Kancelářské prostředí a příroda z pohledu biophilického designu

Co řeší biophilický design?

Pro zpracování tématu týkajícího se biophilického designu bylo využito zejména studie Human Spaces „The Global Impact of Biophilic Design in the Workplace“. Poznatky týkající se definice, uplatnění a přínosu biophilického designu byly čerpány zejména z kapitol Biophilic Design at Work a The Case for Biophilic Design. Studie se opírá především o práci a výsledky výzkumu týmu, vedeného sirem Prof. Cary Cooperem, CBE Professor Organisational Psychology and Health na Univerzitě Lancaster, UK, spoluzakladatelem společnosti Robertson Cooper. Významnou roli v této oblasti má i v rámci této studie rovněž Bill Browning, zakládající člen U.S. Green Building Council´s Board of Directors, USA.

V roce 1984 byl biophilický design, jako jedním z prvních, charakterizován americkým přírodovědcem, biologem a entomologem Edwardem O. Wilsonem, který popsal přirozenost vztahů mezi lidmi a přírodou, potřebu lidí být s přírodou v trvalém propojení. Zejména v posledním desetiletí je uplatňováním biophilického designu kladen důraz na výstavbu nových budov, jejich umístění a vybavení ve vztahu k okolní přírodě. Jde o přímé propojení pracovišť s přírodou, jako je tvorba přírodní zeleně, parků, jezer. Je prokázán přímý vliv kvality okolního prostředí na pohodu zaměstnance, a to nejen cestou při příchodu do práce, ale když má možnost podívat se na pracovišti z okna či terasy.

Nepřímým propojením s přírodou je míněno nasazení přirozených přírodních elementů v budovách, a to do interiéru budov, jejich kanceláří, prostorů pro stravování a ostatních ploch, kde se zaměstnanci pohybují. V interiérech je preferována živá zeleň namísto umělé či žádné, minivodní plochy, třeba jezírka, potůčky či vodopády, výběr přirozených barev přírody. Je řešen pohled z oken budov do příjemného prostředí namísto běžného venkovního obrazu opláštění okolní zástavby a přeplněné komunikace. Stroze vybavené neživé prostory s nepromyšleným spektrem barev působí na zaměstnance negativně.

Biophilický design se uplatňuje v prostoru kde žijeme a pracujeme. Spojuje naše fundamentální potřeby v propojení s přírodou, i když je třeba nahlas necítíme.

Studie vycházející z potřeby praktického uplatňování biophilického designu a publikované v Human Spaces nabízejí globální perspektivy založené na potřebě dobrého pocitu z práce, pracovního prostředí. Směřují k pozitivní motivaci, zvýšení produktivity kancelářské práce podpořené zvýšenou kreativitou. Atributy spokojenosti zaměstnanců a jejich představy jsou zde zkoumány právě z pohledu biophilického designu a očekávané další koncentrace obyvatel ve městech.

Koncentrace obyvatel v městských aglomeracích a biophilický design

S ohledem na trvalý přesun a koncentraci obyvatel do měst, výstavbu nových administrativních center a rekonstrukce stávajících, je třeba pro vytvoření odpovídajícího pracovního prostředí již od počátku projektu zohlednit potřeby biophilického designu.

Dokument „The Global Impact of Biophilic Design in the Workplace“ se z tohoto pohledu zabývá studií k nárůstům a podílu koncentrace obyvatel v městských aglomeracích oproti stavu na venkově. Ukazuje a hodnotí z globálního pohledu vývoj 16 zemí – Austrálie, Brazílie, Čína, Dánsko, Filipíny, Francie, Indie, Indonésie, Kanada, Německo, Nizozemí, Spojené arabské emiráty, Španělsko, Švédsko, Velká Británie a USA. Trvalé zvyšování koncentrace obyvatel do měst ve všech těchto zemích je hodnoceno za období šedesáti let, a to od roku 1950 do roku 2010.

Ke státům s nejvyšším tempem nárůstu podílu obyvatel v městských aglomeracích patří Brazílie s nárůstem o 51 % za zkoumaných šedesát let, Indonésie o 42 %, Filipíny s nárůstem podílu o 39 % obyvatel.

Zajímavý je z tohoto pohledu vývoj v Číně. Vysoké tempo růstu počtu obyvatel ve městech se týká i této nejlidnatější země světa. Za sledovaných šedesát let činil nárůst podílu obyvatel měst 32 %. Přitom původní podíl pouhých 13 % obyvatel v čínských městech se zvýšil na 45 % oproti roku 1950, což je stále ještě pod celosvětovým průměrem.

Nejvyšší podíl obyvatel soustředěných v městských aglomeracích vykazuje Velká Británie s 90 % a Austrálie s 89 %. Tyto země mají vysoký podíl městských obyvatel dlouhodobě zejména z důvodu dřívější industrializace, což prokazuje pouze jedenáctiprocentní přírůstek ve Velké Británii, resp. dvanáctiprocentní přírůstek v Austrálii za sledovaných šedesát let.

Nejnižšího podílu obyvatel ve městech ze zkoumaných 16 zemí dosahuje se svými 30 % Indie, kde došlo za uplynulých šedesát let ke zvýšení podílu obyvatel měst pouze o 13 %.

V současné době se pohybuje celosvětově podíl obyvatel ve městech na úrovni zhruba 53 % a roční přírůstek činí téměř 2 %. V České republice žije ve městech 73 % obyvatel. Předpokládaný přírůstek obyvatel měst se očekává do roku 2020 pouze v úrovni 0,3 % ročně¹.

Lze se domnívat, že k vývoji v ČR přispívá i existence řady satelitních oblastí vznikajících v menších obcích, ze kterých za prací obyvatelé do větších měst dojíždějí.

Ze zprávy OSN je očekáváno, že oproti roku 1950, kdy žilo ve městských aglomeracích cca 750 milionů obyvatel, naroste jejich počet do roku 2050 na 6,34 miliard, přitom celkový počet obyvatel na zeměkouli se pro rok 2050 odhaduje na 9,55 miliard.² Tato čísla představují novou úroveň nároků na řešení urbanismu měst včetně biophilického designu.

Přesun obyvatelstva do městských aglomerací globálně pokračuje a sleduje nejen větší šanci na pracovní uplatnění. Je očekávána práce v kvalitním pracovním prostředí v dobré komunikační atmosféře, s moderní technikou a ergonomickou podporou jak pro dělnická, tak administrativní povolání. Do urbanistických konceptů tak vstupuje biophilický design jako nutný článek pro respektování vztahů člověka a přírody vzrůstající měrou.

Spokojenost zaměstnanců s pracovním prostředím, produktivita práce a kreativita v propojení s přírodou dle výzkumu zveřejněného v Human Spaces

• Výzkumu organizovaného ve směru biophilického designu se zúčastnilo 7600 respondentů ze 16 zemí uvedených v předešlé kapitole
• Většina respondentů (55 %) byla ve věku 25–44 let
• Značná část respondentů (40 %) tráví na pracovišti 40 až 49 hodin týdně

Pracovní prostředí je vytvářeno a soustavně udržováno rovněž s využitím emočních zkušeností. Biophilický design přitom lze v tomto směru chápat jako teorii, vědeckou disciplínu a zároveň vykonávání všeho, co je třeba pro vyvolávání a udržení dobré duševní kondice, motivace a štěstí zaměstnanců s přímými či nepřímými doteky přírody.

Z průzkumů napříč nejrůznějšími kancelářskými profesemi v odlišných oborech a jednotlivých zemích dle Human Spaces vyplývá následující:

• Třetina zaměstnanců uvádí, že design pracoviště ovlivňuje jejich rozhodnutí pracovat ve společnosti
• Pouze 42 % respondentů má v kanceláři živé květiny či jinou zeleň
• Alarmujícím se jeví, že 47 % zaměstnanců nemá ve své kanceláři přírodní osvětlení, nejvíce respondentů se tak vyjádřilo ve Velké Británii (66%) a v USA (64%)
• Téměř polovina zaměstnanců byla během posledních tří měsíců vystavena stresu
• Dvě třetiny zaměstnanců se cítí velmi příjemně, když vcházejí do kancelářských prostor se světlými barvami, důraz dávají na odstíny zelené, žluté či modré
• 39 % respondentů chybí k větší produktivitě vlastní stůl v kanceláři, dalším 36 % chybí jejich vlastní stůl v open space kancelářích
• 28 % zaměstnanců uvedlo, že ve své kanceláři nemají klid na práci

Z vyhodnocení průzkumu vyplynulo pět nejvýše postavených potřeb pro kancelářské pracoviště:

• Potřeba přírodního, tj. denního světla (44%)
• Interiérová živá zeleň (20%)
• Klid v kancelářském pracovišti (19%)
• Pohled na moře (17%)
• Pestré barvy v kanceláři (15%)

Zeleň, denní světlo a barvy versus pracovní prostředí

Průzkum se zaměřil velkou měrou na to, zda přírodní elementy, jako je kontakt se zelení, denní světlo, barevnost interiéru ovlivňují produktivitu práce zaměstnanců, kreativitu, celkovou pohodu a zdraví.

Univerzitní výzkumníci z Cardiffu porovnali výsledky práce dvou experimentálních skupin zaměstnanců. Po tři měsíce pracovaly souběžně dvě skupiny s tím, že první nevyužívala denního světla a přírodních elementů, zatímco druhá skupina ano. Bylo zjištěno, že druhá skupina pracovala s 15% navýšením produktivity práce oproti skupině první. Výsledky testu zobecňují možnosti standartního navýšení produktivity práce v tomto směru v běžných podmínkách o 6 %.

Obdobný závěr byl učiněn směrem ke kreativitě zaměstnanců při absenci či dostatku zeleně a denního světla. Analýza celkových dat a detailní průzkum potvrdil, že kreativita zaměstnanců je rovněž silně ovlivněna konkrétním pracovním prostředím spjatým s přírodními elementy. Denní světlo a zeleň dokáží dle studií zvýšit kreativitu zaměstnanců o 15 %.

Barvy a barevné řešení je často vnímáno jako první designový element při vstupu do kancelářského prostředí. Výzkumy ukazují, že pro získání pozitivních benefitů při práci je preferována barva zelená, modrá a bílá, a to v přírodních odstínech. Zvlášť zelená barva je shledávána jako prioritní při řešení kreativních úloh. Šedá barva je naopak spojována s nižší úrovní kreativity zaměstnanců. Zároveň je konstatováno, že dost dobře nejde dát všeobecná barevná doporučení, záleží na typu prostor, procesech, zvyklostech a návycích v jednotlivých zemích.

Bylo konstatováno, že pokud jsou zaměstnanci v kontaktu s přírodní zelení, květinami, užívají denní světlo, mohou se podívat se z okna na stromy, ptáky, motýly, přírodu, zvyšuje se jejich pocit pohody, zdraví a celkové kondice rovněž o 15 % oproti těm, kterým se tyto možnosti na pracovišti nedostává.

Specifické poznatky z některých zemí

• V Indonésii je zvyšován pocit uspokojení, pokud jsou v kanceláři kamenné prvky.
• K lepším náladám v Kanadě přispívá venkovní zeleň.
• V SAE je velmi pozitivně přijímán pohled na vodní plochy.
• Ve Francii přispívá k vyšší produktivitě oranžová barva.
• Čína preferuje pro spokojenost zaměstnanců v kancelářích přírodní světlo a hnědé barvy, v Indonésii je upřednostňována zelená.
• V Holandsku působí pro zvýšení produktivity dostatek zeleně v interiéru.
• V Austrálii zvyšuje produktivitu práce v kancelářích uplatnění dřeva.
• Na Filipínách se ukazuje užívání zeleně v kancelářích jako motivace k produktivitě práce.
• Ve Velké Británii se jeví pro dosažení vyšší spokojenosti na pracovištích uplatnění přírodních elementů světla, kamene, dřeva.

Shrnutí

Ze studií a výzkumů uveřejňovaných v Human Spaces jasně vyplývá, že biophilický design má v pracovním prostředí důležité uplatnění a měřitelný vliv na výsledky práce zaměstnanců. Zejména z pohledu uspokojení z vlastní práce a pracovního prostředí vede biophilický design ke zvýšení produktivity zaměstnanců a kreativnímu myšlení. Vývoj a inovace pracovního prostředí nesměřuje jen k novým technologiím, nábytku, způsobu rozmístění kanceláří. Právě biophilický design podporující rovněž potřebu klidu a spokojenosti by měl v projektování a úpravách kancelářských a venkovních prostor zvyšovat svou roli.

Na další globálně očekávaný nárůst obyvatel, a tím i pracovní síly ve městech, je třeba odpovídajícím způsobem reagovat úpravami a změnami jak pracovního prostředí, tak venkovních ploch. Podstata spočívá ve vyšším propojení člověka a přírody. Výzkumem a projekty v tomto oboru je prokázáno, že odstraněním či alespoň redukcí bariér a nasměrováním kancelářských ploch k propojení s přírodou lze obvykle s minimálními náklady zvýšit produktivitu práce, kvalitu výkonu a příjemnou atmosféru na pracovišti.

Zdroje

Human Spaces. The Global Impact of Biophilic Design in the Workplace. 2015.
Central Intelligence Agency. The World Factbook. Czechia.
Dostupné online: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html.
United Nations. World Urbanization Prospects. The 2014 Revision.
Dostupné online: https://esa.un.org/unpd/wup/Publications/Files/WUP2014-Report.pdf.

¹ The Worl Factbook (Dostupné online: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html, vid. 11. 9. 2017.)
² United Nations. World Urbanization Prospects. The 2014 Revision. s. 45. (Dostupné online: https://esa.un.org/unpd/wup/Publications/Files/WUP2014-Report.pdf, vid. 11. 9. 2017.)