Provozovatel a revize elektroinstalací dle ČSN 33 2000-6 ed. 2
V úvodu tohoto článku je nutno připomenout povinnosti provozovatele vyhrazeného technického zařízení, definovaného zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru, jako zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku. Tato zařízení podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jedná se o zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.
Podmínkou provozovatelů k uvedení pracoviště, včetně výrobních a pracovních prostředků, do provozu a používání je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech a požadavkům NV 101/2005 Sb.
Před uvedením pracoviště do provozu a používání je mimo jiné nutné zajistit určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště. Dále pak stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení.
Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení. Dále musí vzít v úvahu doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště. Nastaví dodržování termínů a lhůt pro provádění činností a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění.
Nedílnou součástí je, aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností a kontrolní a revizní záznamy byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.
Kdo má být odpovědnou osobou? Na tuto otázku nám dává odpověď ČSN EN 50 110-1 ed. 3, která uvádí jak definici odpovědné osoby za elektrické zařízení, tak i povinnosti organizací nebo již konkrétní pracovní postupy.
Pro naše potřeby nám postačí fakt, že osoba odpovědná za elektrické zařízení je definována jako pověřená osoba s konečnou odpovědností za bezpečný provoz elektrického zařízení. Povinnost organizací je pro každé elektrické zařízení takovou osobu určit, buď z vlastních řad, nebo je možno delegovat tyto povinnosti na třetí stranu.
Kvalifikační požadavky na osobu odpovědnou nejsou daným normativem vyžadovány, lépe řečeno, nesplňuje-li kvalifikační podmínky odborné způsobilosti dle vyhlášky č. 50/1978 Sb., může některé své povinnosti delegovat dále.
Nicméně osoba odpovědná by měla mít základní znalosti při tvorbě revizních plánů a orientaci v technické problematice a požadavcích technických norem. Ve výsledku je to ona, kdo v rámci pověření přijímá od revizních techniků rizika ke konkrétním zařízením, popsaným v revizních zprávách.
Dokážu pochopit, že v některých revizních zprávách je orientace opravdu velmi složitá a že je možno mít mnoho typů revizních zpráv.
Do této složité situace nám vstoupila norma ČSN 33 2000-6 ed. 2 z března 2017, vztahující se na elektrické instalace nízkého napětí. V současnosti tato norma platí v souběhu s původní ČSN 33 2000-6, které ale skončí platnost k 1. 6. 2019. Veškeré výchozí či pravidelné revize instalací budou od tohoto data již podle této normy.
Na tuto skutečnost by se osoby odpovědné měly připravit. Standardem samozřejmě zůstává, že každá nová elektroinstalace musí být před uvedením do provozu revidována, to se týká nejen nové elektroinstalace, ale i doplnění existující elektroinstalace nebo změny existující elektroinstalace. Pro revizní techniky mají být dostupné dokumenty jak pro výchozí, tak i pro pravidelné revize uvedené v ČSN 33 1500.
Výstupem, s nímž se osoba odpovědná pravidelně setkává, je revizní zpráva. U výchozích revizí musí tento dokument obsahovat podrobnosti o rozsahu instalace, kterého se zpráva týká, spolu se záznamem prohlídky a výsledky zkoušek. Jakékoliv závady, na které se přišlo v průběhu výkonu výchozí revize musí být odstraněny před vydáním výchozí revizní zprávy. V případě výchozí revize změn nebo doplnění existující instalace může zpráva obsahovat též doporučení, jaké opravy a vylepšení stavu instalace jsou vhodné. Zpráva o výchozí revizi musí obsahovat záznamy o prohlídkách, zkoušených obvodech a výsledcích zkoušek s jasnou identifikací elektrických obvodů, příslušným ochranným prvkem a naměřenými veličinami u daného obvodu.
Zcela novým parametrem je požadavek na osobu odpovědnou za návrh projekčního řešení (odpovědný projektant) a na osobu odpovídající za montáž elektroinstalace (vedoucí montáže), a to podat osobě, která si objednala danou elektroinstalaci, zprávu spolu s výchozí revizí elektroinstalace. V informativní části normy v příloze E je toto řešeno například prohlášením za projekt i montáž s uvedenými údaji o odchylkách vůči souboru norem IEC 60364. Z mého profesního pohledu toto bude v praxi velmi obtížné přikládat. Toto bude padat na bedra osoby odpovědné za elektrické zařízení, která si v rámci dodavatelských smluv bude tuto podmínku muset zapracovat do smluvních ujednání s dodavatelem projektu a montáže. Zpráva o výchozí revizi by měla dále obsahovat doporučení lhůty pro výkon pravidelné revize. V rámci archivace se výchozí revizní zpráva uchovává po celou dobu životnosti elektroinstalace jako dokument, který slouží revizním technikům při následných periodických revizích, ale i pro potřeby kontrolních orgánů.
Následným úkonem po výchozí revizi elektroinstalace je pravidelná revize elektroinstalace, ta se provádí již bez demontáže, nebo pokud je to nutné, jen s částečnou demontáží, přičemž se provádějí příslušné zkoušky a měření. Po dokončení pravidelné revize musí být vypracována zpráva o pravidelné revizi.
Tento dokument musí obsahovat podrobnosti o částech instalace, které byly zkontrolovány, každé omezení prohlídek a zkoušek, každé poškození, zhoršení, vady nebo nebezpečné okolnosti, každé nedodržení požadavků IEC 60364, které by mohlo způsobit vzrůst nebezpečí, které je například v informativní části E řešeno částí, která určuje a identifikuje problém, zatřídí závadu do příslušné kategorie a určí potřebu další prohlídky. Dále musí pravidelná revizní zpráva obsahovat seznam záznamů o prohlídkách, zkoušených obvodech a výsledcích zkoušek s jasnou identifikaci elektrických obvodů, příslušným ochranným prvkem a naměřenými obvodu. Zpráva smí obsahovat seznam doporučení oprav a vylepšení, jako je například modernizace instalace, aby odpovídala současným požadavkům technické normalizace, a v konečné řadě musí obsahovat doporučený termín příští pravidelné revize.
Tak to bylo ve zkratce k nové ČSN EN 33 2000-6 ed. 2 a k novým požadavkům a struktuře revizní zprávy. Nicméně nesmíme opomenout stále platnou ČSN 33 1500 Z1, Z2, Z3, Z4, která rámcově udává požadavky na obsah revizní zprávy a mimo jiné požaduje určení druhu revize, vymezení rozsahu revidovaného zařízení, soupis použitých přístrojů, soupis provedených úkonů, soupis zjištěných závad, data zahájení a ukončení revize, datum vypracování a předání revizní zprávy, jméno a podpis revizního technika s jeho revizním číslem a záznamy o naměřených hodnotách.
Obecně lze říci, že tato problematika je složitá, nicméně můj pohled na věc je, pokud je revizní zpráva dobře zpracovaná, s logicky uspořádanými celky, identifikovaným omezením při výkonu revizní činnosti, detailní specifikací příslušných obvodů, identifikovanými závadami s jasnou kategorizací a případně vyžadovanou prohlídkou a možnými doporučeními ze strany revizního technika, povede k minimalizaci rizik vznikajících při provozu elektroinstalací.
Zajímají Vás podrobnější informace? Kontaktujte nás.