Trendy projektového řízení, pandemie a fenomén home office
Průzkum s názvem Trendy projektového řízení 2020 odhalil mezi tuzemskými a zahraničními manažery zcela zásadní rozdíly. Mimo jiné v přístupu k odměňování, personální politice, a hlavně k řízení týmu na dálku. Podívejme se podrobněji na některé závěry.
V sociologickém průzkumu odpovídalo 252 klíčových manažerů firem z Německa, Francie, Velké Británie, Itálie, Španělska, Ruska (celkem 106) a Česka (146). Firmy byly rozdělené podle velikosti a počtu zaměstnanců: 47 procent do 50 zaměstnanců, 23 procent 50 až 250 zaměstnanců, 13 procent firmy o 250 až 1 000 lidech a 17 procent ve firmách s více než 1 000 zaměstnanci. Průzkum, který se uskutečnil na konci roku 2020, ukázal poměrně značné rozdíly nejenom v odměňování, ale také v důvěře a celkovém přístupu k řízení firem i jednotlivých projektů.
Novodobý fenomén home office
Rok 2020 byl kvůli celosvětové virové pandemii pro všechny firmy zcela jistě náročný a do jisté míry i přelomový. Zaměstnanci museli přejít na nový styl práce a přijmout také větší díl odpovědnosti. S tím bezprostředně souvisí i důvěra mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nový přístup k odměňování, personální politice a řízení týmu. Ve firmách, kde měli zaměstnanci zkušenosti s prací na dálku a způsob práce jim to umožňoval, to pozitivně hodnotilo 60 procent zahraničních manažerů, přičemž v českých firmách to bylo 30 procent. Nechuť tuzemských manažerů ke konceptu home office vysvětlují respondenti převážně nižší produktivitou práce.
„Z nových trendů, které přinesla pandemie covid-19, byl nejviditelnější bleskový přechod řady zaměstnanců na home office. Bezmála polovina dotazovaných manažerů z ČR a zahraničí zaznamenala minimálně 50procentní nárůst práce z domova oproti minulému roku. Z home office se stal obrovský fenomén, a jak se management s tímto fenoménem vypořádal, bylo v loňském roce naprosto zásadní pro úspěšnost celé firmy či daného projektu,“ shrnuje téma Filip Morávek, CEO společnosti Easy Software, která průzkum prováděla.
Graf: Jak se konkrétně změnil přístup k práci?
Rozdíly také v zaměření firem
Teritoriální rozdíly v uvažování o novém způsobu řízení firem a celkový přístup k celosvětové virové pandemii jsou dané nejenom velikostí firmy, ale i jejím zaměřením. V oblasti stavebnictví jsou v tomto české a zahraniční firmy ve většině případů srovnatelné. V tuzemsku působí pobočky zahraničních firem, projektanti, stavitelé, architekti, urbanisté jsou často zapojeni v mezinárodních projektech, v řadě případů dokonce pracují v BIM (Building Information Modeling), který usnadňuje výměnu informací v rámci procesu návrhu projektu, výstavby a používání budovy.
Průzkum ukazuje, že velký rozdíl mezi českými a zahraničními manažery panuje zvláště v hodnocení produktivity práce home office. Majitelé českých firem, jako by svým zaměstnanců příliš nevěřili a preferovali spíše osvědčené konzervativní přístupy. Pouze třetina z nich vnímá řízení týmů na dálku pozitivně či neutrálně, zatímco u zahraničních manažerů je to dvakrát tolik – více než 60 procent. Vyloženě pozitivně hodnotí vzdálené řízení týmu devět procent českých projektových manažerů oproti 22 procentům ze zahraničí.
„Máme zde jeden mimořádně důležitý faktor při posuzování home office z pohledu manažera, a tím je produktivita práce týmu. Při vzdáleném řízení zaznamenalo pokles produktivity 40 procent českých manažerů a pouhých 13 procent její nárůst. Naopak v zahraničí nárůst produktivity týmu na home office zaregistrovala až třetina oslovených. Například v Německu to bylo 31 procento manažerů. Je to obrovský rozdíl. Celkově si myslím, že výsledky ohledně vnímání home office jsou hodně ovlivněny národní povahou a potvrzují, že my, čeští manažeři, jsme zkrátka od přírody skeptičtější než zahraniční kolegové,“ dodává Filip Morávek.
Graf: Jak home office ovlivnil produktivitu vašich týmů?
Úbytek zakázek, krácení prémií
Průzkum se dále hlouběji zamýšlí nad tuzemskou nespokojeností a konstatuje, že může pramenit z toho, že čeští manažeři přicházeli v roce 2020 poměrně masivně o své zakázky. O projekt nepřišlo pouze 33 procent českých manažerů, zatímco v zahraničí to bylo 44 procent manažerů, tedy o třetinu více. Konkrétně v Německu loni nepřišla o zakázku dokonce plná polovina dotázaných manažerů, což je o 17 procent lepší výsledek než v Česku. Dvě třetiny zahraničních manažerů získaly vlivem loňských událostí nové projekty, nejčastěji v objemu 10 až 25 procent jejich projektového portfolia. Konkrétně na německém trhu získalo nové projekty 64 procent manažerů a 36 procent získalo zakázky v objemu 10 až 25 procent svého portfolia. V Čechách získalo nové projekty pouze 54 procent manažerů a jejich objem v rámci portfolia byl nejčastěji do 10 procent.
Graf: Získali jste vlivem letošních událostí nové projekty?
Graf: Přišli jste vlivem letošních událostí o nějaké projekty?
Rozdíl je patrný také v oblasti personálního řízení a odměňování. Nejčastější reakcí českých manažerů bylo snižování odměn, zatímco zahraniční manažeři nejčastěji nabírali nové lidi, nebo je propouštěli. Snižování odměn bylo v českých projektových týmech 3× častější než v zahraničních. Zahraniční týmy naopak více nabíraly nové lidi (3× častěji než čeští manažeři), nebo je propouštěly (o 42 procenta častěji než čeští manažeři). Zajímavým poznatkem je, že zahraniční manažeři téměř 2× častěji reagovali intenzivnějším vzděláváním svých lidí než manažeři čeští.
Graf: Jak se změnily odměny lidí na vašich projektech?
„I když na první pohled čeští manažeři vnímají situaci negativněji než jejich zahraniční kolegové, je třeba si uvědomit, že museli urychleně zavádět procesy, které jejich zahraniční kolegové měli často již delší čas nastaveny. Minulý rok tak ukázal, jaký může mít vliv oddalování implementace nových technologií, postupů a trendů v projektovém i HR řízení,“ konstatuje na závěr Filip Morávek, CEO společnosti Easy Software, která průzkum prováděla.
Graf: Jaký byl dopad na profitabilitu vašich projektů?
Grafy zdroj: společnost Easy Software
Foto: Pixels
