Průmyslové podniky, vodní hospodářství a ESG

Na půdě Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze se uskutečnil seminář, který ukazoval možnosti pro podniky v kontextu takzvaného „zeleného reportingu“.

„Hlavní myšlenkou setkání na půdě ČZU bylo ukázat, co podniky mohou nebo musí v současné době udělat. Ukázkové příklady jsou platné nejenom pro oblast vody, ale i odpadů, recyklace, znečištění nebo oběhového hospodářství,“ uvedl Martin Pytloun, zástupce společnosti Tritem, která seminář pořádala. Do několika bodů pak shrnul obsah a vyzval k diskusi na téma význam vody pro průmyslové podniky, vhodné nástroje a příklady vodohospodářských opatření v rámci modrozelené infrastruktury.

Průmyslové podniky a voda

Hodně se mluví o zelené architektuře, udržitelnosti, úsporách, ale energie pro podniky je stále dražší. Jsou nástroje pro udržitelnost byznysu, které přijala Evropská komise, v současné době vůbec reálné? Jak vypadá finální podoba ESG (Environmental, Social and Governance) reportování a jaké má právní náležitosti? Otázek je mnoho, odpovědi jsou zatím nepříliš přesvědčivé. V oblasti vody a vodního hospodářství vzbuzuje asi největší údiv sledování uhlíkové stopy, které zúčastnění označují takřka jednotně za „pouhý marketing“. Doporučují doplnit jej (nebo zcela nahradit) dalšími metodami posuzování udržitelnosti podniku, jako je například Life Cycle Assessment (LCA), včetně použití dalších indikátorů materiálové cirkularity, nebo sociálních a ekonomických aspektů hodnocených systémů. Varují před zjednodušováním termínů, DIY metodikou měření a spojováním udržitelnosti pouze s uhlíkovou stopou. Základním nástrojem k určení uhlíkové stopy by mělo být posouzení životního cyklu LCA vypracované v souladu s ČSN ISO 14040 a ČSN ISO 14044. Zatímco se ve světě má LCA téměř 30letou historii, v České republice není prozatím dle účastníků semináře dostatečně známá, aby mohla být aplikována interně ve všech organizacích, které ji v brzké době budou v rámci reportingu (CSRD Directive (EU) 2022/2464) nutně potřebovat. Přímo se zatím takzvaný „zelený reporting“ vztahuje jen na velké firmy, v nejbližších letech ale nejspíš dopadne na celou řadu středních a menších firem – tedy pokud budou usilovat o „levnější“ peníze od banky nebo investorů, nebo prostě proto, že budou v dodavatelském řetězci firem, které tuto povinnost mají.

Foto: TRITEM a ČZU Praha

Povinný či nepovinný reporting

V listopadu 2022 byl finálně schválený povinný reporting o udržitelnosti pro téměř 50 tisíc velkých firem v EU (směrnice CSRD) a národní vlády pracují na přenesení legislativy do národního práva. Obecné standardy zahrnují strategické informace a deset tematických oblastí včetně klimatu, biodiverzity, vlastní pracovní síly nebo obchodního chování. Rok 2023 byl zásadní pro vývoj sektorových standardů, podle kterých budou reportovat firmy z klíčových oblastí pro transformaci ekonomiky, jako je energetika, doprava nebo zemědělství. Finálně přijaté by měly být v první polovině roku 2024.

„Povinnost zveřejňovat ESG informace začne pro většinu firem platit od roku 2025, záleží ovšem na jednotlivých členských státech, někde to může být už od 2024. ESG reporting ale není jen o legislativě. Sledování dat o udržitelnost pomáhá firmám šetřit na energiích i materiálech, budovat lepší vztahy s partnery nebo získávat výhodnější financování,“ uvedl Filip Gregor, ESG expert Frank Bold Advisory a doporučil začít se sběrem dat co nejdříve.

„Velké podniky, které zveřejňují ESG data podle původní směrnice NFRD, reportují od začátku roku také informace o tom, jak a do jaké míry jsou činnosti podniku spojené s udržitelnými aktivitami dle EU taxonomie. Jde především o nastavení transparentnosti, neočekává se, že nyní budou firmy dosahovat vysokých podílů. Postupný progres společností se předpokládá do budoucna spolu s vývojem na trhu,” doplnil Filip Gregor.

Foto: TRITEM a ČZU Praha

Původně měla být směrnice CSRD účinná do roku 2023 pro všechny velké společnosti v EU. Finální směrnice však datum odložila o další rok a navrhla postupné zavádění reportingu:

• 2024 pro velké kótované společnosti s více než 500 zaměstnanci;
• 2025 pro ostatní velké kótované i nekótované společnosti s více než 250 zaměstnanci;
• 2026 pro kótované malé a střední podniky s dvouletým obdobím výjimky.

Aktuální stav udržitelnosti dle MŽP

S daným tématem souvisí také taxonomie udržitelných investic. Hovořil o ní Richard Juřík, zástupce ředitelky odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Ministerstvo životního prostředí ČR. „K dosažení klimatických cílů bude potřeba velký objem jak veřejného, tak soukromého kapitálu. V rámci Evropské unie by mobilizaci soukromého kapitálu měla napomoci právě taxonomie, neboť přináší klasifikaci udržitelných a klimatu prospěšných aktivit,“ uvedl a rok 2024 označil za velmi důležitý z hlediska přechodu na oběhové hospodářství a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů.

„Návrhy kritérií jsou již v procesu přijetí, připravuje se aktualizace národní metodiky, včetně snahy o sjednocení podmínek napříč EU fondy a vyvinutí dostupného on-line systémového nástroje pro klimatické prověřování investic do infrastruktury. Směrnice o nefinančním reportingu (NFRD) byla komplexně revidována na směrnici o reportingu udržitelnosti (CSRD). ESG reporting dat a informací bude komplexnější od roku 2024 (reportování za 2023) a bude nově povinně verifikovaný třetí stranou. Byla rozšířena působnost z 25 společností v ČR na odhadových 1 500 společností,“ dodal Richard Juřík a odkázal na podrobnější informace na internetových stránkách MŽP a EU.

Foto: TRITEM a ČZU Praha

Literatura:

1. Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive)
2. Finální podoba ESG (Environmental, Social and Governance)
3. Posouzení životního cyklu LCA (Life Cycle Assessment)
4. Vodní audit dle MPO ČR (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR)
5. Metodické doporučení společného postupu stavebních úřadů a vodoprávních úřadů k posouzeni stavebního záměru v otázkách hospodařeni se srážkovými vodami (Ministerstvo životního prostředí ČR)