Pro dřevo zabudované ve vlhkém zdivu představují největší nebezpečí škůdci z řad dřevokazných hub. Odbourávají buď celulózu a dřevo postupně hnědne a kostkovitě se rozpadá, nebo lignin - pak materiál naopak zesvětlí, změkne a drobí se. Typickým znakem výskytu dřevokazné houby a plísně je mycelium, vatovité pletivo vytvořené z buněčných vláken, které prorůstá dřevěnou hmotou, nebo ulpívá na jejím povrchu.
Vlhké zdivo vždycky bylo a je problém. Nejen že je nestabilní a bortí se, ale pobyt v takovémto vlhkém prostředí je pro lidský organismus velmi nezdravý. Kromě toho se ve vlhkém zdivu i na jeho povrchu mohou začít rozmnožovat plísně a jiné houby, jejichž spory v ovzduší mohou způsobovat i těžké alergické reakce.
Z pohledu přírody stavební dříví rovná se mrtvé dříví. A podobně jako jiný biologický nepotřebný materiál je přírodou likvidován, nebo lépe řečeno dále využíván. Příroda na to má mnoho pomocníků, kteří si rádi na mrtvém dřevu pochutnají, jsou to nejen houby a plísně, ale i dřevokazný hmyz. Zatímco v lese jde o proces často chtěný, v krovu vašeho domu je rádi neuvidíte. A koho tam můžete potkat? Nejčastěji tesaříky, červotoče, pilořitky. Jak je poznat?
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru