenci roku 2015 a byl sestaven z pracovníků oddělení Facility managementu a oddělení Procesní řízení a organizace. Samotní řešitelé by se samozřejmě neobešli bez spolupráce ostatních útvarů z celé společnosti.

3.2 Průběh implementace

Nejdříve se začalo pracovat na přípravě nezbytné interní dokumentace, která musí obsahovat požadavky normy aplikované na konkrétní situaci firmy. Začali vznikat nové řídící dokumenty jako například Energetická politika, Monitorování a měření spotřeby energií, Identifikace užití energií nebo doplňovat Příručka Integrovaného systému řízení. Základním dokumentem je Energetická politika, která jak už název napovídá, obsahuje závazek nejvyššího vedení firmy zavést, udržovat a podporovat systém energetického managementu. Management organizace musí v daných intervalech posuzovat systém, tak aby byla zajištěna jeho neustálá vhodnost, přiměřenost a efektivnost.

Další činností řešitelského týmu byla také tvorba tzv. Registru spotřeb, ve kterém se ukládají naměřená data a vyhodnocuje se spotřeba energií z vybraných energetických objektů (rozvodny, trafostanice a regulační plynové stanice), výrobních objektů (vodní elektrárny, kogenerační jednotky, fotovoltaické elektrárny a teplárna Mydlovary) i neenergetických objektů (administrativní budovy, rekreační střediska a sklady) a také registr spotřeby pohonných hmot. V neposlední řadě se zavedl systém interních energetických auditů, které jsou zaměřeny na jednotlivé objekty. Tyto audity slouží k prověření a zdokonalování tohoto systému.

Z pohledu řízení celého systému je důležitá pozice manažera pro ISO 50001 a vznikla nová pozice Energetika v útvaru Správa nemovitostí, který je součástí Facility managementu. Energetik má za úkol dodržování právních požadavků vztahujících se k užívání energií, řídit metodiku měření a evidence spotřeby energií, analyzovat tuto spotřebu a plánovat opatření k jejímu snižování, která se budou v podobě cílů a programů realizovat ve spolupráci s jednotlivými útvary. Před samotnou certifikací muselo proběhnout seznámení všech zaměstnanců společnosti s požadavky energetického managementu. Toto seznámení proběhlo formou elearningu. Vybraní zaměstnanci, kteří, byli vyhodnocení jako klíčové osoby pro fungování energetického managementu, prošli podrobnějším školením.

Proces implementace byl zakončen úspěšnou certifikací normy ISO 50001 ve společnostech E.ON Česká republika, s.r.o., E.ON Distribuce, a.s. a E.ON Energie, a.s.

4. Identifikace užití energií

Účelem identifikace užití energií je stanovit postup pro:

1. analýzu užití energie a její spotřebu na základě měření a dalších dat,
2. identifikaci oblasti významného užití energií,
3. identifikaci, stanovení priority a zaznamenávat příležitosti pro snižování spotřeb

Přezkoumání užití a spotřeby energie je nastaveno pro elektřinu, zemní plyn, teplo, pohonné hmoty, vodu a štěpku (biomasu).

4.1 Určení hranice významné spotřeby

Systém energetického managementu monitoruje veškeré objekty společnosti. Objekty ve vlastnictví, jejichž celková roční spotřeba energií je menší než 3 MWh, tzn. spotřeba těchto objektů je menší, než roční spotřeba průměrné domácnosti jsou v rámci Systém energetického managementu pouze monitorovány, tzn., že nejsou zlepšovány v oblasti hospodaření s energií.

4.2 Registry spotřeb energií

Pro správnou identifikaci užití energií bylo zásadní vytvořit již zmíněný registr spotřeb energií, který má monitorovat veškeré objekty, ve kterých je spotřebovávána některá ze zmíněných energií. Tento registr má podobu obsáhlé databáze a je doplněním rozsáhlého softwaru Benefit využívaného útvarem Facility managementu.

Obrázek č. 2: Ukázka z registru spotřeb energií administrativních budov

Hlavní parametr sledovaný v registru je ukazatel energetické náročnosti (EnPI), ten může být jednoduchý poměr nebo komplexní model (např. spotřeba energie na jednotku produkce nebo spotřeba energie za jednotku času).

Definovaná EnPI:

• Energetické a neenergetické objekty:
  EnPI = (roční spotřeba (el.energie, zemní plyn, teplo) energie [MWh]) / (plocha [m²]) [MWh/m²]
• Regulační plynové stanice:
  EnPI = 100 × (vlastní spotřeba plynu [m³]) / (průtok plynu stanicí [m³]) [%]
• Výrobní objekty:
  EnPI = (vlastní spotřeba energie [MWh]) / (vyrobená elektrická energie [MWh])
• Spotřeba PHM:
  EnPI = 100 × (reálná spotřeba-deklarovaná spotřeba) / (deklarovaná spotřeba) [%]

5. Vyhodnocení energetické náročnosti

Přezkoumané spotřeby energií jsou seřazeny v Registru spotřeby energií na základě vyhodnocených EnPI podle jejich významu vůči spotřebě energií. Na základě Paretova pravidla (80/20) jsou spotřeby energií s významným užitím energie, tzn. 20 % nejvýznamnějších, uvažovány při stanovování cílů energetického managementu. Energetik navrhuje ve spolupráci s týmem managementu hospodaření s energií cíle a programy pro zařízení (objekty) s významnou energetickou náročností.

Při stanovování jednotlivých cílů je potřeba mít k dispozici aktuální a vypovídající informace, na základě kterých můžeme navrhnout konkrétní řešení. Navrhované řešení je vždy potřeba připravovat ve spolupráci s dotčenými útvary, na které bude mít toto opatření vliv nebo se budou podílet na jeho realizaci.

6. Příklady snižování energetické náročnosti

• Zateplení skladu Slatina – snížení cca 50 % spotřeby plynu
• Náhrada tlakovzduchového pohonu za elektropohon v rozvodnách (38 MWh/rok)
• Zavedení systému nákupu spotřebičů dle energetické náročnosti
• Optimalizace sazeb a hodnoty hlavních jističů

7. Závěr

Při implementaci ISO 50001 v podniku a využití tohoto systému bude určitě velkým přínosem ve prospěch organizace. Je jen na organizaci jestli využije plně všech výhod zavedení této mezinárodní normy, kterými mohou být:

• Lepší využití stávajících zařízení spotřebovávajících energii.
• Objektivně posoudit a stanovit priority zavádění energeticky účinných technologií.
• Podporovat energetickou účinnost v celém dodavatelském řetězci organizace.
• Zvýšení konkurenceschopnosti na trhu.

8. Literatura

1. Agentura CzechInvest [online]. 8. 7. 2014, poslední aktualizace neznámá [cit. 2017-08-17]. Dostupné z
   http://www.czechinvest.org/definice-msp
2. ČSN EN ISO 50001. Systémy managementu hospodaření s energií – Požadavky s návodem k použití. Leden 2012.