Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb.

Od 1. 7. 2024 vstoupil plně v účinnost nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.). Nový stavební zákon sliboval revoluci v rámci povolování staveb, zejména výrazné zrychlení samotného povolovacího procesu. Nový stavební zákon kromě změny samotného povolovacího procesu změnil i některé povinnosti žadatele o povolení záměru a stavebníka. V neposlední řadě nový stavební zákon změnil kategorizaci staveb v důsledku čehož došlo ke změně druhů staveb a stavebních prací, které lze realizovat bez povolení stavebního úřadu.

Nejpodstatnější změnu do celého procesu řízení z pohledu vlastníků staveb, resp. jejich areálů, přinesla změna druhů vydávání povolení ze strany stavebních úřadů a zavedení kategorizace staveb na drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní.

Přečtěte si také Praktické školení TZB-info: Nový stavební zákon Přihláška na kurz, který se koná 26. 9. 2024 v redakci TZB-info

Nově není možné od stavebního úřadu získat pro povolení stavby tzv. územní souhlas či souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující umístění a povolení stavby nově také není možné. Nový stavební zákon v případech, kdy je vyžadováno povolení stavby, umožňuje stavebním úřadům vydat pouze rozhodnutí o povolení záměru. Naštěstí zůstala zachována možnost využití tzv. zrychleného řízení, ve kterém je rozhodnutí o povolení záměru vydáno jako první úkon v řízení. Nicméně zrychlené řízení ani tak neumožňuje získat povolení pro realizaci dříve ohlašovaných staveb tak rychle, jako tomu bylo dle starého stavebního zákona.

Další zásadní změna spočívá v novém vymezení staveb. Pro realizaci tzv. drobných staveb, které jsou taxativně vymezeny v příloze č. 1 nového stavebního zákona, nepotřebuje stavebník povolení od stavebního úřadu. V kategorii staveb, které nepotřebují povolení od stavebního úřadu došlo k rozšíření jejich počtu a zvětšení rozměrů u staveb, které povolení nepodléhaly povolení již dnes. Je nicméně nutné si uvědomit, že i drobné stavby, které nepotřebují povolení od stavebního úřadu mohou být tzv. černými stavbami.

S povolováním staveb souvisí i jejich změny dokončením. Na této úrovni došlo k největšímu posunu oproti současnému stavu v případě povolování změn stavby před dokončením. Nový stavební zákon výslovně stanovuje, že tzv. nepodstatné odchylky se povinně projednávají až v rámci kolaudačního řízení. Nově tak tyto odchylky nemusí stavebník stavby hlásit stavebnímu úřadu předem a žádat o jejich povolení. Na druhou stranu to na stavebníka přenáší daleko větší zodpovědnost ve věci posouzení, zda navržená odchylka splňuje podmínky pro to, aby byla kvalifikovaná jako nepodstatná.

O změnách v oblasti stavebního řízení jsme ve studiu estav.tv hovořili s Mgr. Pavlem Kubískou, právníkem z advokátní kanceláře INVICTA, specializovaným na stavební právo.

Mezi další změny, které ovlivní stavební řízení samozřejmě patří i proces digitalizace stavebního řízení, způsob komunikace se staveními úřadu, dotčenými orgány státní správy, vlastníky/správci veřejné infrastruktury i ostatními účastníky řízení či možnost využívání tzv. autorizovaných inspektorů.

S přijetím nového stavebního zákona také souvisí otázky ohledně možnosti využití současných projektových dokumentací, vlivu nového zákona na již získaná povolení a změny na úrovni územního plánování.

Všechna uvedená témata budou předmětem školení 26. 9. 2024 pro Facility managery, ve kterém se právě zaměříme na praktické dopady nového stavebního zákona na vlastníky již existujících staveb.