Odborné recenzované články

Recenzovaný O metodě BIM se ve stavebnictví hovoří stále častěji. Aktuálně je ve hře aktualizace vydané Koncepce zavádění metody BIM v ČR. Hlavním důvodem rozšíření konceptu BIM na informační modelování staveb a oblast managementu informací o stavbách, včetně souvislostí a vazeb v rámci vystavěného prostředí, je proces digitalizace, levnější realizace staveb, jejich efektivnější provoz, zvýšení kvality a přístup k přesným a úplným informacím o stavbách. Přestože je celý obor TZB stále velmi konzervativní, ani jemu se nevyhne. Vytápění a chlazení, stejně jako jiné technologie TZB, patří mezi stěžejní části projektu pozemních staveb, a tudíž se tato problematika dotýká i této profese.

Recenzovaný Článek se zaměřuje na důležitost pravidelných kontrol a údržby ocelových konstrukcí menšího rozsahu, jako jsou střešní lávky, požární schodiště nebo zábradlí, z pohledu platných právních předpisů a technických norem. Upozorňuje na klíčové požadavky právních předpisů a norem, jako je ČSN 73 2604, a dalších legislativních opatření, která zajišťují bezpečnost a dlouhodobou spolehlivost těchto konstrukcí, a poskytuje praktické rady ohledně inspekčních postupů, frekvence kontrol a kvalifikace inspektorů. Text je užitečným průvodcem pro vlastníky objektů i odborníky z oblasti BOZP a facility managementu.

Recenzovaný Článek se zabývá novými legislativními požadavky na instalaci dobíjecích stanic pro elektromobily v nebytových a bytových budovách dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a vyhlášky č. 146/2024 Sb. Od roku 2025 budou vlastníci budov s více než 20 parkovacími místy povinni zajistit instalaci dobíjecích stanic a kabelovodů pro elektromobily. Text popisuje podmínky pro instalaci, výjimky, zmírnění povinností a analyzuje i finanční a organizační dopady na vlastníky budov.

Recenzovaný TZB-info doporučuje Rozúčtování nákladů v bytovém domě upravuje zákon č. 67/2013 Sb. a zákon č. 89/2012 Sb. – Nový občanský zákoník. Náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům se rozúčtují podle vyhlášky č. 269/2015 Sb., která byla naposledy novelizována vyhláškou č. 274/2023 Sb. Novela je účinná od 1. ledna 2024 a přináší významné změny.

Recenzovaný Dochované podrobné údaje o spotřebě otopu (koksu) pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody funkcionalistického bytového domu z 30. let vedly k myšlence porovnat energetickou náročnost těchto domů v době jejich výstavby se současností a sledovat, jak se projevují modernizační zásahy jak do otopné soustavy, tak do vlastní konstrukce bytového domu, a tyto modernizační zásahy kvantifikovat.

Recenzovaný Příspěvek podává komplexní přehled o vývoji realitního trhu v roce 2023, založený jak na datech z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), tak na datech z veřejných inzerátů. Podrobně jsou analyzovány statistiky prodeje bytů a domů, velikost poptávky po bytech s ohledem na jejich dispozice a meziroční změny realizovaných cen v pěti největších městech České republiky. Ve druhé části článku je představen inovativní nástroj pro výpočet cen nemovitostí od společnosti Valuo Technologies, který je široce využíván profesionály, včetně odhadců, znalců, realitních makléřů a hypotečních specialistů.

Recenzovaný Článek z velké části kopíruje čtvrtou kapitolu knihy Správa dopravní infrastruktury v souvislostech, kterou nedávno vydala VŠLG o.p.s. v Přerově. Celá kniha pak unikátním způsobem zachycuje vazby mezi výstavbou dopravní infrastruktury, její správou a dopravním provozem. Všechny zmiňované pilíře knihy jsou popisovány v ekonomickém kontextu se zaměřením na mnohé informační souvislosti.

Recenzovaný V příspěvku jsou prezentovány poznatky z evropského projektu RECONMATIC, který nabízí kromě jiného i možnosti efektivního propojení různých přístupů s využitím informací v procesu BIM. Projekt má širší zaměření a představuje radikální změnu v řízení stavebně demoličních materiálů směrem ke stavební výrobě, která dosahuje vyšší cíle využití odpadů. Technologie, které se objevují v tomto projektu, představují pouze část témat, na něž se celý mezinárodní projekt zaměřuje.

Recenzovaný Článek popisuje roli podnikového ekologa v dodržování environmentálních předpisů v podnicích. Vedle klasických oblastí jako jsou odpadové hospodářství, obalové materiály, chemikálie a prevenci havárií se nově zaměřuje na ESG reporting. Zdůrazňuje trendy směrem k udržitelnému řízení odpadů a cirkulární ekonomice. Text analyzuje strategie prevence vzniku odpadů, trendy a inovace v jejich zpracování. Závěrem akcentuje důležitost vzdělávání a osvěty v této oblasti.

Recenzovaný Měnící se prostředí průmyslových podniků ovlivněné příchodem nových technologií se dotýká i údržby. Cílem příspěvku je představení možnosti řízení údržby s pomocí informačního systému, který svými funkcionalitami umožňuje využití všech strategií, tedy kromě korektivní a plánované údržby využívá i preventivní diagnostickou údržbu.

Recenzovaný Vlastníci a provozovatelé budov a technických zařízení běžně narážejí na nedostatek vhodné dokumentace, nesplnění legislativních požadavků, a časté chyby v bezpečnostních postupech. Autor podrobně rozebírá různé aspekty, včetně chybějící dokumentace, nevyhovujících oprávnění a školení a nedodržování bezpečnostních norem. Článek také zdůrazňuje význam správného vedení dokumentace a dodržování aktuálních legislativních požadavků pro zajištění bezpečného a efektivního provozu.

Recenzovaný Príspevok predstavuje pojem inžinierstvo údržby tak, ako ho chápe nová európska norma EN 17666:2022 Údržba — Inžinierstvo údržby — Požiadavky. Norma predstavuje inžinierstvo údržby ako oblasť, ktorá využíva kompetentnosti, metódy, techniky a nástroje na vývoj a podporu údržby s cieľom zaistiť, aby objekt (údržby) bol schopný vykonávať požadované funkcie bezpečným, udržateľným a nákladovo efektívnym spôsobom počas celého životného cyklu.

Recenzovaný Vyhotovení dokumentace památkově chráněných staveb v komplexní digitální podobě je důležitým krokem v procesu záchrany kulturního dědictví a umožňuje zachování co nejvíce informací o nemovitých kulturních památkách pro budoucí generace. Jednou z možností, jak k této problematice přistoupit, se jeví vyhotovení informačního modelu stavby nemovité kulturní památky. Vlastnímu modelování předchází sběr podkladových dat. Za tuto činnost by měl být v rámci procesu BIM zodpovědný geodet. V současné době se často jedná o geometrické zaměření daného objektu pomocí technologií laserového skenování s následným zpracováním do tzv. mračna bodů, které tvoří základní prostorový podklad pro tvorbu informačního modelu naskenovaného objektu. Standardem by mělo být připojení měření do závazného souřadnicového a výškového systému. Za účelem vizualizace výsledného informačního modelu pro širokou veřejnost se v současnosti stále více uplatňují nástroje herního vývojového prostředí. Uvedená problematika je v příspěvku popsána na případové studii vzniku informačního modelu památkově chráněného objektu Maxmiliánův dvůr v Kroměříži postavené v polovině 19. století olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau Beckem.

Recenzovaný Autora článku jsme se zeptali, jakou výhodu spatřuje ve vyžívání BIM ve stavebnictví a co konkrétně mu poskytuje či neposkytuje přímé propojení s platformou CDE (společné datové prostředí). Jaké jsou jeho výhody a nevýhody, včetně případných ohrožení celého projektu?