V pracovním oblečení strávíme největší část svého života
Boty k obleku si složitě a dlouho vybíráme a jsme připraveni za ně utratit i čtyřmístnou sumu. Na druhou stranu se někdy zdráháme zaplatit tisíc korun za pracovní boty. „A přitom to jsou boty, ve kterých strávíme největší část svého produktivního života. Tak proč by měly být nekvalitní a hlavním porovnávacím parametrem by měla být cena?“ ptá se Leonard Mynář, generální ředitel Canis Safety, výrobce pracovního oblečení, obuvi a pomůcek.
Zaměstnavatel je povinen v případech, kdy jde o prostředí, kde oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení, znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytovat zaměstnanci jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. Nejnákladnější je při vybavení pracovníka první nákup, kdy řešíte celý oděv včetně pásku, ponožek, termoprádla, tří až čtyř triček apod. To vše samozřejmě v závislosti na tom, zda člověk pracuje i ve venkovním prostředí. Oproti situaci před patnácti lety, kdy jedinou zimní pracovní bundou byl tzv. vaťák, je dnes nabídka široká a řada lidí nosí takové bundy i mimo pracovní prostředí. „Zimní bunda by lidem, kteří tráví většinu pracovní doby venku, měla vydržet a dobře sloužit minimálně dva roky, nebo by pracovník měl mít nárok na novou po dvou letech,“ dodává Leonard Mynář.
Mezi nejnákladnější profese patří pravděpodobně hasič, který potřebuje speciální pracovní oděvy a pak ty, kde dochází k častému opotřebení nebo jednorázovému použití ochranných pomůcek. „Například rukavice pracovníkovi ve stavebnictví vydrží na dlouho, protože je používá méně často. Naopak tam, kde denně potřebujete respirátor, permanentně pracujete s rukavicemi nebo potřebujete ucpávky do uší, jsou náklady na pracovníka největší,“ doplňuje Leonard Mynář. Jsou obory, kde je spotřeba příkladně pracovních rukavic dána v hodinových časech. Zaměstnanec může dostat například 12 párů hrazených od zaměstnavatele za měsíc.
Některým velkým firmám pomáhají ve stálém doplňování zboží tzv. výdejní automaty. Jde o nový trend výdeje pracovního oblečení, kdy je automat pravidelně doplňován a pracovníkům je k dispozici sedm dní v týdnu/čtyřiadvacet hodin denně. Není tak nutné, aby mistr nafasoval pomůcky na noční nebo na celý víkend, a šetří to nejen jeho čas.
Zaměstnavatelé kladou čím dál větší důraz na kvalitní oblečení. Záleží jim na tom, aby jejich lidé byli nejen bezpečně ochráněni, ale cítili se v oblečení dobře a reprezentovali svou firmu. „Ty nejlevnější kousky z našeho sortimentu postupně mizí z nabídky, protože firmy do svých zaměstnanců více investují,“ zakončuje Leonard Mynář.
