Facility management prakticky

V rámci doprovodného programu veletrhu Aquatherm uspořádal odborný portál TZB-info blok zaměřený na facility management, který se uskutečnil na závěr veletrhu v pátek 7. března 2014.

Na zahájení programu vystoupil Ing. Roman Šmíd, člen představenstva asociace IFMA CZ, který se ve své přednášce věnoval tématice Facility manager – vodohospodář v akvaparku. Hlavním problematikou v jakémkoliv akvaparku je úprava bazénových vod, zejména pak objem a přesuny bazénových vod, diverzifikace úpraven a řízení kvality, flokulace a filtrace, úprava PH a algicid, desinfekce chlorem, ozonizace, ÚV záření a kritická místa, provoz, údržba.

V příspěvku rovněž zazněl přehled specifik akvaparku, mezi které patří znalost specifické legislativy (například kvalita vod, předpisy o chemických látkách), vyšší nároky na udržení kvality prostředí (vysoká vlhkost vzduchu, chlorové a ozonové deriváty), vyšší nároky na znalosti obsluhy (nejen TZB, ale i speciální technologie), vyšší odolnost personálu (práce v horku, v toxickém prostředí, práce ve vodě), vysoké riziko úrazů – neukáznění hosté, tvrdý tlak kontrolních úřadů (např. hygiena, hasiči, životní prostředí, energetická inspekce) a celoročně vysoká spotřeba energie. K bodu vyšší odolnost personálu uvedl Ing. Šmíd zajímavý přiklad, kdy je např. těžké najít vhodného kandidáta na pozici elektrikář, protože jeho náplní je také práce pod vodou.

Následoval příspěvek na téma Nouzové osvětlení a energetické úspory koncepčním řešením přednášejícího Ing. Pavla Šobra ze společnosti Zumtobel Lighting. Přednášející upozornil na bezpečnostní aspekty nouzového osvětlení, které jsou podle jejich zkušenosti opomíjeny. Ing. Šobra také pohovořil o nouzovém osvětlení v obchodech, kancelářích, únikových cestách a o osvětlení záchranných prostředků v objektu (jako jsou např. hasicí přístroje). Následně pak účastníkům představil první TÜV certifikovaný systém pro nouzové osvětlení na trhu s výraznou redukcí kabeláže, predikcí životnosti baterie, které lze monitorovat přes webové rozhraní, a se kterým lze snížit až o 70 % zátěž objektů při použití substanic. U osvětlení nejde jen o samotné zdařilé utváření prostorového vjemu a tvorbu optimálních pracovních podmínek, nýbrž také o světlo jako komplexní faktor bezpečí.

Na téma osvětlení navázal Vladimír Svozil ze společnosti Enerfis příspěvkem Šetřit mohu jen tehdy, když znám spotřebu. Účastníky seznámil s principy jejich funkčního energetického monitoringu, mezi které patří levný provoz a správa, jasně definované zodpovědnosti, informace nezahlcují operátora, systém slouží lidem nikoliv obráceně a energetický monitoring je také pro finanční management (nejen pro techniky). Cílem implementace energetického monitoringu do společnosti je pak redukce nákladů související s energiemi v organizaci, snížení uhlíkové stopy (až poslední dobou) a vyšší efektivita ve využívání zdrojů (odhalit plýtvání, motivovat k úsporám).

Potenciál úspor při zavedení energetického monitoringu u administrativní budovy pak může být od jednotek procent do desítek procent až poloviny nákladů u všech energií dle plochy objektu.

Po tématu osvětlení následovala přednáška Údržba otopných soustav, udržování tlaku, odplyňování a odlučování Ing. Vladimíra Vaňka ze společnosti Reflex. Ing. Vaněk představil tlakové expanzní nádoby pro pitnou a užitkovou vodu a tlakové expanzní nádoby pro topné a chladicí soustavy. Na úvod přednášejí upozornil na úkoly expanzního sytému, kterými jsou udržet kolísání tlaku v soustavě ve stanoveném rozmezí (jinak dojde v soustavě ke ztrátě vody únikem přes pojistný ventil), zamezit možnosti vzniku podtlaku v jakémkoli místě soustavy (došlo by k přímému nasávání vzduchu), zamezit odpařování teplonosného média (zpravidla vody) v soustavě, zamezit kavitaci v čerpadlech a armaturách (nadměrné opotřebování čerpadel), doplňovat „přirozené“ ztráty vody v soustavě (drobné netěsnosti, ztráty vody při odvzdušňování) a uskladnit zvětšený objem vody při ohřevu soustavy a při chladnutí vrátit zpátky do soustavy. Následně pak zrekapituloval to nejdůležitější, co musíme u expanzního systému zajistit, a to aby v soustavě byl vždy dostatek teplonosného média, a aby voda byla kvalitní. V případě, že bude v systému nekvalitní voda, může dojít ke snížení účinnosti ve zdrojích tepla, chladičích, spirálových výměnících, deskových výměnících, radiátorech aj., ke snížení průtoku čerpadla, k obtížné nebo neúčinné hydraulické vyvážení soustavy, ke zvýšenému opotřebení čerpadla nebo může způsobit nepříjemný hluk v potrubí a radiátorech.

Program dále pokračoval přednáškou Ing. Jana Blažíčka, vedoucího redaktora oboru Vytápění a oboru Větrání a klimatizace odborného portálu TZB-info na téma Rozúčtování nákladů na teplo pro vytápění bytových domů. Přednáška byla rozdělena na dvě části – princip rozúčtování nákladů a důležité informace, které bychom měli o otopných soustavách bytového domu vědět, kterými jsou:

• Otopná soustava bytového domu byla vyprojektována na konkrétní okrajové podmínky, které nelze svévolně měnit! Po každé takové změně musí následovat nové seřízení soustavy!
• Otopná soustava bytového domu vybavená regulačními ventily vylučuje jakékoliv individuální zásahy do jejich nastavení! A to přesto, že ze všech stran slýcháváme pravý opak!
• Tepelně technické parametry dělících konstrukcí bytových domů neumožňují provozovat sousední byty na různé vnitřní teploty, aniž by docházelo k tepelnému parazitování jednoho na druhém!
• Tepelné útlumy lze zavést pouze v objektech s časově omezeným provozem. Bytové domy, ačkoliv jsme o tom stále přesvědčováni, do této kategorie rozhodně nespadají!
• Teplo, které při uzavření regulačních ventilů neodeberu já, musí nutně odebrat můj soused, ovšem s daleko nižší efektivitou, takže v konečném důsledku nešetřím, ale plýtvám!
• Život v objektech hromadného bydlení přináší určitá omezení, která, pokud zde chci žít, musím akceptovat. Druhou volbou je individuální bydlení.

Asi největší diskuzi mezi účastníky vyvolalo tvrzení, že pokud nesouhlasím s nastavením otopné soustavy a jeho výhodami či nevýhodami při společném bydlení v obytném domě, tak jedinou variantou je individuální bydlení. Rovněž fakt, že o parametrech nastavení otopné soustavy většinou developer vlastníky neinformuje.

Na závěr bloku věnovanému facility managementu vystoupil Ing. Daniel Štys ze společnosti CBRE s příspěvkem na téma Příprava developerského projektu z hlediska správce nemovitostí. Ing. Štys upozornil, že příprava stavebních projektů ve většině případů probíhá bez účasti budoucího správce nebo uživatele budov. Přitom přizvání facility manažera (jako konzultanta)ve fázi přípravy projektu může ve finále ušetřit na provozních nákladech úsporu ve výši 0–20 % dle způsobu využití, rozsahu komercionalizace a typu budovy. Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem projektu může být až 100 % nákladů na projekt. Přitom náklady na konzultanta – facility managera se vrátí již ve fázi realizace staveb, např. efektivním nákupem TZB či volbou vhodného a funkčního zařízení.

Odborný portál TZB-info děkuje všem přednášejícím a účastníkům doprovodného programu a budeme se těšit na dalších odborných setkáních.

Přednášky z bloku Facility management prakticky:

• FACILITY MANAGER – VODOHOSPODÁŘ V AQUAPARKU, Ing. Roman Šmíd, člen představenstva IFMA CZ
• ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA TEPLO PRO VYTÁPĚNÍ BYTOVÝCH DOMŮ, Ing. Jan Blažíček, TZB-info
• NOUZOVÉ OSVĚTLENÍ A ENERGETICKÉ ÚSPORY KONCEPČNÍM ŘEŠENÍM, Pavel Šobra, Zumtobel Lighting s.r.o., Pavel Šobra, Zumtobel Lighting s.r.o., Pavel Šobra, Zumtobel Lighting s.r.o.
• PŘÍPRAVA DEVELOPERSKÉHO PROJEKTU Z HLEDISKA SPRÁVCE NEMOVITOSTÍ, Ing. Daniel Štys, Operations Manager CBRE
• ENERGETICKÝ MONITORING, Vladimír Svozil, Enerfis
• ÚDRŽBA OTOPNÝCH SOUSTAV, Ing. Vladimír Vaněk, Reflex

Odpolední blok:

• KOMENTÁŘ VYBRANÝCH NOVINEK Z NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU, Mgr. Pavel Doucha a Mgr. Dana Stejskalová, Šikola a partneři
  Doprovodné texty, které byly k přednášce k dispozici.