Smlouva o dílo (I. část) – základní přehled
První část článku obecně pojednává o současné úpravě institutu smlouvy o dílo. Zabývá se problematikou vymezení díla, které oproti předcházející úpravě doznalo změny především v tom smyslu, že již není vyžadováno hmotné zachycení díla, jak tomu bylo před přijetím nového občanského zákoníku. Dále je zde pojednáno o možnostech určení ceny díla, resp. uzavření smlouvy o dílo bez určení jeho ceny. Podrobněji je rozebráno určování ceny rozpočtem, které se uplatní zejména ve stavebnictví.
Smlouva o dílo je bezesporu vedle smlouvy kupní jedním z nejvýznamnějších smluvních typů. Nachází praktické využití nejen v běžném životě, ale i při výkonu podnikatelské činnosti a při zadávání veřejných zakázek.
Z tohoto důvodu byla až do účinnosti nového občanského zákoníku v našem právním řádu upravena hned dvakrát, jednak v obecné občanskoprávní úpravě a dále též v obchodním zákoníku právě pro účely podnikání a zadávání veřejných zakázek. Nový občanský zákoník tuto dvojkolejnost odstranil. Do značné míry přitom vyšel z dosavadní úpravy obchodního zákoníku, zavedl ovšem také řadu novinek.
Co lze považovat za dílo?
Vzhledem k širokému uplatnění smluv o dílo ve společenském životě je jejich právní úprava koncipována poměrně volně s cílem umožnit jejich co možná nejsnazší uzavírání i při poměrně malých znalostech práva. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 NOZ). Ústředním pojmem celé úpravy je tedy dílo, jímž se dle § 2587 NOZ rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. V případě staveb je zhotovení třeba považovat za dílo vždy, režim kupní smlouvy se tedy neuplatní a bez dalšího půjde o smlouvu o dílo.
Kupní smlouva nebo smlouva o dílo?
Dílo, resp. smlouva o dílo, je tedy vymezena negativně a její úprava se uplatní pouze v případě, kdy nelze postupovat podle ustanovení o kupní smlouvě. Pro rozlišení obou smluvních typů je zásadní poměr práce a materiálu. Jestliže převažuje dodání materiálu nad provedením prací, jde o smlouvu kupní, v opačném případě se jedná o smlouvu o dílo. V případě údržby, opravy nebo úpravy věci by měl vždy pojmově převažovat význam práce nad dodaným materiálem. Zákonodárce tedy tyto případy výslovně zahrnul do definice díla. V případě stavby se pak toto vztahuje též na její zhotovení.
Oproti předchozí úpravě přináší nový občanský zákoník významné rozšíření pojmu „dílo“ o pojem „činnost s jiným výsledkem“. Opouští tak požadavek jeho hmotného zachycení. Dílo proto nově může být např. i vytvoření počítačového programu nebo databáze.
Určení ceny díla
Dalším pojmovým znakem smlouvy o dílo je její úplatnost. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (§ 2586 odst. 2 NOZ). Je-li cena ujednána pevnou částkou nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno (§ 2620 odst. 1 NOZ).
Cena díla nemusí být vždy ve smlouvě určena
Nový občanský zákoník umožňuje uzavřít smlouvu bez určení ceny díla. K tomuto je ovšem třeba podotknout, že v takovém případě je třeba, aby z projevů vůle smluvních stran vyplýval jejich úmysl cenu díla neurčit. V opačném případě (např. neurčení ceny v důsledku pouhé nepozornosti) se výše uvedená úprava nového občanského zákoníku neuplatní. Takovou smlouvu by pak bylo třeba považovat za v daném rozsahu neurčitou, což by mohlo být důvodem její nicotnosti. Lze proto samozřejmě doporučit, aby smluvní strany cenu sjednaly co možná nejkonkrétněji.
Sjednání ceny podle rozpočtu
Praktickou možností sjednání ceny je její určení podle rozpočtu. Jím se rozumí položkové stanovení ceny díla na základě výčtu úkonů, které bude zhotovení díla vyžadovat. Aby byla cena platně určena podle rozpočtu, musí být tento buď přímo součástí smlouvy o dílo nebo musí být zhotovitelem sdělen do jejího uzavření.
Nový občanský zákoník rozlišuje několik druhů rozpočtu co do jejich úplnosti a závaznosti. V ustanovení § 2621 odst. 2 NOZ je zmiňován rozpočet, jehož úplnost byla zhotovitelem zaručena. V takovém případě nemůže zhotovitel díla požadovat zvýšení ceny za dílo, objeví-li se potřeba dalších prací k dokončení díla. Jedná se tedy o jeho odpovědnost a riziko. V případě, že potřeba dalších prací k dokončení díla vyvstane, je jeho povinností tyto práce provést, byť se cena díla nezmění. V opačném případě by řádně nesplnil svůj závazek k provedení díla, to by nebylo dokončeno a nevznikl by mu proto ani nárok na zaplacení ceny díla. Případně by též nastoupila jeho odpovědnost za prodlení nebo škodu, kterou by takto způsobil.
V předchozím případě bylo zárukou úplnosti posíleno postavení objednatele. Nový občanský zákoník ovšem předpokládá i možnost opačnou, tj. výhradu zhotovitele k rozpočtu. Může se jednat buď o výhradu nezaručené úplnosti, nebo o výhradu nezávaznosti.
- Výhrada nezaručené úplnosti se uplatňuje v případech, kdy zhotovitel i při vynaložení náležité péče není schopen s jistotou určit, kolik materiálu či práce k provedení díla bude potřeba. Tato situace nastává například v případě oprav staveb, kdy nelze předem vyloučit zjištění dodatečných závad nebo nutnosti použití jiných materiálů a postupů.
- Výhrada nezávaznosti nachází své uplatnění zejména v případech, kdy konečnou cenu nelze s dostatečnou jistotou určit vzhledem k přílišné fluktuaci cenové hladiny materiálu.
Obě výhrady zhotoviteli usnadňují následné zvyšování ceny díla podle rozpočtu. V případě výhrady nezaručené úplnosti může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy. V případě výhrady nezávaznosti rozpočtu lze cenu díla navyšovat, pokud náklady účelně vynaložené zhotovitelem nevyhnutelně převýší náklady zahrnuté do rozpočtu, a to o tento rozdíl.
V obou případech se ovšem pro uplatnění nároku na zvýšení ceny předpokládá aktivita zhotovitele. Ten má nárok na určení zvýšení ceny pouze v případě, že oznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost. Objednatel navíc nemusí s navýšením souhlasit. V takovém případě se musí zhotovitel obrátit na soud, aby ten zvýšení ceny určil. Lze tak shrnout, že o navýšení musí v konečném důsledku mezi objednatelem a zhotovitelem panovat shoda. Pokud k ní nedojde, nezbývá zhotoviteli, než se obrátit na soud.
Objednatel je též chráněn proti nadměrnému navyšování rozpočtu možností od smlouvy odstoupit. Může tak učinit bez zbytečného odkladu v případě, že požadované zvýšení přesahuje 10 % ceny díla. V takovém případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu.
V této první části jsme se tedy obecně zabývali vymezením pojmu smlouva o dílo a jejím místem v právním řádu zejména ve vztahu ke smlouvě kupní. Bylo pojednáno o ústředním pojmu celé úpravy, o dílu. Rovněž jsme se detailněji zabývali otázkou sjednávání ceny zejména pak jejím stanovením dle rozpočtu. V následující druhé části rozebereme některé aspekty realizace smluvních povinností obou smluvních stran, a to s ohledem na potřeby stavebnictví.
Part I of the article is a general discussion of the current laws covering the institution called “smlouva o dílo” (the “contract for a work”). It discusses the issue of defining the work, which has changed relative to the old Civil Code in that the work no longer needs a material expression. It also discusses the options for setting a price for the work, as well as the concluding of such a contract without setting a price. There is a detailed section on budget-based price determination, which is especially useful in the construction industry.
