Proces implementace nového nařízení o stavebních výrobcích

Důležitým mezníkem pro oblast stavebních výrobků byl duben roku 2011, kdy bylo zveřejněno Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011, kterým se stanovily harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušila se dosud platná směrnice Rady 89/106/EHS. Nařízení má, jak známo, na rozdíl od směrnice, přímou účinnost a příslušné orgány členských států EU musí odstranit ze stávajících právních předpisů v dané oblasti vše, co by bylo s tímto nařízením v rozporu. Pro implementaci jsou určena přechodná období, kdy se přechází ze starého právního rámce na nový. Celý proces lze sledovat na internetových stránkách http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/construction/index_en.htm. V České republice vznikl za tímto účelem informační portál ÚNMZ specializovaný na právní a technické dokumenty. Objevila se také řada publikací (např. zde verze 2023) za účelem zvýšení informovanosti výrobců a dalších subjektů (zplnomocnění zástupci, dovozci, distributoři, atd.) a také návody, jak správně označovat výrobky značkou CE (např. zde).

Foto: Pexels

Nové, opravené evropské nařízení přichází v roce 2023

Po mnoha neshodách a připomínkách se konečně na konci roku 2023 podařilo dosáhnout dohody s Evropským parlamentem a Evropskou komisí a stávající nařízení č. 305/2011, nahradilo nové revidované nařízení. Zároveň byla aktualizována průmyslová strategie EU, která zdůrazňuje potřebu urychlit probíhající ekologickou a digitální transformaci (Transition Pathway for Construction).

„Zkušenosti s prováděním nařízení 305/2011, hodnocení provedené Komisí v roce 2019, jakož i zpráva o Evropské organizaci pro technické posuzování, ukázaly nedostatečnou výkonnost rámce pro stavební výrobky v různých ohledech, včetně vypracovávání norem a dozoru nad trhem. Kromě toho připomínky obdržené v průběhu hodnocení poukázaly na potřebu omezit překrývání, rozpory a opakující se požadavky, a to i ve vztahu k jiným právním předpisům Unie. Je proto nezbytné aktualizovat a sladit právní povinnosti pro hospodářské subjekty s právními povinnostmi stanovenými v jiných právních předpisech Unie, jakož i doplnit nová ustanovení, včetně ustanovení týkajících se dozoru nad trhem, aby se zvýšila právní jistota a aby se zabránilo rozdílným výkladům,“ uvádí se ve zprávě EU s příslibem dalších ucelených a transparentních informací o vlastnostech stavebních výrobků s udržitelným a ekologickým rámcem v souladu s novými digitálními technologiemi a rychlým vývojem v oblasti materiálů.

Posílení udržitelnosti, ekologických aspektů a digitálních technologií

Foto: Pexels

Autoři nového/opraveného nařízení věří, že toto znění (které stále není definitivní) lépe stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh, posílí vnitřní trh a odstraní existující překážky volného pohybu a zajistí, aby výrobky byly v souladu s výše jmenovanými aspekty, se zásadami oběhového hospodářství a také s regulatorními požadavky členských států EU. Klíčovou roli právního rámce mají hrát harmonizované technické specifikace, prioritní musí být tvorba norem a jejich harmonizace. K dispozici je i takzvané záložní řešení, které v případě zablokovaného systému normalizace umožní přijímat harmonizované technické specifikace prostřednictvím implementačních aktů. Přechodné období ze starého právního rámce na nový bude trvat 15 let ode dne vstupu nového nařízení v platnost (tj. do roku 2039). Tím by se měl zajistit dostatek času na řádný přechod harmonizovaných technických specifikací ze starého právního rámce na nový a minimalizovat riziko deharmonizace jakéhokoli výrobku nebo skupiny výrobků. V ČR se v současné době prostřednictvím ÚNMZ připomínkuje překlad do češtiny a řeší se terminologie nového nařízení EU.

„V článku 3 návrhu CPR se například uvádí, že stavebním výrobkem se rozumí tvarovaný nebo beztvarý fyzický předmět, včetně 3D tištěných výrobků nebo sestav, které jsou uvedeny na trh; to jest i dodány na stavbu za účelem trvalého zabudování do stavby nebo její části, s výjimkou předmětů, které jsou před trvalým zabudováním do stavby nezbytně nejprve začleněny do sestavy nebo jiného stavebního výrobku. Další nové definice se vztahují například k použitým výrobkům, nosičům údajů, základním charakteristikám a tak dále. U všech definic může ještě docházet k edičním jazykovým úpravám a vysvětlením,“ upozorňuje ÚNMZ v připomínkách k překladu a doporučuje nahlédnout též do archivu aktualizací.

Stavební výrobky nepokryté harmonizační evropskou legislativou

Na domácí půdě dochází ke změnám především v souvislosti s novým stavebním zákonem (NSZ). Novela nařízení vlády připravená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) publikovaná ve Sbírce zákonů České republiky na začátku června s datem účinnosti 1. ledna 2025 s přechodným obdobím tři roky si klade za cíl lépe zajistit plnění požadavků na stavby podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, pokud jde o stavební výrobky nepokryté harmonizační evropskou legislativou.

„Jedná se o Nařízení vlády č. 119/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Nařízení vlády je prováděcím předpisem zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,“ uvádí se ve zprávě MPO ČR, a to včetně výčtu hlavních změn a přiblížení obsahu prohlášení o shodě vydávaného výrobcem, dovozcem, případně také distributorem harmonizovanému ekvivalentu – prohlášení o vlastnostech.

• V prohlášení o shodě bude uveden: „úplný soubor deklarovaných technických vlastností výrobku, které mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení; tyto vlastnosti se uvádějí v rozsahu počáteční zkoušky typu a vyjadřují se třídou, úrovní, mezní hodnotou nebo popisem tak, aby stavba mohla být řádně navržena a provedena…“
• Vydáním prohlášení o shodě výrobce nebo dovozce odpovídá za to, že výrobek splňuje deklarované vlastnosti výrobku a že přijal opatření, kterými trvale zabezpečuje shodu jím uváděných výrobků na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky na stavby.
• Prohlášení o shodě, které je dokumentem ve smyslu § 13 odst. 2 zákona, vypracovává výrobce nebo dovozce v českém jazyce a poskytuje jej uživatelům stavebních výrobků v tištěné podobě nebo na internetových stránkách.
• Obdobně jako v harmonizované oblasti novela zavádí označení stavebního výrobku českou značkou shody CCZ: „Na základě posuzování shody vydá výrobce nebo dovozce prohlášení o shodě podle § 13 a připojí českou značku shody k výrobku; výrobce nebo dovozce nemusí připojit českou značku shody v případě posouzení shody při kusové výrobě podle § 9. Vzor české značky shody stanoví příloha č. 4 k tomuto nařízení. Označení českou značkou shody musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno k výrobku. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není možné nebo odůvodněné, připojí se k obalu nebo k průvodní dokumentaci.“
• Česká značka shody CCZ u neharmonizovaných stavebních výrobků potvrzuje, že daný výrobek splňuje národní technické požadavky stanovené nařízením vlády č. 163/2002 Sb. a výrobce tím dává najevo, že dodržel stanovený postup při posouzení shody dle uvedeného nařízení.
• Novou úpravou jsou zajištěny podmínky pro identifikaci všech stavebních výrobků řádně uvedených na trh, jednotné podmínky pro návrh a použití výrobků, které přispějí k dosažení vyšší kvality a bezpečnosti staveb. Novelizovaná právní úprava je v souladu s nařízením (EU) č. 515/2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného na trh v jiném členském státě EU.
• Povinnost označit výrobek českou značkou shody platí pouze pro výrobce sídlící v ČR nebo dovozce stavebních výrobků z třetích zemí, které uvádějí na trh v ČR. Pro neharmonizované stavební výrobky legálně uvedené na trh v jiných členských státech EU tato povinnost neplatí, protože § 13a obsahuje klauzuli o vzájemném uznávání, která umožňuje volný prodej těchto výrobků v ČR bez dodatečného označování. Právní úprava je v souladu s právními předpisy EU, zohledňuje specifika neharmonizovaných stavebních výrobků a zároveň podporuje volný pohyb těchto výrobků na vnitřním trhu.

Foto: Pexels

Plán implementace nového CPR, související povinnosti a příprava nových zákonů

Současně s výše uvedenými informacemi a plánem implementace CPR zveřejnila Evropská komise také související povinnosti. Po skončení právnicko-lingvistické revize bude konečné znění anglické verze zveřejněno 20. září 2024, následovat budou ostatní jazykové mutace a očekává se, že nové nařízení CPR vstoupí v platnost v listopadu 2024. Na výrobky harmonizované podle nového nařízení CPR se budou vztahovat následující povinnosti:

• od listopadu 2025 bude platit povinnost vypracovat prohlášení o potenciálu globálního oteplování (GWP Global Warming Potential)
• do října 2026 musí členské státy oznámit pravidla pro udělování sankcí za porušení požadavků nového CPR.
• od listopadu 2029 bude povinné prohlášení o základních environmentálních ukazatelích
• od listopadu 2031 bude povinné vykazovat všechny environmentální ukazatele pro posouzení životního cyklu výrobků

V ČR se dále připravuje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona Ministerstva životního prostředí (MŽP) se týká baterií, elektrozařízení, vozidel a pneumatik a přímo navazuje na zmíněné předpisy EU. Konkrétně upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků, práva a povinnosti výrobců při uvedení vybraných výrobků na trh, práva a povinnosti osob při nakládání s výrobky s ukončenou životností a působnost správních orgánů v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životností. Připomínkové řízení bylo ukončeno 11. července 2024.

Literatura

Znění vyhlášek, nařízení a dalších souvisejících právních předpisů najdete  na portálu TZB-info.

Plán implementace na informačním portálu UNMZ (http://www.sgpstandard.cz/editor/unmz/?u=stav_vyr/1_3_cpr_revize.htm)

Evropské směrnice a nařízení (https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/construction_en)