Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení stát vyplácí lidem, kteří nezvládají pokrýt náklady na bydlení: konkrétně tomu, kdo za bydlení vydává víc jak 30 % příjmů, v Praze 35 %.
Příspěvek na bydlení 2018
Pro koho je určen příspěvek na bydlení?
Příspěvek je určen pro rodiny a jednotlivce s nízkými příjmy, kteří žijí ve vlastním bytě nebo rodinném domě, případně v nájemním či družstevním bytě a jsou zde přihlášení k trvalému pobytu. Na příspěvek namá nárok ten, kdo využívá jen část bytu – pronajímá si například jeden pokoj. Pro posouzení nároku na příspěvek na bydlení jsou rozhodující příjmy všech osob, které mají v daném bytě či domě nahlášené trvalé bydliště.
O příspěvek na bydlení lze žádat, i pokud jde o byt ve vlastnictví manžela či manželky, jestliže nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje on či ona. Na jeden byt (dům) lze vždycky čerpat jenom jeden příspěvek na bydlení.
Normativní náklady a rozhodný příjem
Důležitou podmínkou je i to, že 30 % příjmů (v Praze 35 %) nepřesahuje takzvané normativní náklady na bydlení, které určuje stát na základě velikosti obce a počtu členů domácnosti. Do normativních nákladů se počítá nájemné (nebo srovnatelné náklady) a ceny služeb a energií.
Rozhodný příjem se skládá z čistých příjmů z podnikání a zaměstnání, započítávají se i např. podpory v nezaměstnanosti, nemocenská, ošetřovné, mateřská, rodičovský příspěvek, přídavky na dítě a důchody.
Počítá se s průměrným čistým příjmem za měsíc, ale posuzují příjmy za celé předchozí kalendářní čtvrtletí. Zohledňují se průměrné měsíční náklady na bydlení.
U všech bytů se započítávají náklady na plyn, elektřinu, topení, teplou vodu, vodné a stočné, televizi a rozhlas, odvoz komunálního odpadu a náklady za pevná paliva.
Příklad - náklady na vytápění pevnými palivy v roce 2018:
- 1 osoba: 746 Kč
- 2 osoby: 1020 Kč
- 3 osoby: 1335 Kč
- 4 a víc osob: 1649 Kč
Srovnatelné náklady na bydlení v roce 2018:
- 1 osoba: 1988 Kč
- 2 osoby: 2721 Kč
- 3 osoby: 3558 Kč
- 4 a víc osob: 4291 Kč
Žádost o příspěvek na bydlení se podává na kontaktním pracovišti úřadu práce. Příspěvek na bydlení se vyplácí měsíčně. Lze ho ale vyplatit i zpětně – až za jedno čtvrtletí od měsíce, kdy vám byl schválený.
Vláda by měla v říjnu dostat návrh zákona o sociálním bydlení.
Normu, která stanoví ale jen pravidla výstavby či pořizování sociálních bytů, by měly doplnit další novely a zákony.Týkat by se měly dávek, sociální práce s nájemníky či řešení exekucí.
Vyrůst by mohly nové sociální domy s nejvýš 12 byty. "Nikdy jsme nemluvili o ubytovnách, mluvíme o domě. Neumíme postavit jeden byt. Proto se bavíme o tom, že je to sociální dům," uvedla ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová.
Změnit by se měly i dávky na bydlení. Místo příspěvku a doplatku by se měla vyplácet už jen jedna dávka. Dostálová řekla, že v sociálním bydlení bude regulované nájemné, které se pak také odrazí v nižších výdajích na dávky.
Návrh na změnu v nároku na příspěvek na bydlení
MPSV chce zkoumat disponibilní příjem, který rodině po zaplacení nájmu zůstane. Dle důvodové zprávy je „cílem je omezení případů, kdy domácnost pobírá příspěvek na bydlení vzhledem ke splnění podmínky, že její náklady na bydlení přesahují stanovených 30 procent respektive 35 procent čistého příjmu, a přitom je její příjem tak vysoký, že umožňuje plné hrazení nákladů bez přispění státu, aniž by to ohrozilo finanční situaci dané rodiny.“
MPSV chce příjem, který rodině po zaplacení bydlení zbude, porovnávat s životním minimem. Navrhovaná hranice pro přiznání příspěvku na bydlení je méně než dvojnásobek životního minima.
