Dodržování dostatečné neprůvzdušnosti konstrukce budov pro bydlení je přirozenou snahou od nepaměti. Chrání obyvatele a konstrukci stavby před vlivy rozhraní mezi prostředím vně a uvnitř obydlí. Naše současná nutnost a možnost tuto ochranu provádět na velmi vysoké úrovni vede k potřebě i vysoké úrovni neprůvzdušnosti konstrukce budov.
Dům Na Palouku v Davli navrhl a postavil pro sebe a svou rodinu sám projektant Jiří Ryšavý. Téměř pasivní moderní dřevostavba rodinného domu z přírodních materiálů je zateplená z exteriéru slámou a v detailech dřevovláknitou izolací. Konstrukčním systémem je nosný dřevěný skelet zavětrovaný z interiéru OSB deskami. V interiéru jsou použity hliněné omítky v exteriéru vápenné.
Přízemní, téměř pasivní rodinný dům vrostlý do jižního svahu nad horizontem původní zástavby vesnice uprostřed starého ovocného sadu na okraji malé vsi na Domažlicku. Ze severní strany, pod přesahem střechy je chráněný vstup do domu, za kterým následuje nevytápěná část vyčleněná z kompaktního tvaru vytápěného půdorysu domu. Střecha je pultová, osázená sukulenty. Součástí domu je velkokapacitní kompostovací toaleta. Řízení vytápění, větrání a dalších automatizovaných akcí zajišťuje regulační jednotka založená na otevřeném řešení OpenHAB.
Bydlet v domě z přírodních materiálů je podle Lukáše Gavlovského prima, tak má jeho rodina takové domy hned dva. Může to působit nenasytně, ale ten první, který je známý jako Slaměný dům ve stodole, není velký. Je limitován kamennými zdmi bývalého selského stavení a už tenkrát asi před patnácti lety, kdy jej spolu s přáteli rodina stavěla, počítala s jeho pozdějším rozšířením.
Na počátku příběhu stavby slaměného domu v Horním Jelení byla potřeba přestat řešit finance pohlcující opravy dvou starých vysoce energeticky náročných domů, které navíc nevyhovují svým rozvržením. Plán zahrnující financování oprav prodejem druhého domu byl kompromisem, jenž nemohl splnit sen o prosluněném, energeticky čistém, nenáročném a příjemném prostředí. Proto došlo k rozhodnutí oba domy prodat a pokusit se vysnít si své "hnízdo na míru“.
Polo-intenzivní zelená střecha rozprostírá svá křídla nad slaměným domem, který se vznáší nad propastí. Je to ultra-nízkoenergetický ekologický dům bez kompromisů na kvalitě. Jednou z nejekologičtějších tepelných izolací je sláma. Ovšem výstavba ze slaměných balíků je poměrně pracná, a proto vznikl systém prefabrikovaných slaměných panelů.
Slaměný dům v Zářecké Lhotě u Chocně byl navržen do nové obytné zástavby. Hlavní obytná budova je dvoupodlažní se sedlovou střechou, orientovaná delší stranou k jihu. Směrem k silnici by měla časem vzniknout kolmo na dům hospodářská část s parkováním a sklad. Celkový tvar tak vytvoří uzavřený obytný dvůr. Do dvora směřuje i hlavní obytná místnost s galerií a oknem přes obě podlaží.
Do rekonstrukce se pustili, protože si přáli mít domov v již hotové zástavbě. Myšlenka nekoncepční výstavby „na zelené louce“ jim byla cizí. Hledali místo a dům, který by měl duši. Našli ho skrytý pod břízolitovou omítkou stojící těsně pod vrcholem se zříceninou. Většinu požadavků se jim podařilo splnit. Na širokých prknech kuchyňského stropu lze pozorovat hloubení po hoblíku tesaře z doby více než před sto lety, každý kámen v domě je originál s několika sty záseky dláta kameníka a šáry vepřovic jsou tu a tam vyrovnány klínovitým šárem.
Podívejme se na souhru v rodině architektů a jejich tvorbě. Jsou to dva bratři, každý však vede svůj vlastní ateliér. Jména, která jsou v oblasti stavitelství z přírodních materiálů i pasivní a nízkoenergetické výstavby dobře známá: Aleš a Jan Brotánkovi. Podívejme se na jejich dvě drobnější stavby: Rodinný dům od Aleše a ordinace lékaře od Jana, obě budovy jako energeticky pasivní novostavba.
Dům, který je pro Pavla Černého splněným snem. Dřevostavba na nádherném místě, vnitřní hliněné omítky, těžká akumulační kamna a hlavně - žádné inkaso. Nevedou sem žádné kabely ani trubky z venku. Voda je z vrtu, elektřina z ostrovní fotovoltaické elektrárny, teplo ze slunce nebo dřeva. Celý dům se stavěl s ohledem na rozpočet, takže je tu použita spousta recyklovaných materiálů, trámy ze staré stodoly či stará dlažba dovezená až z Jihlavy.
Postavit novostavbu v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu by měl být v současnosti běžný standard. Při změně stávajících staveb, které tvoří historická jádra měst, je obnova do standardu budov s velmi nízkou provozní potřebou energie výzvou. Secesní vila z roku 1907, na druhém náměstí Poděbrad, která byla původně zkolaudována jako rodinný dům, byla právě v té kategorii výzev, jenž se neodmítají.
Rodinný dům v Podlesí u Příbrami byl navržen jako souhra představ investora o vlastním bydlení, možností místa stavby a požadavků pasivního domu. Projekt probíhal v letech 2013-2014 a realizace 2016-2017. V současné chvíli je objekt dokončen. Dosažení parametrů pasivního domu je ověřeno certifikací od Passivhaus Institutu v Darmstadtu.
Jsme šestičlenná rodina z Podkrkonoší. V době, kdy jsme začali stavět dům, jsme bydleli ve Dvoře Králové nad Labem a pozemek jsme koupili 13 km od tohoto města. Na místo stavby to tedy nebylo daleko, což bylo rozhodně výhodou. Oba jsme s manželem architekti na volné noze (v té době jsme již dlouho měli svoji projekční firmu a svůj živnostenský list). Děti byly poměrně malé, nejmladšímu byly 3 roky. A jak jsme si s domem poradili?
Cesta za vlastním bydlením v domě s velikou zahradou nás zavedla do jihočeské vesničky Brloh. Již dlouhodobě se zabýváme pojetím ekologie a obecně „úspornou“ filosofií. Stavba domu z přírodních materiálů se nám jevila jako logická. S čím by měl architekt experimentovat, když ne s vlastním bydlením. Nesoustředili jsme se prioritně na snížení energetické spotřeby během provozu, ale na vytvoření zdravého a příjemného prostředí, které funguje jednoduše.
Propojení interiéru se zahradou, použití zdravých materiálů a prostor pro život jedné rodiny - to byly hlavní požadavky stavebníků na rodinný dům v Dobřejovicích u Prahy. Vznikl tak moderní dům z přírodních materiálů, který zároveň šetří rodinný rozpočet. Jak takový dům investor postavil a jaké jsou zkušenosti z jeho užívání?
Cílem projektu domu v Habrovanech u Vyškova bylo dosáhnout pasivního standardu s maximálním použitím přírodních materiálů. Dům se nachází ve stávající zástavbě, na pozemku se nacházel starý hliněný dům, který byl z jedné třetiny zbourán a zbylá stavba čeká na rekonstrukci tradičními postupy hliněného stavitelství. Nový objekt dostavěn v roku 2012 je řešen jako dvojpodlažní dřevostavba s mírnou sedlovou střechou v pasivním standardu.
Sdružení Ekodům pořádá kromě svých dalších aktivit také semináře, jejichž součástí jsou exkurze do vybraných budov. Účastnili jsme se jedné z nich a podívali jsme se na několik zajímavých staveb. Mohli jsme volit trasu s názvem Blaník jihovýchodně od Prahy, nebo Ještěd směrem na sever od Prahy. S pomocí organizátorů se pokusíme popsat obě trasy.
V sobotu 1. 10. 2016 pořádá spolek Ekodům dva exkurzní okruhy, na kterých můžete navštívit stavby s úsporným provozem a přírodními stavebními materiály. Tyto exkurze svým formátem navazují na úspěšné konference Příběhy domů. Během zastávek na stavbách vás provedou architekti i majitelé budov, díky čemuž je možné získat cennou zpětnou vazbu z fungování budov a dozvědět se aktuální informace z první ruky.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
