Stavební fakulta ČVUT v Praze, Katedra architektury

Střechy a jejich konstrukce patří mezi složitá stavitelská díla a střešní krajina tvoří významnou součást měst a obcí i jednotlivých staveb. Střechou je zakončená každá stavba domu, který chrání proti nepříznivým atmosférickým vlivům, zejména proti vodě a sněhu a jejich hromadění. Střešní konstrukce, provedení a detaily tedy ovlivňují funkčnost a životnost staveb a spoluvytvářejí jejich architektonický výraz.

Střešní krajina tvoří významnou součást měst a obcí i jednotlivých staveb. Střecha a její konstrukce má na jedné straně přímý vliv na architektonický výraz a na druhé ovlivňuje jejich funkčnost a životnost. Vysoké nároky kladené na střešní konstrukce, vycházející z estetických i funkčních požadavků, se promítaly do všech stavitelských příruček vydávaných v 19. století. V první řadě se tyto publikace zaměřovaly na vyšetření samotného tvaru a sklonu střechy a dále na definování systém okapů tak, aby byl zajištěn rychlý odvod srážkové vody a sněhu. Následující 1. díl příspěvků na téma střešních konstrukcí městských činžovních domů 19. a počátku 20. století se zaměřuje na tvarové řešení, které nabízely nejvýznamnější stavitelské příručky předminulého století - autorů Niklas - Šanda, Pacold a na počátku 20. století Kohout - Tobek.

Sídlištní oblast v Plzni Bolevec-Lochotín-Košutka postrádá jednoznačnou identitu a tato studie ukazuje, jak využití starého objektu - v tomto případě Klotzovy cihelny - může do tak radikálně přetvořené oblasti vnést dotek sepětí s místem a časem. Projekt studenta Fakulty stavební ČVUT, vznikl jako diplomová práce pod vedením Ing. arch. Jindřicha Synka.