Energetické služby se zaručenou úsporou zažívají rekordní vzestup
Loni se touto metodou realizovaly projekty za téměř 2 mld. korun
Podle údajů Asociace poskytovatelů energetických služeb se investice do projektů realizovaných pomocí energetických služeb se zaručenou úsporou (EPC) meziročně zvýšily skoro desetkrát. Důvodem je cena energií, dotační podpora na přípravu projektů a tlak na dekarbonizaci. Nejvíce projektů připadá na zdravotnictví. Vedle něj začali uspořenou energii vloni sčítat i v budovách města Břeclav, pankrácké věznici a ve dvou objektech Českého statistického úřadu. Kromě snížení účtů za energie mají projekty i nefinanční přínosy v podobě zvýšené kvality vnitřního prostředí nebo vyšší bezpečnosti díky lepšímu osvětlení.
„Čísla jsou to skutečně impozantní, v historii jsme se k takovým nikdy ani nepřiblížili. Je to hlavně proto, že díky dotačním podmínkám a současně kvůli vysokým cenám za energie se dnes projekty EPC dělají velmi komplexně a zapojují se do nich ty největší organizace. Investiční náklady na jeden projekt jdou dnes spíše do stamilionů korun než do desítek milionů korun, jak tomu bylo dříve. A jak se rozšiřují řady kvalifikovaných dodavatelů, tedy ESCO společností, roste i počet realizovaných projektů,“ vysvětluje Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb.
V loňském roce bylo realizováno celkem 16 EPC projektů, do kterých bylo nainvestováno 1,96 mld. korun. Tři čtvrtiny této částky přispěly k modernizaci energetiky sedmi zdravotnických objektů. Jsou mezi nimi tři psychiatrické léčebny: Dobřany, Kosmonosy a Bohnice. Od loňska jsou energeticky úspornější také čtyři nemocnice: v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi, Hustopečích a Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze Krči. Tyto projekty ušetří v následujících letech energie za 64 mil. korun ročně a zásadním způsobem modernizují energetické systémy těchto zařízení.
Investičně největší byl projekt ve více než sto let starém areálu pražské Psychiatrické nemocnice Bohnice. „Výměna 9,5 kilometru tepelných rozvodů s výměnou více než 3 000 oken a dveří a dalšími energeticky úspornými opatřeními na padesáti objektech za plného provozu trvala jen 18 měsíců. Úspora ve spotřebě energií má dosáhnout minimálně 30 procent původní výše, tedy 14,7 milionu korun ročně v referenčních cenách roku 2021. Vzhledem k růstu cen energií a vody to zřejmě bude vyšší částka – odhadem 24 milionů korun ročně,“ upřesňuje projektová manažerka psychiatrické nemocnice Věra Fibigerová.
Díky největší modernizaci za poslední půlstoletí bude i Fakultní Thomayerova nemocnice platit o minimálně 7 mil. korun ročně méně za energie. V roce 2023 zde proběhla modernizace osvětlení a vytápění ve dvaceti pavilonech včetně zateplení sedmi z nich, a to za plného provozu. „Velmi mě těší, že od našich zaměstnanců, ale i pacientů, máme pozitivní zpětnou vazbu, že je to krok správným směrem. Například nové osvětlení přispívá k větší bezpečnosti práce, což je další bonus ke smluvně garantovanému snížení nákladů za elektřinu a plyn nejméně o 30 procent ročně. Jsme rádi, že provoz naší nemocnice je nyní energeticky úspornější, a hlavně šetrnější k životnímu prostředí. Úspora představuje snížení emisí CO2 o 2 500 tun ročně,“ řekl ředitel nemocnice doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc.
Významnou proměnou prošly též dvě budovy Českého statistického úřadu. Projekt se týkal nejen ústřední budovy Českého statistického úřadu v Praze, kde za plného provozu došlo ke kompletní obměně pláště budovy, k inovacím v systému vytápění a větrání a zavedení úsporných technologií, které sníží spotřebu energií minimálně o 30 procent, ale také budovy krajského ředitelství v Brně. Oba projekty za více než 275 mil. korun byly ze dvou třetin financovány z prostředků Evropské unie. Zbývající třetina byla hrazena z vlastních volných finančních zdrojů. „ČSÚ spadá do kategorie organizačních složek státu (OSS), které si ze zákona nemohou vzít dodavatelský úvěr, protože by tím navýšily státní dluh. Toto se týká stovek objektů, v nichž sídlí ministerstva, soudy, policie, finanční úřady, Kancelář prezidenta, Úřad vlády a další instituce. Je však potřeba uvést, že z celkového státního dluhu, který by tímto vznikal, by se sice jednalo o jednotky až nižší desítky promile, avšak ve stejné výši by docházelo ke snížení provozních nákladů na energie. Naše asociace se snaží ve spolupráci se zástupci ministerstva financí hledat cesty, jak EPC projekty v organizačních složkách státu realizovat ve větší míře,“ upozorňuje Martin Hvozda, místopředseda Asociace poskytovatelů energetických služeb.
Podle článku 5 evropské směrnice o energetické účinnosti označované jako EED 2012/27/EU má každý členský stát zajistit, aby byla každoročně renovována 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov s celkovou užitnou podlahovou plochou nad 500 m2 ve vlastnictví a v užívání jeho ústředních vládních institucí s cílem splnit alespoň minimální požadavky na energetickou náročnost. České republice se tento požadavek daří plnit jen částečně, jelikož dotační zdroje, z nichž se nyní modernizace musí hradit, nejsou neomezené. Využitím dodavatelských úvěrů u EPC projektů by tempo renovací nepochybně zrychlilo, navíc díky garantovaným úsporám energie by se snížily náklady státu na provoz těchto budov, což by v dobách Konsolidačního balíčku znamenalo krok správným směrem
Posláním APES je přispívat k trvalému rozvoji energetických služeb na českém trhu. Jsou to veškeré činnosti, jejichž účelem jsou zaručené úspory spotřeby energie mimo jiné prostřednictvím instalace energeticky účinných technologií, známé jako Energy ...
